08/10/2025
Instagram
Twitter - follow us
Facebook
Datová & kontextová žurnalistika
  • Data
  • Kontext
  • Číslo dne
  • Přesah
  • Témata
    • Ekonomika
    • Kultura
    • Lidská práva
    • Média
    • Politika
    • Společnost
    • Sport
    • Školství
    • Vzdělání
    • Zdravotnictví
  • Speciály
    • Lidé v pohybu
    • Mediální gramotnost
    • Sociální bydlení
    • Sociální inkluze
    • Stárnutí populace
    • Svoboda médií
    • Volby
    • Ženy a muži
  • Redakce
LATEST
  • AI není zlá. Je urputná. A to je…
  • Co českým médiím uteklo
  • Kriminalita ve středověku: Mapa vražd z doby před…
  • Boj o udržení pozornosti
Datová & kontextová žurnalistika
AI není zlá. Je urputná. A to je ten problém
Datová & kontextová žurnalistika
Datová & kontextová žurnalistika
Kriminalita ve středověku: Mapa vražd z
Datová & kontextová žurnalistika
Boj o udržení pozornosti
Datová & kontextová žurnalistika
Skutečná hrozba pro nezávislost BBC
Datová & kontextová žurnalistika
Volba rektora VŠE: co říkají data
Datová & kontextová žurnalistika
Největší překvapení voleb 2025: Petr Fiala
Home > Kontext Analýzy
75 views 8 min 0 Comment

Největší překvapení voleb 2025: Petr Fiala si voliče udržel

Kateřina Mahdalová - 08/10/2025

Plošný posun k opozici s minimem výjimek

Mapa posunů mezi volbami 2021 a 2025 jednoznačně ukazuje téměř uniformní pohyb voličů směrem k opozičním stranám. Červené šipky míří takřka všude jedním směrem – k opozici. Výjimek je po celé zemi naprosté minimum.

Geografické srovnání ukazuje rozsah této změny: oblasti, kde dříve dominovaly jiné politické strany, tentokrát zabarvila barva ANO napříč celou republikou.

Brno: osamělý modrý ostrov

Jedinou oblastí, kde současná vládní koalice (5K) výrazně získala oproti opozici, je Brno. Moravská metropole tak vytváří pozoruhodný kontrast vůči zbytku republiky – modré šipky mířící k vládě jsou zde patrné na první pohled.

Je to přitom právě Brno, kde má Petr Fiala jako předseda vlády a lídr ODS svůj domovský obvod. V kontextu celostátního trendu se tak jedná o nejmarkantnější výjimku – místo, kde si premiér dokázal udržet a dokonce posílit podporu.

Další minimální zisky vládních stran se objevují už jen v Novém Městě na Moravě a v Pacově – a jedná se o pouhé desítky hlasů. Tyto výsledky však mají své specifické důvody.

Případ Nového Města: vliv lokální politiky

V Novém Městě na Moravě se rozdíl mezi vládou a opozicí oproti roku 2021 zvýšil o 85 hlasů ve prospěch vlády. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o výjimku z celostátního trendu.

Vysvětlení je však mnohem prozaičtější: v minulých volbách zde kandidoval místní starosta Michal Šmarda, bývalý předseda SOCDEM. Tehdy SOCDEM v samotném Novém Městě získala 484 hlasů. Letos uskupení Stačilo!, jehož byla SOCDEM (už bez Šmardy) součástí, získalo pouze 242 hlasů.

Lokální efekt osobnosti starosty tak vysvětluje zdánlivý posun – ve skutečnosti i zde opozice posílila, jen ne tak výrazně jako jinde.

Praha: vítězství s menší podporou než před čtyřmi lety

Současná vláda sice v Praze zvítězila, ale její náskok se ztenčil o necelých 2 500 hlasů oproti roku 2021.

Zajímavější je však srovnání s jinými městy: vláda ztratila například v téměř sedmkrát menší Plzni více hlasů (4 074), kde už letos ani nezvítězila. Podobně v Karviné byl rozdíl oproti minulým volbám ještě výraznější – ztráta 2 524 hlasů.

To znamená, že posun v Karviné měl na celkové výsledky větší dopad než změna v celé Praze. Hlavní město tak není tím rozhodujícím faktorem, za který se často pokládá – změny v menších městech a na venkově měly mnohem větší vliv na konečný výsledek voleb.

Spolu ztratilo téměř všechna velká města – kromě Fialovy bašty

Koalice Spolu ztratila ve volbách 2025 naprostou většinu velkých měst po celé republice. Z krajských měst si udržela pouze Prahu a Brno, přičemž i v hlavním městě její náskok klesl o téměř 2 500 hlasů oproti volbám 2021. Mezi ztraceným patří Plzeň (ztráta 4 074 hlasů), Hradec Králové (ztráta 2 113 hlasů), Pardubice (ztráta 2 748 hlasů) či České Budějovice (ztráta 3 947 hlasů) – právě město, kde má domov jihočeský hejtman Martin Kuba, dlouhodobý kritik premiéra Petra Fialy.

Kuba opakovaně varoval, že Fiala je „obklopen lidmi, kteří mu lakují realitu na růžovo”, a kritizoval strategii „Antibabiš” jako hlavní motiv kampaně ODS. Po volbách otevřeně prohlásil, že koalice Spolu v opozici nemá smysl, protože byla konstruována pouze pro vládnutí. V krajských volbách 2024 přitom Kuba dovedl samostatnou jihočeskou ODS k drtivému vítězství se ziskem 47,5 procent hlasů , zatímco celostátní ODS prohrávala.

Brno jako výjimka potvrzující pravidlo. Moravská metropole, kde má Petr Fiala svůj domovský obvod, se stala jediným místem v celé republice, kde vládní koalice výrazně posílila – náskok zde narostl o více než 4 400 hlasů. To vytváří pozoruhodný kontrast s téměř plošným posunem k opozici ve zbytku země. Další minimální zisky vlády se objevily už jen v Novém Městě na Moravě (85 hlasů) a v Pacově (67 hlasů), což jsou zanedbatelná čísla ve srovnání s tisícovými ztrátami jinde.

Velká města rozhodla více než Praha. Zajímavé je srovnání dopadů jednotlivých měst na celkový výsledek: zatímco vláda v Praze ztratila necelých 2 500 hlasů, v téměř sedmkrát menší Plzni byla ztráta více než 4 000 hlasů. Podobně v Karviné byl posun k opozici dokonce o 2 524 hlasů výraznější než v celé Praze. To znamená, že změny v menších průmyslových městech a na venkově měly na konečný výsledek mnohem větší vliv než vývoj v hlavním městě.

Z celkových 206 obcí s rozšířenou působností (ORP) vláda zvítězila pouze v šestnácti – převážně v Praze, Brně a jejich bohatých satelitech. Opozice ovládla 190 ORP, což představuje téměř totální geografickou izolaci vládní koalice. Největší poklesy vlády přišly ve větších průmyslových městech: Ostrava (-6 247 hlasů), Kolín (-5 802), Česká Lípa (-4 680), Liberec (-4 514) nebo Teplice (-4 404).

┃┃┃

**Mahdalová & Škop – Data, která ukazují, jak volí celé Česko.**

Štítky: analýza, Česká republika, vizualizace, volby

PREVIOUS

Volební kalkulačka: nástroj, který skutečně rozhoduje

NEXT

Volba rektora VŠE: co říkají data o Ševčíkově fakultě
- Published posts: 299

Kateřina Mahdalová

Věnuje se datové a kontextové žurnalistice a svou profesi chápe jako službu veřejnosti. Autorka tisíců vizualizací a analýz, držitelka dvou Novinářských cen (2020 a 2025) a šesti nominací v kategoriích Inovativní online žurnalistika, Nejlepší analyticko-investigativní příspěvek či Ekonomická žurnalistika. Založila a řídí projekty DatovaZurnalistika.cz a DataTimes.cz, vedla datové projekty v ČTK, dlouhodobě spolupracuje s významnými světovými médii a agenturami (The Wall Street Journal, DPA a dalšími). Miluje data a jejich vizualizace, stále se učí a jen tak se nevzdává. Říká-li někdo, že venku svítí slunce, a druhý, že prší, novinář/ka nemá slepě citovat oba. Má otevřít okno a ověřit, co se skutečně děje.

Related Post
03/01/2015
Kdo je v České republice doma?
17/05/2015
Český hokej na mistrovstvích světa 1993 – 2015
21/06/2015
Obraz žen ve veřejném diskurzu
21/08/2014
Homosexualita na českém internetu
Leave a Reply

Odpověď na komentář zrušíte zde.

AI není zlá. Je urputná. A to je ten problém
09/01/2026
Kriminalita ve středověku: Mapa vražd z doby před sedmi sty lety
22/12/2025
Boj o udržení pozornosti
21/12/2025
Absolventi: riziková skupina
Datová & kontextová žurnalistika
Datová & kontextová žurnalistika
Šance na trhu práce: Základní vs.
Datová & kontextová žurnalistika
Schopnost změnit obor nebo si práci
Datová & kontextová žurnalistika
Českým dětem hrozí chudoba výrazně víc

Výběr

Datová & kontextová žurnalistika
Volební kalkulačka: nástroj, který skutečně rozhoduje
Datová & kontextová žurnalistika
Sněmovna v datech: Vládly nám děti a nikdo to neřešil
© Datová žurnalistika 2014-25