Osamělý český euroskeptik

Česká veřejnost v posledních měsících často podléhá představě, že se Evropská unie brzy rozpadne, že německou kancléřku Angelu Merkelovou nikdo nemá rád, že obyčejní Evropané, zvláště pak Němci, nám závidí Miloše Zemana, a tak podobně. Podle posledního únorového průzkumu Lorda Ashcrofta jsou však takové postoje v porovnání s ostatními Evropany výjimečné. A jak upozornil web Datová žurnalistika v článku Prezidentův strach, mnohé z nich jsou živené propagandistickými stránkami, jejichž autoři mají velmi blízko k prezidentu Zemanovi.

Angela MerkelNa úvod publikujeme graf vývoje popularity německé kancléřky Angely Merkelové, jenž zpracoval The Economist (kliknutím na obrázek se dostanete k celému článku).

Z grafu je patrný současný propad v popularitě, ale také fakt, že Angela Merkelová zažila i výrazně horší období. Nyní se její popularita pohybuje na stejné úrovni jako v roce 2011, kdy bylo ve hře udržení Řecka v eurozóně, a nepropadá se pod minima, na něž klesla během dluhové krize v Evropě v letech 2010 a 2011.

Neoblíbený Ostblock

A nyní zpět k průzkumu Lorda Ashcrofta. Probíhal od 20. 1. do 1. 2. 2016 mezi 28 000 respondenty ze všech členských států EU, kteří měli mj. na stupnici od 0 („velmi nepříznivě“) do 100 („velmi příznivě“) hodnotit, jak vnímají ostatní státy Evropské unie. „Pravděpodobnost, že se EU rozpadne, je však nižší, než je pravděpodobnost, že Česko samo odejde z Unie nebo z ní bude postupně ‚odejito‘. Obyvatelé starých členských států (přesněji řečeno státy eurozóny) hodnotí členství v EU kladně a zároveň pozitivně vnímají ostatní staré členské státy. Němci, Francouzi, Belgičané, Italové a Španělé vnímají jeden druhého velmi pozitivně (skóre mezi 65 a 74 body). Představa, že se tyto národy vykašlou na vzájemnou spolupráci, kterou budovaly po desetiletí ještě v době, kdy jsme se potáceli v komunistické totalitě, je prostě nesmysl,“ komentuje ho na webu iDnes Vít Beneš, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů a šéfredaktor časopisu Mezinárodní vztahy.

Převedeme-li Ashcroftovu tabulku do mapy, ukáže se nám v plné parádě kontrast mezi vnímáním starých členských států a nových. Konkrétně reputace Čechů vyjádřená v bodech nás řadí jednoznačně mezi země východního bloku.

[show-map id=’23’]

 

Rekordmani v euroskepsi

Euroskepse, českou veřejností ještě donedávna reprezentovaná především apatií k volbám do Evropského parlamentu, se v uplynulých měsících mění v nespokojenost se členstvím v unii. Češi nejen že v průzkumu trhli rekord v negativním vnímání EU, ale navíc jsou jediní, jejichž negativní vztah k EU převažuje nad vztahem pozitivním.

Daleko za sebou Češi nechali Maďary, Slováky i Poláky a evidentně je jejich vztah vůči unii živen rozšířenými xenofobními postoji, jež jsou v kontrastu s německou imigrační politikou. Při pohledu na další země Visegrádské čtyřky je ale zjevné, že tento faktor není jediný, a také že například čerpání evropských dotací, které významně převyšují české odvody do evropské kasy, nemá na skeptické Čechy vliv.

Skeptické postoje jsou posilovány populistickými hlasy z obou okrajů politického spektra, kam se vedle komunistů s tradiční antiněmeckou rétorikou, Úsvitu přímé demokracie a nové Okamurovy SPD přiřazuje i ODS. Vymezování se vůči EU svými slovy i skutky podporuje také prezident Zeman, jenž se před svým zvolením označoval za eurofederalistu.

Ačkoli na Hradě vlaje vedle české vlajky i evropská, Zeman se vůči EU vymezil například tím, když odmítl společný bojkot čínských oslav 70 let od konce druhé světové války v Tichomoří. Oslav komunistické Číny se v září 2015 zúčastnil po boku ruského prezidenta Vladimira Putina a severokorejského diktátora Kim Čong-una. Stejně tak patřil k politikům, kteří se v květnu téhož roku účastnili oslav pořádaných prezidentem Putinem, ačkoli i tyto oslavy většina vysokých státníků bojkotovala.

Politologové často zmiňují, že vliv hlavy státu na vztah veřejnosti k Evropské unii je spíše symbolický, a jako příklad zmiňují prezidentské období Václava Klause, kdy navzdory jeho velmi silnému euroskepticismu byla důvěra Čechů v EU poměrně vysoká. Na propady v náladách měly vliv zejména problémy eurozóny a vybrané negativně vnímané kroky, jako například unijní preference biopaliv či symbolicky chápané záležitosti jako zákaz klasických žárovek nebo pomazánkového másla, upozorňoval v den nástupu Miloše Zemana na Hrad web EurActiv.cz, česká verze bruselského EurActiv.com, a odhadoval, že pro český euroskepticismus bude mnohem důležitější vývoj eurozóny.

Podle průzkumu agentury Focus pro Českou televizi v době konání voleb do EP v květnu 2014 lze hledat kořeny českého eurosketicismu a apatie také v malé míře informovanosti o Evropské unii jako takové, kterou respondenti při hodnocení sebe sama pociťovali – a příliš se v tomto směru dodnes nezměnilo.


Foto: David Černý CC BY-SA 3.0

Kateřina Mahdalová 194 článků
Novinářka. Autorka a šéfredaktorka webu datovazurnalistika.cz. Věnuje se zejména analytické, kontextové a datové žurnalistice, za niž byla v roce 2015 nominována na Novinářskou cenu OSF v kategorii Inovativní online žurnalistika.