Patříte-li k necelé pětině obyvatel, kteří jsou šťastnými majiteli vysokoškolského diplomu, hrozí vašim dětem chudoba zhruba z 5 %. Nepatříte-li, jsou vaše děti ohroženy ze 76 %.
Česká republika totiž patří k zemím, kde jsou děti rodičů bez VŠ vzdělání ohroženy chudobou podstatně více než ve zbytku Evropy. Společně se třemi dalšími zeměmi postkomunistické východní Evropy se Česko ocitá v čele tabulky, která porovnává míru ohrožení chudobou v závislosti na vzdělání rodičů: děti, jejichž rodiče vysokoškolské vzdělání nemají, jsou v ČR hned po Rumunsku a Slovensku třetími nejohroženějšími z evropské osmadvacítky, o 27 procentních bodů nad evropským průměrem. Podíl vysokoškoláků má pak Česko stále jeden z nejnižších v Evropě.
Obsáhlá studie, kterou zpracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí a Národní centrum sociálních studií (publikovaná v prosinci 2013), je primárně zacílena na analýzu vývoje hmotné podpory rodin formou nepojistných sociálních dávek (rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení apod.) a jedním z několika zohledněných parametrů je právě vliv vzdělání rodičů na ohrožení chudobou jejich dětí. Zpracovávaná data pocházejí z Eurostatu a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.
Graf v plné velikosti zobrazíte ZDE.
Autoři upozorňují, že v celkových číslech je hrozba chudoby v České republice ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie jedna z dlouhodobě nejnižších. Jenže celkový průměr klame, protože „rozdíl mezi mírou ohrožení chudobou nezaopatřených dětí a obecně všech obyvatel daného státu patří v ČR k těm vyšším. Jestliže tento rozdíl je v případě některých zemí dokonce negativní nebo téměř nulový, v ČR dosahuje 4,6 procentního bodu,“ vysvětlují autoři studie.
Relativně nízké ohrožení nezaopatřených dětí příjmovou chudobou v Česku nevypovídá nic o rozdílech, které panují uvnitř této skupiny. Tyto rozdíly jsou dobře vidět v následujícím přehledu:
Míra ohrožení chudobou u dětí vysokoškoláků v porovnání s dětmi rodičů s nižším vzděláním se v Německu liší o 48 procentních bodů, v Rakousku o 36 p. b., ve Finsku o 18 a v Dánsku o pouhých 12 p. b. Naproti tomu v Rumunsku, České republice a na Slovensku tento rozdíl činí více než 70 p. b., v Maďarsku pak 64 p. b. Evropský průměr činí 43,7 p. b.
Že výše dosaženého vzdělání výrazně posiluje šance na úspěšný život ať už ve smyslu výdělku v lépe placeném zaměstnání nebo – obecněji – ve smyslu lepší orientace v různých oblastech lidského působení, je samozřejmě dlouhodobě známo (lidé s terciárním vzděláním vydělávají podle údajů OECD průměrně o 55 % víc než lidé s nižším vzděláním s tím, že v ČR je tento rozdíl obrovských 82 %). Nezaměstnanost vysokoškoláků je pak výrazně menší než u lidí s nižším vzděláním; v Česku je třetí nejnižší (3,2 %), po Německu (2,5%) a Rakousku (3,1). Evropský průměr činí 6,6 %.
Graf v plné velikosti zobrazíte ZDE.
„Česká republika patří v mezinárodních srovnáních k výjimečným zemím, kde se vysokoškolské vzdělání z hlediska příjmů vyplácí nejvíce. Souvisí to se stále nízkým podílem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v populaci (zmíněných 20 %, zatímco obvyklá míra v Evropě se pohybuje okolo 40 %). Snahy omezovat počet studujících a větší část populace odeslat na nematuritní obory na učilištích, jde fakticky i proti ekonomickým zájmům společnosti,“ vysvětluje Tomáš Feřtek z neziskové organizace EDUin. Studie zaměřené na dlouhodobou uplatnitelnost absolventů totiž ukazují, že přehnaný důraz na profesní charakter vzdělání vede k tomu, že absolventi jsou vybaveni praktickými znalostmi, které odrážejí aktuální potřeby trhu práce, ale při jakékoliv změně podmínek si práci hledají jen obtížně.
Foto: Nylfein
