Co je to datová žurnalistika?

ČRo: I mezi čísly, údaji a statistikami se skrývají příběhy. O tom je datová žurnalistika

Pokud vám není známý pojem datová žurnalistika, vůbec se nemáte za co stydět. V Evropě se jí věnuje na 30 novinářů. Ale ve Spojených státech je v deníku New York Times celé datové oddělení s tímto počtem lidí. Průkopníkem na starém kontinentu je britský Guardian, ve kterém je datových žurnalistů kolem 10. V České republice jsou dva až tři.

„Úzká definice datové žurnalistiky, kterou jsem si vymyslel, je to, že se hrabeme v databázích a hledáme v nich novinářsky zajímavé příběhy, nejčastěji asi databázích státní správy, abychom trochu fungovali jako hlídací pes. Širší definice, co může být datová žurnalistika, je využívání všech možných nástrojů pro publikaci na internetu k tomu, abychom ukazovali fakta. Jsou tam všechny možné interaktivní nástroje, časové osy, mapy, grafy i tabulky. Rozšiřujeme text o interaktivitu,“ řekl pro magazín Týden v médiích spolupracovník serveru iHned Jan Boček. 

Boček upřesnil, proč potřebujeme datovou žurnalistiku:

„Státní instituce i soukromé firmy chrlí čím dál větší kvanta dat, v nichž je čím dál složitější se vyznat. Je na to pěkný bonmot, který občas cituji: Informace jsou levné, porozumění je drahé. To, o co se snaží datová žurnalistika, je právě přinést to porozumění v nepřehledném množství dat. V těch datech se velmi často skrývají zajímavé souvislosti, které třeba ty instituce nebo firmy nechtějí zveřejňovat. Novináři často narážejí na to, že píší o nějakém sporu nebo o nějakém problému, řeší to stylem, čemu se v angličtině říká he said, she said journalism, tzn. on řekl, ona řekla. Nevíme, kde je pravda, zeptáme se dvou stan, každá nám řekne své stanovisko.“

Na začátku je podle Bočka téma a shromažďování dat, ve kterých se pak hledá příběh.

„Když mluvíme o příběhu, tak já mám pocit, že se to trochu ztrácí v překladu, protože v angličtině story je nejen příběh, ale také to je novinový článek nebo to hlavní sdělení, které potom v datech najdete. Říká se: hledáme příběhy v hromadách dat, ale možná by bylo přesnější říct: hledáme novinové články v hromadách dat,“ upozornil druhý datový žurnalista, také spolupracovník iHnedu Petr Kočí.

Když je hotový příběh, následuje grafické zpracování dat a zveřejnění na internetu. Server iHned se třeba při mistrovství světa ve fotbale zabýval otázkou, kolik stojí diváka jeden gól:

„Když si zaplatíte lístky na nějaké utkání, ty lístky mají různou cenu, potom přijdete na ten zápas, padne 5 gólů, tak ten gól vás stál méně, než když padne jeden nebo žádný gól. Tahle jsme takto spočítali, že Španělé měli nejlevnější góly a Irové měli nejdražší,“ popsal Boček.

Další dobrý příklad datové žurnalistiky zase uvedl Kočí. Získal od pražské městské policie údaje o odtažených vozidlech v loňském roce. Když čísla převedl do mapy, zjistil zajímavou věc:

„Nejvíce aut se neodtahuje na Václavském náměstí ani na dalších nejrušnějších ulicích, ale v nenápadných malých ulicích, které těsně přiléhají k odtahovým parkovištím.“

Jestli se datová žurnalistika prosadí ve větší míře, je zatím neznámou. Petr Kočí si ale myslí, že až se naučí svou novou profesi lépe, dlouhodobě se vydavatelům vyplatí.