Obraz žen ve veřejném diskurzu

Podle diskurzivní analýzy prováděné od 1. 1. 2015 do 10. 5. 2015 vnímání žen veřejností a jejich celkový obraz ukazuje velké rozpory. Zjednodušeně: ženy by si měly uvědomit, co se od nich opravdu čeká, neměly by si moc vyskakovat – říká mužský hlas.

Většinový ženský hlas naproti tomu cítí křivdu co do možností uplatnění v zaměstnání a zejména co do výše odměn. Ženy nerozporují, že by o sebe měly dbát, jak od nich očekávají muži, ale výrazně častěji se zmiňují také o vzdělávání, kariéře, rodině, dětech.

V porovnání s loňským rokem, kdy vznikla první dílčí analýza tohoto druhu, je patrný větší výskyt slov únava, pomoc, přetížení (často se vyskytuje obecný tvar přetažení), zahlcení, příliš povinností.

Mužský pohled je zjednodušující, velmi často omezený na vzhled žen a jejich předurčené role v domácnosti a v péči o děti. Častá jsou rovněž témata týkající se vztahů žen a mužů, avšak četností příspěvků nepřevyšují témata týkající se kariéry, nerovných odměn za stejnou práci, rodiny, přemíry povinností, které ženy musí zastat, práva na odpočinek, snah tyto povinnosti zvládnout, zapojit do nich muže.

Označení žen ve veřejném diskurzu

Od počátku ledna do první třetiny května 2015 dne bylo na českém internetu zachyceno téměř milion (1 024 627) příspěvků týkajících se žen, jejich hodnocení a jejich rolí. Zaměříme-li se na to, jak se o ženách mluví, tedy jak jsou vůbec ve veřejném diskurzu (včetně médií) označovány, jak jsou hodnoceny a s jakými rolemi spojovány, získáme následující obrázek:

 

 

 

 

Pozn.: Po odfiltrování vulgarismů, jimiž se diskutující častují mezi sebou (odlišeno podle sloves ve 2. os. sg. a pl., například jsi/jste blbec, hlupák apod.), jsou vulgární výrazy na adresu žen obecně výrazně častější než na adresu mužů. Jinými slovy despekt vůči ženám je ve veřejném diskurzu vyjadřován mnohem častěji prostřednictvím vulgarismů než despekt vůči mužům. Odsudek mužů je spíše realizován prostřednictvím ironie („borec, co si nasekal tři děti, a neplatí alimenty“). 

Ženy, muži a jejich role

Pokud jde o nejčastěji zmiňované role, s nimiž jsou muži a ženy nejčastěji spojovány, provedli jsme porovnání několika kategorií. První se týkala rolí rodinných (manželství, děti, obživa rodiny), druhá se týkala obecně uplatnění na pracovním trhu (práce, kariéra), další skupina porovnávaných frekventovaných výrazů patří do skupiny všeobecného vnímání žen a mužů ve společnosti (kriminalita, násilí, krása, vzhled). Veřejnost se k rolím mužů a žen staví viditelně konzervativněji než média. Co přesně z porovnání vyčteme? Jednak procentuální zastoupení počtu zmínek o obou pohlavích a o rolích, s nimiž jsou nejčastěji spojována, jednak srovnáváme mezi sebou tato procentuální zastoupení u médií a u diskusí nejširší veřejnosti.  Pohled na ženy a muže je v médiích vyvážený, co se týče vzhledu. Ten je dokonce v médiích ve sledovaném období spojován častěji s muži (51 %) než se ženami (49 %). Veřejnost naproti tomu vzhled výrazně častěji spojuje se ženami (65 %) než s muži (35 %). Nejvýraznější nepoměr v nahlížení na obě pohlaví je zachycen u rolí manžela a manželky (média z 81 % spojují s manželstvím ženy a z 19 % muže, resp. zmiňují tyto role). Veřejnost  spojuje s manželstvím ženy ze 79 % a muže s rolí manžela z 21 %. Mediální a veřejný obraz žen a mužů a rovněž pohled na jejich role se nejvíce liší v oblasti rodiny, dětí, péče o děti a domácnost, zajištění obživy pro rodinu a také v oblastech vzhledu a krásy. Zde se média s veřejností nejzásadnější rozcházejí. Kupříkladu jako živitele rodiny média častěji označují ženu (52 %) než muže (48 %), naproti tomu veřejnost jako živitelku ženu označuje z 39 % a muže ze 61 %. Za zmínku stojí rovněž postoj veřejnosti k tradičním rolím žen v tom smyslu, že žena, která se od těchto předpokládaných rolí odchýlí, není většinově považována za slušnou („Do slušné a pracovité ženy má strašně daleko. Ty se starají o své děti, manžela a o pořádek v bytě.“).  


Autorská analýza byla provedena pro organizaci Kongres žen.

kongres žen logo

Sběr dat: Od 1. 1. 2015 do 10. 5. 2015

Zdroj dat: Všechny tzv. živé domény (zpravodajské weby, diskusní fóra, sociální sítě); všechny zdroje jsou veřejně dostupné, nečerpá se z uzamčených profilů nebo neveřejných fór

Metodologie: Diskurzivní analýza je zacílena na vyhledávání substantiv žena/ženy s tím, že zkoumá, jaká slova a slovní spojení se vyskytují v jejich blízkosti. Z toho je dovozeno, jak se na ženy nahlíží obecně a s jakými rolemi jsou nejčastěji spojovány, jak se vidí ženy samotné, jak je vnímají muži

Rozlišujeme:
1. celkový veřejný obraz – jde o úhrnnou analýzu, v níž se nerozlišuje pohlaví přispěvatelů do diskusí ani pohlaví autorů novinových textů
2. obraz žen prezentovaný ženami samotnými
3. obraz žen prezentovaný muži
4. rozdíly mezi médii a veřejnými diskusemi s tím, že závislost debaty na výchozím novinovém textu není zdaleka vždy přímá
5. rozdíly v označování a spojování s konkrétními výrazy žen a mužů

Analýza byla provedena prostřednictvím mediálního archívu Newton a vyhledávací platformy Yeseter.

Kateřina Mahdalová 194 článků
Novinářka. Autorka a šéfredaktorka webu datovazurnalistika.cz. Věnuje se zejména analytické, kontextové a datové žurnalistice, za niž byla v roce 2015 nominována na Novinářskou cenu OSF v kategorii Inovativní online žurnalistika.

Názor? Sem s ním!

Reagovat

Váš e-mail nebude viditelný veřejně.


*