Vizualizace je určena pro žáky druhého stupně základních škol a středoškolské studenty, proto jsem se zaměřila při definování cílové skupiny na následující aspekty.
Věková skupina: Cílovou skupinou jsou žáci ve věku od 11 do 18 let. Obsah a formu vizualizace jsem přizpůsobila tak, aby byla přístupná a srozumitelná právě pro tuto věkovou skupinu.
Snažila jsem se použít jasný a jednoduchý jazyk a vizuální prvky, které jsou přitažlivé a atraktivní pro tento věkový rozsah.
Vzdělávací úroveň: U žáků a žákyň druhého stupně základních škol a středoškolských studentů a studentek předpokládám základní znalosti a porozumění politickému a historickému kontextu a zaměřila jsem se na rozšiřování jejich stávajících znalostí a propojení s novými informacemi o Miladě Horákové a jejím politickém významu.
Motivace a zájmy: Lidé v této věkové skupině mají různé motivace a zájmy. Snažila jsem se přilákat jejich pozornost pomocí vizuálně atraktivních prvků při popisu životního příběhu Milady Horákové, které vysvětlují její důležitost jako politické osobnosti.
Učební styl: Jsem si vědoma, že žáci a žákyně mají různé preferované učební styly. Někteří se více soustředí na vizuální prezentace, zatímco jiní preferují textové informace nebo diskuzi.
Proto ve vizualizaci kombinuji nejen obrázky, ale doplňuji je i krátkými texty. Pro pochopení širšího kontextu jsem použila i jednoduchý graf.
Může se to zdát jako drobnost, ale na mě samotnou, přestože už s grafy a vizualizacemi nějakou dobu pracuji, hodně zapůsobilo, jak se volby z roku 1946, tedy historická událost, již známe hlavně z černobílých fotografií a filmových záběrů, najednou působí současně a tedy i méně odtažitě. Obdobné grafy se totiž běžně používají v médiích pro zobrazování volebních výsledků.
***
Cílem vizualizace je vzbudit zájem o téma a udržet pozornost, abych zajistila větší angažovanost studentů a studentek a zvýšila jejich zapojení v závěrečné diskusi.
Prostor pro otázky a diskusi v menším rozsahu pak bych chtěla nabídnout i v průběhu představování vizualizace ovšem tak, aby nenarušily „plynutí“ výuky a představování Milady Horákové a jejího života a politického úsilí.
Rozhodně chci během prezentace zohlednit, že se žáci a žákyně na druhém stupni základních škol nacházejí na nižší úrovni kognitivního vývoje ve srovnání se středoškolskými studenty.
Proto plánuji prezentovat informace přehledně a srozumitelně a případně také doplňovat úvodní výklad o důležitý kontext.
Co chci touto vizualizací, výkladem i diskusí studentům a studentkám předat?
Znalost: Studenti by měli získat základní znalosti o životě, politickém působení a významu Milady Horákové jako významné politické osobnosti. Cílem je, aby znali její život a politické úsilí v souvislostech.
Plánuji se zaměřit nejen na důsledky jejího politického působení, jež se projevovaly perzekucemi ze strany komunistického režimu. Tato kapitola jejího života je dobře známá, proto se chci více věnovat i jejímu sociálnímu politickému programu.
Analýza: Studenti by měli být schopni analyzovat a vyvodit spojitosti mezi politickým působením Milady Horákové a současnými politickými tématy nebo událostmi. Chtěla bych podnítit jejich kritické myšlení a také jejich schopnost reflektovat historické události a jejich vliv na současnost.
Hodnocení: Studenti by měli být schopni vyjádřit svůj vlastní názor na Miladu Horákovou a její důležitost jako politické osobnosti. V této části se plánuji zaměřit na podporu jejich schopnosti kriticky posoudit dané téma a osobnost a odůvodňovat svá stanoviska.
Během práce na vizualizaci jsem se snažila zvolit jednoduché a srozumitelné formy prezentace, které by byly přístupné pro širokou cílovou skupinu žáků.
A upřímně řečeno jsem ji částečně přizpůsobovala i jejímu širšímu využití než pro školy, konkrétně pak pro nejširší veřejnost.
K tomu mě přivedla myšlenka, že vlastně v dnešní veřejné debatě zcela chybí sociální rozměr osobnosti Milady Horákové a diskurz se omezuje jen na heslovitá sdělení typu „Zavražděna komunisty“.
Navíc mi Infogram, ve kterém jsem vizualizaci tvořila, umožnil zpracovat život Milady Horákové jako „timeline“, což se mi pro tyto účely zdálo velice příhodné.
Celkově mě velice těší práce na komplexnějších vizualizacích, ukazují širší kontext a napomáhají hlubšímu porozumění.
Do budoucna ovšem plánuji s ohledem na svou profesi datové novinářky spíše efektivně zjednodušovat tak, aby čtenáři a čtenářky mých analýz udrželi pozornost.
Tím se dostávám k tomu, co mi dal celý tento kurs. Nebylo toho málo: vyzkoušela jsem si práci s jinými nástroji, než jsem byla zvyklá (Canva, Miro) a u obou zmíněných jsem nakonec zůstala i profesně.
Za nesmírně cenné považuji workshopy – všechny bez výjimky.
Velice inspirující a přínosná pro mě byla práce s barevnými paletami a pak také například tvorba posteru.
Ten byl pro mě osobně asi největší výzva: dostat na jedno malé místo hodně informací.
Přitom s postery také nějakou dobu pracuji, osvědčily se mi zejména na sociálních sítích, kde propaguji své analýzy. Ilustrační obrázek se mi jeví nedostačující a své limity mají i screenshoty map nebo grafů.
Poster dle mých zkušeností účinkuje mnohem lépe – upoutá zájem a zároveň sděluje hodně informací.
Původní zadání úkolu:
UČITEL/KA, UČÍCÍ KNIHOVNÍK/CE
Zodpovězte si otázku: Jak bych mohl/a něco naučit pomocí vizuálních informací?
Vytvořte: Vzdělávací objekt, který poslouží k vzdělávání v oblasti dle vaší volby. Můžete si vybrat téma/problém, kterému jsme se věnovali v rámci kurzu (např. vizuální dezinformace), nebo jakékoliv jiné téma (např. klimatická krize).
Definujte si: Cílovou skupinu, která se bude pomocí vašeho vzdělávacího objektu učit. Formu vzdělávání – prezenční, hybridní, distanční. Cíl vzdělávání – co chcete naučit a proč právě tímto způsobem? Na pomoc si můžete vzít Bloomovu taxonomii nebo kolo iPadagogiky.
Příklad: infografika, sketchnote video, interaktivní e-learningový prvek, pracovní list pro analýzu fotografie nebo cokoliv jiného
