Už je to skoro dvacet let, co se mne přednášející na jedné anglické univerzitě zeptala, jestli bych chtěl porodit dítě. Bez přemýšlení jsem řekl, že ne. „A proč, Martine?“, zeptala se. No, prostě ne, proč bych nad tím měl přemýšlet, říkal jsem si. Ne! „Ale vždyť je to taková unique experience,“ přednášející pokračovala. Nemusím mít všechno, pomyslel jsem si, ale tlačen do odpovědi, prohlásil jsem: „Devět měsíců bych zvracel, i když bych nepil, a kvůli tomu bych nemoh pít.“ Pak se mne, primitiva ze Sibiře, už nikdy na nic nezeptala.
O mnoho, mnoho let později jsem najednou trošku víc přibral a má stále ještě velmi výrazně plochá prsa začala pohopskávat, kdykoliv jsem sbíhal ze schodů. Úděsný pocit, mám si je držet nebo ne? Eště mě někdo uvidí a co si pomyslí? Určitě si zvyknu! Nezvyk sem si a už si ani nezvyknu, to prostě nejde. Ženy, jak můžete snést to natřásání prsou při běhu?
A pak jsem četl (a dokonce o tom i napsal), že i muži mohou kojit, mají přece mléčné žlázy, jen jim nikdo neřek, že by je mohli použít, prostě stačí mít jen trochu trpělivosti a každý správný taťka se rozkojí. Jsem pro všema deseti, muži kojte! Ale proč by MNĚ měl někdo omumlávat a okousávat bradavky? Úplně se při té představě klepu! Mé bradavky jsou zamčeny na desítky tisíc západů!
Kdybych byl žena, moje matka by si myslela, že ji mám telefonovat kvůli každé hovadině a řešit s ní všechny kraviny. Aspoň tak to chtěla jedna maminka v jednom kanadském dokumentu po své novopečené dceři, co byla dřív syn.
Kdybych byl žena, tak bych shledával hodnotu v pořádku a čistotě, koupal bych se (nebo i sprchoval!) snad každý den aspoň jednou a umýval si vlasy! A to je strašně neekologické.
Kdybych byl žena, tak bych tak divně pištivě křičel vždycky, když bych byl naštvanej, a lidi by si mysleli, že jsem hysterka. Jako muž rozezním místnost témbrem svého barytonu a lidi si myslí, že mám přirozenou autoritu.
Kdybych byl žena, tak by se nikdo nedivil, že když už se koupu, tak často se svou osmiletou dcerou, a nikomu by nepřišlo na mysl, jestli nejsem náhodou pedofil. Být ženou není vůbec žádné dobrodružství!
Ano, kdybych byl vychovávaný jako dívka, tak už jsem asi dávno nastartovaný na mysteriózní zážitky s těhotenstvím a kojením. Natřásání prsou by mne možná i bavilo, stejně tak telefonování s maminkou, věděl bych, že křičí hysterky, ne dámy a už po dvou dnech by mě šíleně svědilo mé skoro se nepotící tělo. Ale mě vychovali jako kluka, tak už bych to tak nechal. A jak na tom budou moje dcery? „Tati, a fakt se musím koupat? Dyť nesmrdim!“ „A proč se mám česat?“ Ano ženy, uvědomujete si to? Česání nemá žádný racionální důvod!
P.S.
Tento fejeton jsem původně napsal pro jeden feministický magazín. Byl jsem odmítnut s tím, že je příliš machistický. Tak nevim… Chtěl jsem jen popsat pocity obyčejného muže, i ti přece mají právo na své pocity…
Text původně vyšel na webu respekt.cz.
