🚗💸 Valíte oči na ceny pohonných hmot? Budete i nadále – vláda nic nevyřešila (spíš naopak).

No a zatímco premiér Babiš se rekreuje, my jsme si mákli a máme pro vás zprávy… no, poněkud horší.

❌ Vláda totiž „zastropovala” marže čerpacích stanic na 2,50 Kč ve chvíli, kdy byly pod jednou korunou – někde dokonce i minusové. Jak to? Protože zrovna tohle prostředí v Česku je vysoce konkurenční a marže benzínek reguluje trh.

Btw. Fialův kabinet v roce 2022 také soustředil pozornost na marže čerpacích stanic a na dočasné snížení spotřební daně – přestože už tehdy bylo z dat patrné, že problém neleží u pumpařů. Naše starší analýza ukázala, že marže čerpacích stanic neklesaly až po zásahu státu – byly nízké už samy o sobě. Zatímco mimořádně rostly marže rafinerií a distribuce, na které Česko nemá prakticky žádný vliv.

🔁 A současná vláda rovněž nabízí veřejnosti (úplně zbytečný) “boj s benzínkami” – tedy s nejviditelnějším, nikoli však nejdůležitějším článkem řetězce. Tváří se, že vysoké ceny řeší rychlým zásahem, protože “lidi to chtěj”. Je to politicky srozumitelné gesto, které dobře vypadá na tiskové konferenci, ale míří vedle.

⚠️ A ještě jeden paradox: nejvíce z těchto opatření profitují lidé, kteří tankovali na dálnici i za značně zvýšené ceny. Kdo pravidelně tankuje u diskontní pumpy nebo supermarketu – tedy typicky lidé, kteří ceny řeší nejvíc – neušetří skoro nic.

https://www.mahdalova-skop.cz/clanek/analyza-2026-04-02-kdo-vydelava-na-drahem-benzinu

Data: Zastropování marží benzínek v peněžence moc nepoznáte

KATEŘINA MAHDALOVÁ, MICHAL ŠKOP • 4. 4. 2026

Přijedete na svou obvyklou pumpu natankovat Natural 95 a čekáte, že po vládním zásahu ušetříte? Ve většině případů skoro ne.

Balíček, který těsně před Velikonocemi představil premiér Andrej Babiš, vypadá na první pohled razantně: zastropování marží čerpacích stanic na 2,50 koruny za litr a snížení spotřební daně na naftu o 2,35 koruny včetně DPH. Jenže tím naopak otevřel možnost benzínkám marži si zvýšit. Jak to? Protože vláda má sice zpracovanou analýzu současné situace, ale buď s ní nepracuje, nebo ji neumí interpretovat a vyvozuje z ní špatné závěry.

Co pocítíte při tankování

Jezdíte na benzín a tankujete na běžné pumpě – Většina osobních aut, která každý den vozí lidi do práce nebo děti do školy, jezdí na Natural 95 – v roce 2025 tvoří benzínová osobní auta přibližně dvě třetiny nových registrací, v celém parku pak většinu. Vládní zásah pro vás prakticky nic neznamená. Spotřební daň na benzín se nemění — zůstává na 12,84 Kč za litr, stejně jako v roce 2010. A marže vaší pumpy? Ta byla pod zastropovanou hranicí 2,50 Kč dávno před regulací.

Jezdíte na naftu a tankujete mimo dálnici – Dieselová osobní auta tvoří v ČR asi čtvrtinu celého vozového parku. Na naftu ale jezdí téměř všechna nákladní vozidla, dodávky a autobusy – v Evropě je to přes 90 % dodávek a skoro 97 % kamionů. Nafta tedy tvoří 73 % veškeré spotřeby pohonných hmot v Česku, a právě proto se zdražení nafty dotýká ekonomiky jako celku. Vláda sice snížila spotřební daň o 2,35 Kč za litr včetně DPH, což je reálná úleva, jenže u mnoha běžných čerpacích stanic se marže nafty pohybovaly těsně u nuly nebo pod ní. Marže na hranici nuly jsou dlouhodobě neudržitelné, a zda se celé snížení daně promítne do nižší ceny na stojanu, záleží na konkrétní stanici.

Jezdíte na naftu na dálnici – Tady Babišovo opatření funguje nejvíce. Zastropování marže vám může ušetřit klidně 5–10 Kč na litr, snížení daně přidá dalších 2,35 Kč. Jenže dálniční stanice jsou výjimkou, ne pravidlem – jejich marže byly vždy výrazně vyšší než ve městech, protože řidič na dálnici má omezené možnosti výběru. Regulace zde napravuje dlouhodobý extrém, nikoli průměr.

Není to poprvé, co vláda řeší drahá paliva v rozporu s daty. I třeba Fialův kabinet v roce 2022 také soustředil pozornost na marže čerpacích stanic a na dočasné snížení spotřební daně – přestože už tehdy bylo z dat patrné, že problém neleží u pumpařů. Naše starší analýza ukázala, že marže čerpacích stanic neklesaly až po zásahu státu – byly nízké už samy o sobě. Zatímco mimořádně rostly marže rafinerií a distribuce, na které Česko nemá prakticky žádný vliv.

I současná vláda nabízí veřejnosti (úplně zbytečný) “boj s benzínkami” – tedy s nejviditelnějším, nikoli nejdůležitějším článkem řetězce. Je to politicky srozumitelné gesto, které dobře vypadá na tiskové konferenci, ale míří vedle. Fiala tehdy i Babiš dnes tak v zásadě dělají totéž – tváří se, že vysoké ceny řeší rychlým zásahem, ačkoli data ukazují, že česká vláda na hlavní zdroj zdražení přímo nedosáhne.

Paradox celého opatření je v tom, že nejvíce pomůže lidem, kteří tankovali na dálnici i za značně zvýšené ceny. Kdo pravidelně tankuje u diskontní pumpy nebo supermarketu – tedy typicky lidé, kteří ceny řeší nejvíc – neušetří skoro nic.

Trh to vyřešil sám, ještě před vládou

Útok Izraele a USA na Írán 28. února 2026 a následné uzavření Hormuzského průlivu okamžitě vyhnaly cenu ropy Brent nad 100 USD za barel, v průběhu března až k 112 USD. Průměrná cena nafty se za jediný týden před vládním zásahem zvedla o 4,75 Kč a od konce února o skoro 15 Kč.

Ministerstvo financí zahájilo 6. března monitoring marží u 2530 stanic od 558 provozovatelů. Výsledky ale nepotvrdily příběh o chamtivých pumpařích, který se v dobách rychlého zdražení pohonných hmot pravidelně objevuje. Neplatil ani v době ruského útoku na Ukrajinu, kdy rovněž ceny vylétly rychle nahoru.

Průměrné marže čerpacích stanic klesaly ještě dříve, než monitoring začal. Před krizí se pohybovaly mezi 2,70 a 3,20 Kč za litr. Po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90–2,60 Kč. Po spuštění monitoringu sestoupily až ke koruně. K 15. březnu 2026 činila průměrná marže u nafty 0,84 Kč za litr.

Trh marže korigoval sám. Klíč je jednoduchý: český trh s pohonnými hmotami je vysoce konkurenční. Řidič, jehož oblíbená pumpa zdraží, přejede na druhou stranu ulice. Benzínka, která to zkusí, přijde o zákazníky ještě ten den. Přesto vláda 2. dubna zastropovala marže na 2,50 Kč — tedy na přibližně trojnásobku toho, kde průměrná marže nafty tehdy reálně byla.

Takže pokud jsou marže čerpacích stanic pod korunou, strop na 2,50 Kč spotřebitelům neuleví – spíš naopak dává pumpám prostor zdražit. A od dalšího zdražení je pak drží to samé, co fungovalo dosud: konkurence.

Babišova čísla nesedí

Ve svých prohlášeních pracoval Babiš s čísly, která si protiřečí. Dne 30. března tvrdil, že Čepro prodává naftu za 45,50 Kč za litr, zároveň ale uváděl, že ji v březnu nakupovalo za 40,70 Kč. Z toho by plynulo, že marže státního Čepra činí kolem pěti korun – číslo, které Čepro v historii nikdy nemělo.

Vysvětlení je prosté: údaj 40,70 Kč byl zastaralý. Platil zhruba v polovině března, kdy ceny teprve prudce rostly. Ve čtvrtek 20. března Čepro zdražilo velkoobchodní cenu nafty o téměř dvě koruny, v pátek přidalo dalších 1,80 Kč. K 1. dubna nakupovaly stanice naftu od rafinerií za přibližně 46 Kč za litr se započtením všech daní – vyplývá to z ceníků Unipetrolu (Orlen) a Čepro.

Kdo skutečně vydělává

Marže čerpacích stanic jsou speciálně pro naftu při aktuálních cenách blízko nule nebo záporné. Tak kdo na zdražení vydělává?

Stejnou otázku jsme si kladli v červnu 2022, kdy jsme analyzovali tehdejší krizi. Odpověď je tehdy i nyní stejná: rafinerie a distributoři. Složka, která se od ledna do dubna 2026 téměř ztrojnásobila, jsou marže rafinérie a distribuce – podle našich propočtů z dat CCS a Tank ONO přes 13 Kč na litr nafty k 1. dubna. Tahle část řetězce regulaci nepodléhá.

Trochu zmatení na závěr

Andrej Babiš popisoval, jak vláda dvakrát jednala s „distributory” a ceny nafty na D1 se snížily o přibližně dvě koruny. Jenže tady míchá dvě různé věci.

Hlavními distributory pohonných hmot do Česka jsou polský PKN Orlen (rafinerie v Kralupech, Litvínově a Pardubicích) a maďarský MOL (rafinerie Slovnaft v Bratislavě). Obě firmy jsou zároveň provozovateli čerpacích stanic na D1 a dalších hlavních tazích. Babiš tedy jednal s rafinériemi – a právě ony jsou ta část řetězce, kde marže raketově rostou, ale kde česká vláda nemá přímé regulační nástroje. PKN Orlen je polská státní firma, MOL maďarský konglomerát.

Regulace marží čerpacích stanic se jich jako rafinérií netýká. Jako provozovatelů pump na D1 možná o pár korun – ale to je vše.