Zavede nás personalizovaná výuka do pekel?

Vzdělávání je klíčový faktor vývoje moderní společnosti. Portfolia, personalizace, adaptace a individualizace — tyto koncepty poskytují nové možnosti, ale zároveň s sebou přinášejí také výzvy a kritiku.

Portfolia jsou jedním z nejefektivnějších nástrojů pro vzdělávání. Jde o soubory prací, které ukazují proces učení a vývoj studenta nebo žáka. Podporují reflexi a učení se samostatnosti, umožňují studentům a žákům prezentovat své pokroky a zároveň umožňují učitelům mít lepší přehled o vývoji svých studentů a tak jim lépe poskytovat individuální podporu.

Personalizace vzdělávání je další koncept, který se stává stále důležitějším, když umožňuje studentům individuální přístup ve vzdělávání. Mají možnost si vybrat, co chtějí studovat, jak rychle chtějí studovat a jakým způsobem se chtějí učit. Personalizace vzdělávání se ukázala obzvláště důležitá v období pandemie, kdy bylo problematické vyučovat ve “naživo” ve třídách či posluchárnách.

Adaptace vzdělávání je koncept, který umožňuje vzdělávacím institucím reagovat na změny ve společnosti a v technologiích. Umožňuje institucím vytvářet nové kurzy a programy a také aktualizovat ty stávající. Je klíčová proto, aby vzdělávání bylo aktuální a aby studenti mohli získat potřebné znalosti a dovednosti.

Individualizace vzdělávání může být realizována pomocí různých nástrojů a technologií, například online kurzy, interaktivní aplikace a hry.

Pro a proti

Někteří výzkumníci tvrdí, že neexistuje dostatek důkazů, že by personalizované učení skutečně fungovalo, zatímco jiní kritici varují před rostoucím vlivem technologických společností na veřejné školy. Také se stává, že termín „personalizované učení“ se používá k popisu mnoha různých konceptů a strategií a tato neukotvenost pojmu způsobuje zmatky a nejistotu.

Personalizované vzdělávání má poskytnout žákům kontrolu nad jejich vlastním učením, diferencovat výuku pro každé dítě a poskytovat zpětnou vazbu v reálném čase. To, nad čím mají studenti kontrolu, se však liší v závislosti na typu personalizovaného vzdělávacího prostředí.

Výzkumníci a profesionálové v oblasti vzdělávání zdůrazňují, že personalizované vzdělávání je totiž v podstatě proces výzkumu a vývoje, kdy probíhá mnoho experimentů najednou.

Naproti tomu zastánci personalizovaného vzdělávání se domnívají, že by bylo chybou všechny tyto snahy zavrhnout jako chybné nebo nezaložené na žádných důkazech.

Louis Gomez, profesor pedagogiky na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, studuje způsoby, jakými se technologické iniciativy uplatňují ve školských systémech, a zdůrazňuje, že úspěch personalizovaného vzdělávání závisí na rozhodnutích, která pedagogové a správci dělají v praxi.

Jedním z hlavních rizik je, že personalizace a individualizace vzdělávání mohou vést ke vzniku silně polarizované společnosti. Pokud se studenti budou učit pouze to, co se jim líbí a co je zajímá, mohou ztrácet schopnost přijímat nové nápady a odlišné názory.

Dalším velkým rizikem je, že personalizace a individualizace vzdělávání mohou zvyšovat rozdíly mezi studenty s různými vzdělávacími pozadími, případně podmínkami v rodinách atd.

Kritická odezva z praxe je různorodá: Mnozí rodiče uvádějí, že jejich děti tráví příliš mnoho času u počítačů. Studenti poukazují, že personalizované učení vede k přílišnému spoléhání se na technologie a k nedostatku smysluplné interakce s učiteli.

Ztratí různé skupiny studentů referenční bod?

Mnozí kritici se obávají, že algoritmy jsou stále častěji používány k přijímání klíčových rozhodnutí, která ovlivňují budoucnost dětí, aniž by žáci a rodiče měli možnost pochopit, jak jsou tato rozhodnutí přijímána, nebo je zpochybnit kvůli možným chybám či předsudkům.

Dalším důležitým aspektem je ochrana soukromí: „S tím, jak se v technologickém světě přibližujeme k tomu, abychom měli lepší obraz o každém studentovi v daném okamžiku, musí pokračovat diskuse o datech a soukromí,“ říká Kristen DiCerbo, viceprezidentka pro výzkum v oblasti vzdělávání v globálním vydavatelském gigantu Pearson.

Mělo by se od personalizované výuky ustoupit?

Znamenají výhrady vůči personalizovanému vzdělávání, že by se školy měly vzdát experimentů?

Ne, shodují se Gomez, Culatta a výzkumníci z RAND, naopak.

„Nedoporučovala bych školám, aby vrhaly obrovské prostředky na to, aby se plně věnovaly personalizovanému vzdělávání,“ říká Laura S. Hamilton, zástupkyně ředitele RAND Education. „Experimentujte s některými novými přístupy, které by mohly být vhodné pro vaši konkrétní školu nebo obvod, ale velmi pečlivě je sledujte.“

Je důležité najít rovnováhu mezi individuálním přístupem a zájmy společnosti jako celku. Vzdělávací instituce by měly být schopny poskytovat personalizované a individualizované vzdělávání, ale zároveň by měly zabezpečit, aby studenti byli schopni přijímat nové nápady a respektovat rozdílné názory.