O čem vypráví dominantní příběh? Například tom, že muž má být dominantní. A žena krásná a pečující. Nebo o tom, že chlap má vydělávat hodně peněz. Živit rodinu. Mít byt, nebo alespoň auto. Znám jeden pár a ten mi pověděl svůj příběh.
Celostátní deník Blesk před měsícem spustil iracionální lživou kampaň proti inkluzivnímu vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením a hodlá v tom podle svých slov ještě několik dalších měsíců pokračovat. Web Datová žurnalistika sází na mediální gramotnost svých čtenářů a bude i nadále iracionální a manipulativní články vyvracet. Více než před rokem jsme se věnovali systému určování diagnózy […]
Po sérii dat, která porovnávala zastoupení žen v rozhodujících firemních pozicích v rámci Evropské unie a mezi českým veřejným a soukromým sektorem, přinášíme všem, kdo neomdlévají při vyslovení slova gender, unikátní mapu. Jmenuje se genderová a spustila ji Otevřená společnost o. p. s.
[vc_row][vc_column][vc_column_text]Na základě dat je zřejmé, že zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích v České republice není vyrovnané a že v tomto směru pokulháváme i za většinou evropských zemí. Nabízíme vám nyní zásadní argumenty, proč je vyrovnané zastoupení žen a mužů na správě věcí veřejných, v rozhodování ve vzdělávání, v neziskovém sektoru, ale i v soukromé sféře […]
Ačkoli ženy tvoří polovinu populace a ačkoli jsou stále vzdělanější a kvalifikovanější, ve vedení firem státních, polostátních ani soukromých je nenajdeme. Nenajdeme je ve velkých firmách ani ve velkých městech. Přitom ženy tvoří 61 % osob absolvujících vysoké školy, ale ve vedení největších českých firem jen jich jen 7 %, v Poslanecké sněmovně 19,5 % a ve vládě […]
[vc_row][vc_column][vc_column_text]Z celkového počtu ekonomicky aktivních žen se jich v České republice 50 % účastní na pracovním trhu. A ačkoli již víme, že jsou zároveň stále vzdělanější, jejich podíl na řízení obchodních společností zatím ani vzdáleně nedosahuje alespoň průměru Evropské unie.
„Jednou se zase setkáme, Sanam“ je komiks, který vypráví fiktivní příběh afghánského chlapce Hamída na pozadí událostí po teroristickém útoku na Spojené státy v září 2001. A vyvíjí se dál v čase, kdy se v Afghánistánu začalo znovu dostávat k moci hnutí Tálibán.
Miloš Zeman se novinářů bál vždycky. Samozřejmě jen těch kritických, kteří uvažují v souvislostech, mají dobrou paměť nebo umí dobře hledat v archívech. Hned ve svém inauguračním projevu jim pro jistotu vymezil prostor na „ostrově negativní deviace“.
[vc_row][vc_column][vc_column_text]Je islám nekompatibilní s demokracií? Je kritika islámu projev islamofobie? Chtějí muslimové všude zavádět šarí’u? Složité fenomény zejména arabského světa sotva sledují a chápou i odborníci a média jsou často neopatrná ve směšování různých fenoménů, např. islámu a islamismu, nebo islamismu a radikálního fundamentalismu.
Filmový příběh o prvorepublikové herecké superstar, jehož umělecký přínos je podle tuzemských i zahraničních kritiků značně diskutabilní, pokud vůbec nějaký, se nevydařil kvůli režisérově doslovnosti a celkové nepřesvědčivosti, stejně jako kvůli ignorování historických souvislostí. Zřejmě chybí už jen dodat, že film vůbec není o Lídě Baarové. Filmový příběh o prvorepublikové herecké superstar, jehož umělecký přínos je podle tuzemských […]
