Vidíte to krásně zelené pole a modrou oblohu?
Je mi šest let a koukám na tu krajinu u nás doma v obýváku, cítím se, jako bych byla venku v přírodě, jenže mi to místo není ničím povědomé.
Samozřejmě v té době netuším, že si mí rodiče pořídili reprodukci slavného Van Goghova obrazu.
A když se dívám blíž, vidím různé malé čárky a puntíky, které spolu tvoří celý obraz. Je to, jako když sama kreslím pastelkami, jako když s nimi ťukám na papír a vytvářím různě barevné tečky a malé čárky.
Ale co mě na tom nejvíc baví, jsou ty zvláštní, jakoby pohyblivé křivky a zákruty. Všechno se na něm vlní. Obraz vypadá, jako by byl ve skutečnosti trochu rozmazaný.
Působí to na mě jako kouzlo.
S Van Goghovým obrazem Zelené obilí se ocitáme uprostřed rozmanité krajiny plné jasných barev a kontrastů, které přitahují pozornost a vtahují nás do malířského světa. Na první pohled nejspíš každého zaujme intenzivní zelená barva obilí, které známe typicky v odstínech zlaté.
Zelené obilí nás ukotvuje v konkrétní roční době, říká nám, že léto teprve začne, a jeho odstíny odpovídají čerstvě probuzené jarní přírodě.
Obilí se prohýbá pod váhou větru, který malíř vytváří štětcem v podobě vířivých tahů, takže se zdá, jako by se obilné pole dalo slyšet, jak šustí a šumí.
V pozadí rovinatá krajina přechází v kopce, které jako by nikde nekončily. Jasně modrá obloha nad námi nás vtahuje do nekonečného prostoru a připomíná nám naši každodennost, která silně kontrastuje s rozlehlou krajinou a nekonečným prostorem.
Dlouhé stonky obilí jako by nám připomínaly náš vlastní, lidský rozměr. Při pohledu zblízka se jednotlivé stébla překrývají a mění směr podle větru – tak jak spolu lidé interagují, mění postoje, směr pohybu nebo celkově životní směřování.
Zelené obilí je pro mě jedním z Van Goghových nejromantičtějších děl, které zprostředkovává krajinu v takové intenzitě, že nás úplně pohlcuje.
Barvy
První, co mě na obraze zaujalo, jsou jeho intenzivní zelené odstíny, skvěle zkombinované. Zelená pole, která jsou dominantou obrazu, jsou dokonale zpracovaná a vypadají velmi realisticky.
Tvary a linie
Dalším zajímavým prvkem jsou vlny v obilí, které van Gogh dokázal skvěle vykreslit. Dodávají obrazu texturu a pohyb a přidávají do něj hloubku.
Tento efekt ještě umocňuje světlo, které padá na pole zprava, což zvýrazňuje každý detail obilí.
Nakloněné větve stromů tvoří jakousi křivku směrem k obzoru.
Perspektiva
Pro dojem hloubky a dálky spolehlivě funguje princip perspektivy. Pole je zobrazeno ve sklonu, takže se zdá být nekonečné. Cesta vinoucí se od popředí do dálky opticky zvětšuje vzdálenost.
Detail linie cesty dodává obrazu pohyb tak jako vítr, který tušíme ve zvlněném obilí.
Promyšlená kompozice
Jednoduchost a barevná harmonie jsou naprosto fascinující. Vincent van Gogh dokázal vytvořit obraz, který na první pohled může vypadat jednoduše, ale vlastně je to kompozičně velmi promyšlené dílo.
Jeho schopnost vytvořit realistický obraz s intenzivním a harmonickým barevným schématem na mě dodnes silně působí.
zpět na portfolio ↓
Vaším úkolem bude prozkoumat vizuální dílo z hlediska jeho viditelné formy. Vyberte si libovolné vizuální dílo (obraz, obálka komiksu, plakát, cokoliv jiného) a napište krátkou analýzu tohoto díla. Pečlivě se zamyslete nad tím, co vidíte a popište to do detailů, o kterých možná běžně až tolik neuvažujete. Zodpovězte si tyto otázky:
- Proč jste si vybrali právě toto dílo?
- Jaké vizuální elementy a principy tvůrce využil? Jak s nimi pracuje? Zkuste se zamyslet a stručně vyjádřit ke všem, i když je na první pohled nevnímáte jako důležité nebo je neumíte najít. Možná zjistíte, že právě to, že je autor vynechal, má nějaký význam, nebo objevíte, že jsou přece jenom nějak použity! :)
- Změnil se váš názor na dané dílo po tom, co jste ho analyzovali po formální stránce? Pokud ano, jak?
Ať už si vyberete dílo, které máte rádi a máte ho “nakoukané”, nebo také, které se vám nelíbí či je pro vás úplně nové, zdržte se vyhledávání kontextových informací o díle (období vzniku, autor, jestli je oceňováno teoretiky umění apod.). Zajímá nás, co vidíte vy jako jedinečná osobnost, ne co vidí někdo jiný, kdo o tom napsal svůj text.
Jak na to? Můžete se inspirovat příklady analýz, které jsou uvedeny výše, nebo si vytvořte zcela vlastní strukturu. Skvělou pomůckou mohou být také kartičky Ways of Looking at Art, které vám pomohou začít – několik jsme vám naskenovali zde. Pamatujte na to, že neexistuje špatné řešení. Buďte k sobě shovívaví a trpěliví a netrapte se, pokud vám to hned nepůjde jako po másle. 🙏
Analýzu napište v rozsahu min. jedné normostrany a publikujte ji na svém portfoliu do pondělí 20. března. Nezapomeňte pak vložit do Miro odkaz na svůj úkol na portfoliu a také reagovat na příspěvky spolužáků.
Milá Kateřino,
z vaší formální analýzy vystupuje pečlivost, se kterou jste k plnění úkolu přistoupila. Je krásné pozorovat, s jakou láskou, nostalgií a zvídavostí přistupujete k dílu, které máte dlouho v oblibě a doufám, že vám možnost podívat se na něj z formálního hlediska pomohla najít si v něm zase něco nového. :) Líbí se mi zejména vaše úvahy týkající se barevné palety, která je skutečně velmi živá a zároveň vyvážená a jistě přispívá k atraktivitě a výjimečnosti celého díla. Stejně tak oceňuji vaši všímavost ve vztahu k liniím, vás nákres je moc zajímavý. zde by mě ještě zajímalo, zda vám nákres pomohl osvětlit nějaké další principy kompozice. Já bych ještě dodala, že je na tomto Van Goghově obraze velmi patrné využití pravidla třetin a velmi efektního rozdělení plochy v poměru 1:2. Zde dvě jsou dvě třetiny díla vyplněny velkou porcí zeleného obilí a zbylou jednu třetinu reprezentují keře spolu s modrou oblohou.
Pokud byste vaši úvahu navíc ještě chtěla rozšířit, doporučila bych například zaměřit se na další vizuální elementy jako je textura – tu je zrovna v impresionistických dílech velmi zajímavé pozorovat, ostatně sama ji komentujete v úvodu vašeho článku, když vzpomínáte na kreslení pastelkami. :)
Každopádně děkuji za povedenou formální analýzu, úlohu označuji jako splněnou a těším se na vaši zbylou tvorbu v kurzu.
Šárka Matoušková