Jak média ovlivňují realitu

„Tatínku, jak to, že se na světě stane právě tolik věcí, že se všechny vejdou do novin?“ Vousatý vtip, který naznačuje, že události a témata, která média prezentují veřejnosti, procházejí selekcí. Kdo ale vybírá, co si zasluhuje pozornost? Kdo určuje, co je důležité a o čem se veřejnost dozví? Vedení médií, které z více než tří čtvrtin tvoří muži a kde se ženy objevují pouze z jedné čtvrtiny. Dlužno ještě zmínit, že podíl žen ve funkcích, kde mají skutečně rozhodovací pravomoci, je ještě výrazně nižší, protože jejich vedoucí posty naplňují pouze formální znaky.

Lidé to chtějí. Tohle čtenáře a diváky zajímá. Společnost to vyžaduje. Variace na tento názor (znáte zejména od někdejšího generálního ředitele TV Nova Vladimíra Železného, který ho do omrzení opakoval ve svém někdejším pořadu Volejte řediteli) se objevují neustále.

Média realitu nejen reflektují, ale také utvářejí

„Nastolte otázku, jak média vykreslují muže a ženy, a někdo vám jistě opáčí, že média veřejnosti předkládají jen to, co očekává, chce nebo vyžaduje. Tento populární názor je v odborném jazyce znám jako hypotéza zrcadlení (reflection hypothesis). Jednoduše řečeno, hypotéza zrcadlení tvrdí, že obsah médií zrcadlí chování a vztahy, hodnoty a normy, které ve společnosti převládají. V tomto tvrzení je jistě kus pravdy. Ostatně, komerční sponzoři (nejvýznamnější platící zákazníci médií) chtějí přilákat co nejširší publikum a k tomu se jako logická cesta jeví nabídnout to, co všichni chtějí a očekávají,“ vysvětluje dvojice amerických sociologů Claire Renzetti a Daniel Curran ve svých studiích, které jsou dostupné i v češtině v učebnici Ženy, muži a společnost.

Analytici médií však také poukazují na to, že média kulturu zdaleka jen pasivně nereflektují, ale že ji také aktivně formují a vytvářejí. „Jak? Vezměme v úvahu televizní zpravodajství. Tyto pořady se tváří, že nám v krátkých dvaceti dvou minutách (včetně času na reklamu) sdělí nejdůležitější události, které se v daný den ve světě udály. Je zřejmé, že rozhodnutí, co se bude vysílat, musí udělat programový štáb; a to je přesně jeden ze způsobů, jak média utvářejí naše myšlení a očekávání.“

Média vybírají, o čem veřejnost budou informovat, a určují pořadí, co je a co není důležité – jinými slovy nastolují agendu veřejného mínění. A právě způsob, jak vybírají témata, strukturují rozhovor a kontrolují diskusi – proces, který zahrnuje zásadní vynechávky –, představuje hlavní aspekt jejich vlivu.

Jako realitu vnímáme tzv. mužský svět

Sociologové upozorňují také na to, že média jsou logicky pro většinu lidí hlavním zdrojem informací, a předkládají důkazy o tom, že mnoho příjemců informací má tendenci mediální obsah chápat jako skutečnost. V této souvislosti je pak nutno připomenout, že je podstatný rozdíl v tom, zda tuto skutečnost utvářejí a ovlivňují většinově muži, nebo zda se na tomto procesu podílejí vyváženě obě pohlaví. Takto to vypadá v českém prostředí:

Z celkového počtu 187 porovnávaných vedoucích a manažerských pozic jich 46 zastávají ženy, jejich podíl na vedení tedy činí 24,6 %. Vyplývá to to z porovnávání zastoupení žen a mužů v managementu a na vedoucích pozicích v redakcích České televize, České tiskové kanceláře, Mladé fronty DNES, iDnes.cz, Lidových novin, Hospodářských novin a Aktuálně.cz, tj. médií, která mají klíčový vliv na tzv. agendu (určují, o jakých událostech se veřejnost dozví, které události jsou podstatné a které méně nebo vůbec). Šéfredaktorské pozice v současné době zastávají výhradně muži. Jak zmiňujeme v úvodu, sledujeme všechny pozice, které jsou formálně označeny jako vedoucí.

Autorská analýza webu Datová žurnalistika vznikla pro organizaci Kongres žen, který uspořádal kulatý stůl věnovaný zastoupení žen ve vedení médií.

Na úvod přinášíme porovnání zastoupení žen a mužů v radách veřejnoprávních médií. Členy rad volí a odvolává Poslanecká sněmovna na období pěti a šesti let s cílem uplatnit právo veřejnosti na kontrolu konkrétního média a zajistit, aby médium poskytovalo objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Členové rad mají reprezentovat významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy.
Rada ČT: 15 členů
Rada ČTK: 7 členů
Rada ČRo: 9 členů
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání: 12 členů

Veřejnoprávní média

Vrcholový i střední management veřejnoprávních médií je v podstatě doménou mužů. Ženy jsou v nejvyšších manažerských pozicích České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře zastoupeny pouhými 11,1 % (poměr v absolutních číslech 31 mužů : 4 ženy). V radách veřejnoprávních médií jsou ženy zastoupeny podílem 12,9 % (27 mužů : 4 ženy) a v komisích těchto rad 20 % (8 mužů : 2 ženy).

Aktualizováno 15. 6. 2015: V radách veřejnoprávních médií jsou ženy zastoupeny podílem 19,4 % (25 mužů : 6 žen).

Česká televize

V sedmnáctičlenném vrcholném managementu České televize jsou zastoupeny 2 ženy. Ve struktuře centrální redakce zpravodajství a publicistiky je zastoupena 1 žena, v regionálních studiích Brno a Ostrava jsou 4 ženy v řídících nebo vedoucích pozicích. Celkový podíl žen v managementu činí 12 %, ve vedoucích pozicích sekcí zpravodajství a publicistika 24 %.

Český rozhlas

V managementu Českého rozhlasu je zastoupena 1 žena (podíl 17%), ve struktuře Centra zpravodajství a publicistiky a dále ve zpravodajsky zaměřené stanici Radiožurnál jsou ženy zastoupeny 40 %.

Česká tisková kancelář

V managementu je zastoupena 1 žena na pozici tiskové mluvčí, ve vedení redakcí jsou zastoupeny 2 ženy vedle 5 mužů; podíl žen ve vedoucích zpravodajských pozicích tedy činí  29 %.

Soukromá tištěná a elektronická média

Mladá fronta DNES

MfD má jednoznačně nejvyšší podíl žen ve vedoucích pozicích ze všech porovnávaných redakcí. V nejvyšším vedení redakce není zastoupena ani jedna žena (konkrétně se jedná o pozice šéfredaktor, ředitel redakce, tajemník redakce a vedoucí zpravodajství), na vedoucích postech jednotlivých rubrik činí podíl žen 58 %.

iDnes.cz

Ve struktuře redakce jsou uvedeny pozice šéfredaktor, ředitelka redakce, vedoucí všeobecného zpravodajství, vedoucí specializovaného zpravodajství, vedoucí magazínů, šéfeditor a dále vedení jednotlivých rubrik a příloh. Ženy jsou ve vedení redakce zastoupeny z jedné třetiny (33 %), na postech vedoucích rubrik z 29 %.

Lidové noviny

Redakce uvádí svou strukturu výhradně v papírové verzi; na webových stránkách údaje k dispozici nejsou. V nejvyšším vedení redakce jsou dva posty (šéfredaktor a ředitel), oba zastoupené muži. Dále jsou ve struktuře redakce pozice vedoucí vydání, šéfkomentátor, vedoucí webu Lidovky.cz a vedoucí jednotlivých rubrik. Jak je uvedeno výše, ženy ve vedení redakce nejsou zastoupeny, vedoucí pozice v rubrikách zastávají z 26 %.

Hospodářské noviny

Vedení redakce představují dva posty: šéfredaktor a šéfredaktor politického zpravodajství a názorové sekce. Zastoupení žen je zde nulové. Ve vedoucích pozicích jednotlivých rubrik a příloh, z nichž pouze jedna připadá ženě, což při počtu všech vedoucích pozic činí podíl zastoupení 14 %.

iHNed.cz

Vedení redakce zajišťují projektová manažerka, šéfredaktor a jeho dva zástupci. Zastoupení žen tedy činí 25 %. Vedoucí pozice (šéfredaktor zpravodajství, vedoucí ekonomického, domácího a zahraničního zpravodajství, kultury a dalších rubrik) pak  zastávají ze 42 % ženy.

Aktuálně.cz

Hlavní vedení redakce tvoří šéfredaktor a zástupkyně šéfredaktora (ženy v tomto složení jsou zastoupeny z 50 %). Vedoucí pozice pak tvoří editoři a vedoucí rubrik, kde jsou ženy zastoupeny z 19 %.

Struktura redakcí je rozdílná, liší se i v rámci jednoho vydavatelského domu. Jednotícími prvky při porovnání proto byly pozice označené ve struktuře konkrétní redakce jako vedoucí (ředitel, šéfredaktor, zástupce šéfredaktora, vedoucí rubriky, oddělení, newsroomu apod.) s tím, že kromě vrcholového managementu (u veřejnoprávních médií) byla porovnávána oddělení bezprostředně související s poskytováním informací (například redakce zpravodajství a publicistiky (v ČT), šéfkomentátor (v LN), ředitel redakce (MfD), ředitel newsroomu (MfD), šéfeditor (MfD), vedoucí redakcí (ČTK) a dále například všechny editorské pozice, pokud je redakce uvádějí ve své struktuře. Vrcholový management vydavatelských domů není v tomto případě porovnáván, protože je ve většině případů společný více redakcím (MfD, iDnes.cz, LN a vedle toho HN, iHNed.cz a Aktuálně.cz). Rozlišeno je vlastní vedení redakce a vedoucí rubrik, kteří jsou tradičně podřízeni vedení redakce.