Jarmila Kratochvílová měla sílu, kterou se její dlouholetý trenér Miroslav Kváč rozhodl rozvíjet. Běžkyně tvrdě dřela, doma skládala metráky brambor, kosila louku, na trénincích vzpírala, skákala s činkou 110 kilogramů na zádech. Běhala po kotníky ve vodě, se zatíženou devítikilovou vestou. Za dopoledne dokázala na dráze uběhnout 18 třístovek. Říká se, že Jarmila Kratochvílová je buď hříčka přírody, nebo jen neodhalený doping, tolik rozšířený před železnou oponou, i za ní. Všechny dopingové testy měla vždy negativní a důsledně odmítala jakékoli nařčení, že by užívala nedovolené podpůrné prostředky. Nedá se vyloučit, že patří k několika jedincům v historii sportu, kteří se absolutně vymykali, ale zároveň se samozřejmě přihlíží k tomu, že se nahoru vyšplhala v letech, kdy se v Československu zkoušelo všechno možné, leckdy dost diletantsky a nahodile.
Dnes je jisté jen jedno: výkony běžkyň v této disciplíně se v posledních pěti letech Jarmile Kratochvílové vzdalují.
V grafu, kde jsou zachyceny nejlepší běžecké výkony v osmistovce u mužů i žen ze všech světových atletických soutěží od roku 1980, je vidět, že po relativně stabilním období od poloviny 90. let do roku 2005 se výkony mužů i žen v roce 2006 propadly. V následujícím období mužské časy kolísavě klesají až k rekordnímu roku 2012, ženské časy naopak rostou nahoru. Loňské mistrovství světa už bylo pro muže zase slabší; nejlepší výkon Etiopana Mohammeda Amana 1.43.31 by v devíti předchozích ročnících vrcholných atletických soutěží na zlatou medaili nestačil, ve třech ročnících (1998, 1999 a 2012) by běžec s tímto časem nedosáhl na vůbec žádnou medaili. Velmi úspěšným byl pro ženy rok 2008, kdy se keňská běžkyně Pamela Jelimová časem 1.54.01 zaběhnutým ve Zlaté lize zatím nejvíce přiblížila rekordu Jarmily Kratochvílové.
Atletky i atleti v této disciplíně zažívali dlouhodoběji úspěšná období od poloviny 90. let do roku 2005.Výsledky medailových časů mužské osmistovky se liší v rozpětí 7 sekund, stejně jako ženské.
Z porovnání všech výsledků postačujících na medaile je patrné, že tento vývoj se netýká jen nejlepších časů, ale že existovaly a existují tzv. dobré a špatné roky. Z výsledků světových soutěží v atletice jsme vybrali v každém roce tři nejlepší časy u žen i mužů. Pokud se v jednom roce sešly dvě soutěže, jsou tři nejlepší časy vybrány z obou dohromady.
Například za rok 2012 jsou vybrány nejlepší časy z obou soutěží (viz tabulka), tedy výkony Marie Savinovové, Pamely Jelimové a Caster Semenayové.
Šestice grafů níže ukazuje, jak se výsledky v jednotlivých ročnících na prvních třech nejlepších pozicích buď společně propadají, nebo naopak společně rostou, navíc stejnou měrou. Jen ojediněle se stane, že by se výkon v některém ročníku od ostatních vychýlil. K tomu došlo například v roce 2012 v ženské kategorii, kdy se čas Marie Savinovové 1.56.19 tolik neodchýlil od předchozího zlatého výkonu 1.55.87, který v roce 2011 shodou okolností podala ona sama. Na druhých pozicích byl v roce 2012 propad znatelnější (r. 2011 Caster Semenayová 1.56.35 -> r. 2012 Pamela Jelimová 1.56.94) a na třetí příčce se čas meziročně naopak zlepšil (Janeth Jepkosgeiová 1.57.42 -> r. 2012 Caster Semenayová 1.57.23).
