Schellingův model: Jak funguje rasová segregace

I pouhé minimální předsudky vedou nakonec k sestěhování lidí jedné barvy pleti do ohraničených prostor, a tedy k rasové segregaci a vzniku ghet. Tento fenomén, který se vyskytuje v rozvojových i v rozvinutých zemích, zachytil ve svém modelu Thomas Schelling, teoretik her, držitel Nobelovy ceny za ekonomii (2005). Už v roce 1971 ukázal, jak mohou svět poškozovat malá, zdánlivě neškodná rozhodnutí nebo předpojatosti. Co se ale stane, když ve společnosti vznikne třeba jen nepatrná poptávka po rozmanitosti?

Autoři Vi Hart a Nicky Case nyní na Schellingově matematickém modelu rasové segregace (Dynamic Models of Segregation) vytvořili segregační simulátor, na němž ukazují, jak se ve chvíli, kdy se v dané lokalitě o trochu zvýší společenská poptávka po rozmanitosti, může zcela proměnit (odsegregovat) celá čtvrť. Jinými slovy, autoři přidali Schellingově modelu šťastný konec s vědomím, že reálný svět je samozřejmě složitější, jak ostatně pomocí mnoha zajímavých dat popisuje kupříkladu William A. V. Clark ve svém článku z roku 1991 Residential Preferences and Neighborhood Racial Segregation: A Test of the Schelling Segregation Model.

Původní Schellingův model přesvědčivě demonstruje, jak mohou zdánlivě nevinná pravidla vytvořit velmi nechtěné výsledky. Závěr je ten, že aktivní vyžadování byť jen trošky rozmanitosti v prostředí každého jednotlivce způsobí obrovský rozdíl v celkové skladbě jeho okolí. Praktické využití této teorie vidíme například na Plz Diversify Your Panel, kde je veřejný seznam řečníků, kteří odmítají pozvánky na konference, na nichž pořadatelé nepočítají s dostatečně rozmanitou skladbou panelistů. Původně genderově zaměřený projekt se rozšířil v podporu rozmanitosti obecně. Tušíte správně, že jde v podstatě o kvóty, jimž se tu budeme věnovat později.

Vybíráme si sousedy

Interaktivní zkoumání rasové segregace je hra o společnosti žlutých trojúhelníků a modrých čtverců, které jsou tak trochu tvaristické (v angličtině je použito slovo shapist). Můžeme říci, že jsou velmi tolerantní, nijak jim nevadí, když se od nich dvě třetiny jejich okolí liší. Požadují však, aby zbývající třetina byla stejná jako oni. Cílem hry je přemístit nespokojené polygony, dokud nebudou spokojení všichni.

Je možné hýbat jen s těmi tvary, které jsou nespokojené se svým bezprostředním okolím. Jakmile je konkrétní tvar spokojen s tím, kde je, není možné ho přesunout (dokud například v jeho okolí nenastanou takové změny, které ho učiní nespokojeným). Tvary se řídí zmíněným jediným jednoduchým pravidlem: Chci se přesunout, pokud aspoň 1/3 mých sousedů není stejná jako já.

Formát této stránky byl inspirován prací Breta Victora na Explorable Explanations a prací Iana Bogosta na téma Procedural Rhetoric. Český překlad Martin Křivánek. Kliknutím na animaci se dostanete přímo ke hře a můžete si ji vyzkoušet sami.

Kateřina Mahdalová 203 článků
Věnuje se datové a kontextové žurnalistice a svou profesi chápe jako službu veřejnosti. Autorka stovek vizualizací a analýz, založila web datovazurnalistika.cz, vedla datové projekty v České tiskové kanceláři, dlouhodobě spolupracuje s významnými světovými médii a agenturami (The Wall Street Journal, Deutsche Presse Agentur a dalšími). Za svou práci byla nominována na Novinářskou cenu v letech 2014 a 2018: poprvé v kategorii Inovativní online žurnalistika, podruhé za „Nejlepší analyticko-investigativní příspěvek“. Miluje data a jejich vizualizace, stále se učí a jen tak se nevzdává. Říká-li někdo, že venku svítí slunce, a druhý, že prší, novinář/ka nemá slepě citovat oba. Má otevřít okno a ověřit, co se skutečně děje.

13 komentářů

  1. Článek se týká velmi zajímavé problematiky, ale bohužel je dosti nejasný. Dokonce si myslím, že jsou tam některá fakta schválně zamlžena, aby z nich nebylo možno vyvodit „politicky nekorektní“ závěry.

    • Že si něco myslíte, je fajn. Když ale vznášíte obvinění, že je něco schválně zamlžené, bez jasných argumentů jste jen směšný kašpar.

  2. Hm, a proc bychom meli chtit vetsi diverzitu? Osobne jsem zastancem meritokracie a prijde mi hloupe pozadovat diverzitu jen pro diverzitu samou. Je zabavne si predstavit neco podobneho treba ve sportu…

    • Žádná diverzita pro diverzitu samou. Diverzita předchází sociálnímu vyloučení a chudobě řady skupin lidí, aniž by tím zbylé skupiny byly jakkoli ohroženy, což se můžete dočíst na tomto webu (i jinde, samozřejmě) a jak znovu připomeneme dnes navečer v nové analýze.

      • Myslite, ze zeny jsou v nasi spolecnosti socialne vyloucene?
        A myslite, ze kvoty nikoho neohrozuji?

        • Ženy v naší společnosti stále narážejí na tzv. skleněný strop. Současné kvóty, díky nimž se ve vedoucích pozicích stále objevují téměř výhradně muži (o těchto „nepsaných“ kvótách se nemluví, všiml jste si?), ohrožují společnost vcelku zásadně. Pokud by se podmínky povedlo narovnat, nebylo by žádných kvót potřeba, a rozhodovaly by skutečně jen schopnosti, nikoli kamarádšofty „kluků, co spolu chodí na golf“, a nikoli předpoklad, že žena se nemůže věnovat kariéře, protože její hlavní rolí je péče o domácnost a děti. Pro média, reprezentovaná ve vedoucích pozicích muži, to ale stále není silné téma. Jak by také mohlo, že, když ženy ve vedení jednoduše nejsou. http://www.datovazurnalistika.cz/jak-media-ovlivnuji-realitu/

          • Hm, na to, ze se to tu jmenuje datova zurnalistika, je tu trochu moc nepodlozenych predpokladu, ze? Za „skleneny strop“ muzou podle vas ‚kamarádšofty “kluků, co spolu chodí na golf”‘ a ne napr. to, ze zeny jsou obecne mene asertivni, je u nich riziko tehotenstvi a s tim spojene pracovni neschopnosti, popr. to, ze muzi mohou mit (a maji) strach z mentoringu zen 1-na-1, kvuli obavam z obvineni ze sexualniho obtezovani.
            Zajimalo by me, proc je malo zeni i ve vedeni novych spolecnosti – jsou snad napr. dodavatele takovi misogynove, ze jim smrdi penize, ktere jim za jejich vyrobky zaplati zena?
            Osobne zadny problem v tom, ze muzi tvori vetsinu managmentu, nevidim – stejne tak, jako nevidim problem v tom, ze muzi tvori drtivou vetsinu obeti urazu na pracovisti, popr. vetsinu bezdomovcu.
            Ale nekteri lide si proste mysli, ze nas zachrani pomoci regulaci a socialniho inzenyrstvi (mozna by se vam libil svet ala Vonnegutuv „Harrison Bergeron“?) namisto toho, aby napr. podporovali zruseni povinnosti zamestnavatele drzet misto behem materske a rodicovske dovolene, coz by skutecne pomohlo zenam zvysit konkurenceschopnost na pracovnim trhu…

            P.S.: „kvota“ je stanoveny pocet – pokud je nepsany, tak neni ani stanoveny – „nepsana kvota“ je tedy oxymoron

            • Promiňte, ale je docela legrační, že píšete o „riziku těhotenství“, které není spojené se žádnou pracovní neschopností (víte, jak dlouho trvá mateřská dovolená?). Dat je tu dost, to vy žádná nepředkládáte. Například ta o „obecně nižší asertivitě žen“, ta by byla skutečně zajímavá. Žádná taková ale samozřejmě neexistují. Stejně tak zmínka o strachu mužů, že by je ženy mohly začít obviňovat ze sexuálního obtěžování – nechceme věřit, že tohle nepsal troglodyt.

              • Mateřská dovolená trvá necelých 7(/9) měsíců – jste ochoten/na dát libovolnému zaměstnanci na takovou dobu neplacené volno?
                Ano, dat je tu dost a žádná jsem nepředložil, protože z vaší předchozí argumentace je zřejmé, že vás zajímá více ideologie než tvrdá data (protože jste první předkádal(a) nepodložená prohlášení), nicméně, kdybyste se jen trochu obtěžoval(a) hledáním v odoborné literatuře, tak byste se tu neztrapňoval(a) zcela očividně nepravdivým“Žádná taková [data] ale samozřejmě neexistují. “ – viz. např. http://psycnet.apa.org/journals/psp/81/2/322/ .
                Chápu, že se vám nemusí líbit, že muži a ženy si nejsou absolutně rovni, ale hormonální rozdíly jsou mezi ženami (zajímavý článek zmiňující mmj. pravidelné změny asertivity během menstruačního cyklu – http://archive.anthro.utah.edu/PDFs/cashdan_hb.pdf ) a muži natolik velké, že se prostě nemohou neprojevit (http://cogprints.org/663/1/bbs_mazur.html – i přes název se ve dvou odstavcích zabývá i tímto tématem).
                Jelikož já jsem data předložil, můžete prosím na oplátku předložit nějaká seriózní data podporující vaše prohlášení, že v byznysu při najímání manažerů rozhodují ‚kamarádšofty “kluků, co spolu chodí na golf”‘?

                A mimochodem, zaráží mě, že se seriózní novinář(ka) uchyluje k podobným invektivám jako vy na konci komentáře. Na rozdíl od vás se snažím argumentovat fakticky, takže pro zdroje k mužům vyhýbajícím se mentoringu žen 1-on-1 z důvodu obav před nařčením (a to nařčení ani nemusí přijít od té ženy samotné) ze sexuálního obtěžování viz http://www.theguardian.com/commentisfree/2014/feb/07/social-networks-gender-pay-gap nebo http://goodmenproject.com/featured-content/men-need-to-mentor-women-too/ .

                A mimochodem, nechce se mi věřit, že pod přezdívkou „Redakce“ tu komentuje profesionál(ka) a ne ideologií zaslepený(/á) SJW z Tumblr.

  3. Mimochodem, doufám, že můj předchozí komentář projde moderací – bylo by dost nefér, kdyby neprošel jen kvůli tomu, že dokládám vámi požadovaná data (a tedy obsahuje odkazy, které to srážejí do moderace), popř. kvůli tomu, že se ohrazuji proti vašim urážkám.

    • Tak zaprvé: Diskuse je sice moderovaná, ale právo nezveřejnit něčí komentář si vyhrazujeme zásadně pro případ porušování zákona, šíření nenávisti apod. V žádném případě ne pro případ váš, jak se pokoušíte naznačit výše.

      Zadruhé: Mateřská dovolená, jak vidno, není pro každého, jsou pro ni zákonem stanovené podmínky. Trvá max 28 týdnů a po sedmi týdnech na ni může nastoupit i otec dítěte. Nebo se rodiče mohou střídat.

      „Peněžitá pomoc v mateřství se pobírá během mateřské dovolené jako náhrada mzdy. Mateřská dovolená trvá dvacet osm týdnů, v případě narození dvojčat nebo vícerčat se protahuje na třicet sedm týdnů. Nastávající matka na mateřskou obvykle nastupuje šest (maximálně však osm) týdnů před očekávaným termínem porodu.

      Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má matka (zaměstnankyně), za kterou zaměstnavatel odváděl nemocenské pojištění. Nebo matka, která si jako živnostnice či podnikatelka nepovinné nemocenské pojištění sama platila. Účast na nemocenském pojištění přitom musela trvat alespoň dvě stě sedmdesát dní během posledních dvou let. Pro matky zaměstnankyně navíc platí podmínka, že byly na nemocenském pojištění účastny v den nástupu na mateřskou. Jinými slovy: byly v té době zaměstnané. Za splněnou se tato podmínka považuje i v případě, že vám pracovní poměr skončil už dřív: po jeho konci běží ještě stoosmdesátidenní ochranná lhůta.

      Na mateřskou může nastoupit i otec dítěte, nejdříve však v sedmém týdnu po jeho narození. Peněžitá pomoc v mateřství se pak otci vyplácí dvaadvacet týdnů, případně jednatřicet týdnů, když se narodí dvojčata.

      Peněžitá pomoc v mateřství dosahuje sedmdesáti procent vašeho průměrného hrubého měsíčního příjmu za poslední rok. Na průměrný výdělek se ovšem nejprve uplatní redukční hranice platné pro daný rok.“

      • Ad článek v Guardianu: Autorka volá po osvětě a lepší informovanosti šéfů a podřízených, vy to stavíte jako podpůrný argument pro stav, který se podle vás měnit nemá. A mimochodem, šéf nemusí vybírat, komu konkrétně lístek nabídne, ale oslovit naráz oba (všechny). Kdo potvrdí, že má zájem, půjde.

      • Ja se nepokousel nic naznacovat, pouze jsem poukazal na to, ze zatimco predchozi prispevky se afaik zverejnily hned (protoze jsem nic neodkazoval), tak tento musite schvalit. Po tom, co jste me vicemne nazvala troglodytem, jsem si nebyl uplne jisty, jestli jej schvalite.
        Kdo rika, ze je materska dovolena pro kazdeho? Ja pouze rikam, ze muze zamestnavatele zcela pochopitlene(i kdyz ne legalne) odradit od zamestnani zeny a zeptal jsem se vas, zda byste dala zmestnanci jen tak 7 mesicni neplacene volno, abych svuj argument podporil. Na to jste neodpovedela, pouze citujete to, co si kazdy muze kdykoliv precist – naprosto nechapu poentu.

        K tomu clanku na Guardianu – je naprosto irelevantni, o cem je clanek jako celek, ja ho pouze citoval jako doklad, ze si nevymyslim o tom, ze narceni ze sexualniho obtezovani mohou byt prekazkou v mentoringu zen, jak jste me vy nespravne obvinila (pokud vas zde nejak dezinterpretuji, muzete vysvetlit svou zminku o troglodytovi?) – mimochodem, vase odpoved zde vyborne ilustruje to, ze nejste schopna uznat vlastni chybu a misto toho se snazite tema zamluvit.

Napsat komentář: K. Kužel Zrušit odpověď na komentář

Váš e-mail nebude viditelný veřejně.


*