29/01/2015
Instagram
Twitter - follow us
Facebook
Datová & kontextová žurnalistika
  • Data
  • Kontext
  • Číslo dne
  • Přesah
  • Témata
    • Ekonomika
    • Kultura
    • Lidská práva
    • Média
    • Politika
    • Společnost
    • Sport
    • Školství
    • Vzdělání
    • Zdravotnictví
  • Speciály
    • Lidé v pohybu
    • Mediální gramotnost
    • Sociální bydlení
    • Sociální inkluze
    • Stárnutí populace
    • Svoboda médií
    • Volby
    • Ženy a muži
  • Redakce
LATEST
  • Co říkají obrazy – závěrečný úkol
  • Videolab – finální verze videa
  • Jak se Češi stěhují kvůli práci
  • Českým médiím stále vládnou v naprosté většině muži,…
Datová & kontextová žurnalistika
Jak se Češi stěhují kvůli práci
Datová & kontextová žurnalistika
Datová & kontextová žurnalistika
Českým médiím stále vládnou v naprosté
Datová & kontextová žurnalistika
Mapa kvality života. Nejlepší a nejhorší
Datová & kontextová žurnalistika
Revoluce ve volbách: Rafička ukáže výsledek
Datová & kontextová žurnalistika
Čerstvá data, jak se šíří virus.
Datová & kontextová žurnalistika
Češi neumějí prodat svou práci. Světové
Home > Kontext Analýzy
61 views 8 min 0 Comment

Více než polovina domácností nevyjde s příjmem

Kateřina Mahdalová - 29/01/2015

 

V minulém dílu jsme si ukázali porovnání délky pracovního života žen a mužů v evropských zemích. Ve chvíli, kdy člověk opouští pracovní trh, často v domácnosti nastávají problémy s hospodařením. Tyto problémy podle průzkumu CVVM častěji uvádějí lidé se základním a středním vzděláním bez maturity, starší 60 let, nepracující důchodci, nezaměstnaní a dělníci s tím, že tato skupina lidí také častěji vnímá svou domácnost jako chudou.

Ze srovnání organizace Alternativa 50+ vyplývá, že 51 % českých domácností má potíže vyjít s měsíčním příjmem, a to ve chvíli, kdy žádný ze členů nevypadl z pracovního trhu. Pokud jeden ze členů domácnosti z pracovního trhu vypadne, stoupne podíl domácností, které s měsíčním příjmem nevyjdou, na 64 %. V obou ohledech je Česká republika při porovnání s dalšími zeměmi v rizikovější skupině zemí spolu s Maďarskem, Polskem a kupříkladu Španělskem.

 

Debata kolem demografického stárnutí se příliš často omezuje pouze na problém stárnoucí pracovní síly. Starší lidé jsou označováni za neproduktivní či ekonomicky neaktivní – produktivita a aktivita je tak rámována pouze ve vztahu k trhu práce. V těchto diskuzích jsou tudíž často zneviditelňovány jiné aktivity, které jsou součástí našeho života, jako je například péče o druhé, dobrovolnictví či aktivní zapojení se do života komunity, ve které žijeme.

Údaje představené v následující části přitom ukazují, do jaké míry a jakým způsobem se starší generace angažují rovněž v těchto formách aktivit. Zároveň je potřeba si uvědomit, že zapojení se do řady z těchto aktivit má dopad rovněž na pracovní dráhu lidí starších 50 let. Nejsilněji je tento efekt vidět na příkladu pečujících z tzv. sandwichové generace, kam často spadají osoby právě v tomto věku.

Ženy v porovnání s muži čelí ve vyšším věku většímu riziku nezaměstnanosti. Například v roce 2012 byla nezaměstnanost ve věkové skupině 50 –54 let mezi ženami o pět procentních bodů vyšší (20,4 %) než v případě mužů (15,4 %). Vyšší míru nezaměstnanosti přitom ženy vykazují ve všech následujících věkových skupinách. Liší se rovněž míra ekonomické aktivity mužů a žen po odchodu do důchodu.

Počet pracujících žen pobírajících starobní důchod ve věkové kategorii 50–64 let mírně převyšuje počet pracujících důchodců-mužů. Tato disproporce je ale ovlivněna vyšším počtem pracujících žen pobírajících pouze vdovský důchod a zejména vyšším rozdílem ve věku odchodu do důchodu pro muže a ženy. Ve věkové skupině 65+ již pracující muži pobírající důchod výrazně (zhruba o 12 %) převyšují počet pracujících žen.

Na genderové odlišnosti v podobě pracovní biografie – ať už se jedná o její přerušování, utlumení či ukončení – má výrazný dopad především rozdílné zapojení mužů a žen do péče. V pozdějším věku se u žen objevují další specifické nároky v podobě péče o stárnoucí členy rodiny (viz výše). Typickým pečovatelem se v těchto případech stávají právě ženy v pozdním produktivním věku, které povinnosti spojené s péčí o stárnoucí rodiče kombinují s péčí o dospívající děti.

V polovině případů se k tomu přidává i potřeba harmonizace se zaměstnáním. Tyto ženy jsou často označovány za „ženy uprostřed“, neboť se nacházejí uprostřed svého životního cyklu, obklopeny ze všech stran potřebami svých manželů a dětí, stárnoucích rodičů a svého zaměstnání.

Vyšší zapojení do péče má samozřejmě dopad i na pracovní život žen. Data EUROSTATu z roku 2011 týkající se důvodů, proč občané EU nehledají zaměstnání, například ukazují, že ženy ve více než 50 % případů uvádějí rodinné povinnosti jako hlavní důvod, proč momentálně nehledají zaměstnání. Muži tento důvod uváděli pouze v 7,4 % případech.

Díky delší průměrné délce dožití a přetrvávajícímu věkovému rozdílu rovněž ženy v pozdějším věku tvoří dominantní pečovatelky o své stárnoucí závislé partnery. Ovdovění lze považovat za silně genderovanou zkušenost. Ve věkové skupině 60+ každá druhá žena prošla zkušeností ztráty partnera. U mužů se jedná pouze o každého desátého.

Ve věkové skupině 60–64 let ovdoví již 20 % žen a vdovcem se stane pouze 5 % mužů. Zkušenost ovdovění představuje traumatický zážitek, který navíc následně ovlivňuje rovněž množství finančních zdrojů v domácnosti i dostupnost pomoci. Zjednodušeně řečeno, zatímco muži mohou v pozdějších letech, kdy potřebují péči, těžit z přítomnosti svých většinou mladších partnerek, ženám se podobných výhod nedostává.


Ilustrace: Kateřina Sidonová, malba na dřevě (detail)

Štítky: chudoba, důchod, ekonomika, grafy, lidská práva, politika, pracovní trh

PREVIOUS

Gerasimova doktrína

NEXT

Ne mým jménem: česká vlna proti násilí
- Published posts: 215

Kateřina Mahdalová

Věnuje se datové a kontextové žurnalistice a svou profesi chápe jako službu veřejnosti. Autorka stovek vizualizací a analýz, založila web datovazurnalistika.cz, vedla datové projekty v ČTK, dlouhodobě spolupracuje s významnými světovými médii a agenturami (The Wall Street Journal, DPA a dalšími). Za svou práci byla nominována na Novinářskou cenu za roky 2014 a 2018: poprvé v kategorii Inovativní online žurnalistika, podruhé v kategorii Nejlepší analyticko-investigativní příspěvek. Za rok 2020 si v kategorii Inovativní online žurnalistika odnesla vítězství. Miluje data a jejich vizualizace, stále se učí a jen tak se nevzdává. Říká-li někdo, že venku svítí slunce, a druhý, že prší, novinář/ka nemá slepě citovat oba. Má otevřít okno a ověřit, co se skutečně děje.

Related Post
14/01/2014
Nejšťastnější země jsou sice bohaté, ale ne příliš
26/08/2014
Český mediální trh v letech 2008 – 2014
08/03/2014
Analýza: Jaký je veřejný obraz žen a jaké doopravdy jsou?
25/01/2011
Nenápadný půvab dat aneb Úvod do datové žurnalistiky (II.) – praxe
Leave a Reply

Odpověď na komentář zrušíte zde.

Datová & kontextová žurnalistika
Jak se Češi stěhují kvůli práci
Datová & kontextová žurnalistika
Českým médiím stále vládnou v naprosté většině muži, ukazují data
Datová & kontextová žurnalistika
Mapa kvality života. Nejlepší a nejhorší místa k žití v Česku
Českým médiím stále vládnou v naprosté většině muži, ukazují data
05/04/2023
Mýty o covidu a dětech: Prý nemohou onemocnět a ve školách se virus nešíří
03/04/2021
Smrt novinářky. Co se to vlastně děje?
09/10/2018
Absolventi: riziková skupina
Datová & kontextová žurnalistika
Datová & kontextová žurnalistika
Šance na trhu práce: Základní vs.
Datová & kontextová žurnalistika
Schopnost změnit obor nebo si práci
Datová & kontextová žurnalistika
Českým dětem hrozí chudoba výrazně víc
[gdlr_core_button button-text="Get A Quote" border-radius="3px" background-color="#222" button-background="solid" button-link="http://demo.goodlayers.com/realfactory/contact/" button-link-target="_parent" margin-right="20px" ]

NEWEST

HOT NEWS

Spřátelené weby

TRENDING

TRENDING

MAIN

© Datová žurnalistika 2014-23