Překvapivý pohled do výsledků voleb: Komu voliči utekli a kam „přeběhli“
Kompletní přehled přesunů voličů mezi volbami do Sněmovny v roce 2021 a eurovolbami v roce 2024. Detailní analýza přesunů voličů ukazuje, že až na jedinou výjimku mají všechny strany stabilnější základny voličů.
U všech stran se na první pohled projevuje stále ještě hodně nízká volební účast. Letošních 36,45 % voličů, kteří se dostavili k volbám do Evropského parlamentu, je sice v Česku rekordní hodnota, ale zároveň jde o šestý nejhorší výsledek v rámci celé EU. Oproti téměř 90% účasti v Belgii nebo 65% účasti v Německu je Česko stále ještě výrazně vzadu.
Následující přehled zachycuje, kam se přesunula přízeň voličů oproti sněmovním volbám v roce 2021. A hned je vidět, že všechny strany beze zbytku své voliče ztratily a nedokázaly je přesvědčit k účasti v eurovolbách. Skoro 2,5 milionu lidí, kteří volili do Sněmovny, tentokrát zůstalo doma.
Zajímavostí letošních voleb je také fakt, že se nikomu z kandidujících subjektů nepodařilo aktivizovat nevoliče.
Zdaleka největší díl svých původních voličů si udržela KSČM (54 %), všechny ostatní strany se nedostaly ani na polovinu. Nad 40 % svých původních voličů si udrželo ANO (43 % a Piráti (46 %), koalice Spolu 39 %, SPD už dokázala znovu přesvědčit jen třetinu a zdaleka nejméně původních příznivců si udržela Přísaha (16 %). Jinými slovy: Přísaze se v podstatě kompletně obměnil elektorát, hlasy dostávala od úplně jiné skupiny lidí než v roce 2021.
Kde tedy sbíral hlasy lídr kandidátky Přísahy a Motoristů a největší překvapení eurovoleb Filip Turek? V celkovém kontextu je vidět, že nikoliv proto, že rád hajluje, ale naopak uspěl navzdory tomu. Hlasy pro něj se ukazují spíš jako forma protestu proti současné vládě, ale i proti „tradičním stranám“ nebo i některým konkrétním politikům či politickým rozhodnutím.
Voliči ANO se radikalizují
Následující přehledy pak ukazují, kam se přesouvali voliči stran z dob sněmovních voleb. Z grafu jsme odstranili skupinu nevoličů, aby bylo možné lépe zobrazit přesuny mezi jednotlivými politickými subjekty. Zdaleka nejvíc je patrné, jak se voliči ANO radikalizují a odcházejí ke komunistům, resp. k jimi vedenému hnutí Stačilo a Přísaze s Motoristy.
Poslední přehled pak zachycuje, kde se naopak stranám letos voliče podařilo získávat. Potvrdilo se, že část z nich si mezi sebou přetahují Spolu a Piráti, hnutí ANO pak přilákalo poslední zbytky voličů sociální demokracie, hnutí STAN oslovilo své původní voliče a část z koalice Spolu. Ke komunistické koalici Stačilo! se pak přesunuli zejména voliči, kteří před třemi lety dali hlas ANO a SPD.
Jak se počítají přesuny voličů
Metoda, podle níž se odhalují struktury voličských přesunů, se nazývá ekologická inference. Jde o statistickou metodu, která podle rozptylu počtu hlasů pro jednotlivé strany určuje nejpravděpodobnější strukturu voličských přesunů.
To se děje ve velkém množství geografických jednotek, např. v obcích nebo volebních okrscích. Ekologická inference je poměrně složitou statistickou metodou založenou na tzv. bayesovském počtu.
Výpočet vyhodnocuje volební modely a umí vyčíslit nejpravděpodobnější pohyby voličů mezi stranami i jejich aktivitu u voleb.
Používají se k tomu počítače, které zpracovávají výsledky za jednotlivé volební okrsky a porovnávají je s výsledky uplynulých voleb.
Článek původně vyšel na webu Seznam Zprávy. Zde je jeho kopie publikovaná pro studijní účely.
