Poté, co státní zástupce Robert McCulloch oznámil, že policejní důstojník Darren Wilson, který 12. srpna zastřelil černošského mladíka Michaela Browna, nebude obviněn, propukla další série silných nepokojů. Třiadvacetiletá studentka statistiky v Oxfordu Emma Piersonová zkoumala, jak se rasové a politické napětí, které jsou označovány za hlavní příčiny konfliktů ve Fergusonu, odrážejí na sociální síti Twitter. Na vzorku 200 000 tweetů zjistila, že komentující jsou rozděleni na dvě velké skupiny, které se v komunikaci prakticky ignorují. Podle volených výrazů a podle vlastních charakteristik uživatelů Emma Piersonová zjistila, že proti sobě stojí konzervativci a liberálové.
Body v grafu zobrazují nejaktivnější komentátory na Twitteru a jejich grafické propojení ukazuje, jak na sebe v diskusích odkazují či jak jeden zmiňuje druhého: jde tedy o obraz vzájemné komunikace. Příslušnost ke skupině je silně spojena s politickou stranou: uživatelé, kteří se označují za konzervativní (nebo používají související adjektiva), jsou nejčastěji zastoupeni v červené skupině, liberálové jsou ve skupině modré. Vliv na rozdělení do skupin má také rasa: pokud profil uživatele obsahuje slovo Afroameričan (a související adjektiva), velmi pravděpodobně se tento uživatel nachází v modré skupině.
Tyto dvě skupiny s odlišnou politickou orientací se pak vzájemně ignorují, v čemž Emma Piersonová vidí jádro konfliktů. Každá skupina popisuje dění naprosto odlišně. Z nejčastějších retweetů vyplývá, že konzervativci tvrdí, že Brown byl ozbrojený, modrá říká, že ozbrojený nebyl. Červená skupina viní z rostoucího napětí Obamu a naléhá na guvernéra státu Missouri, aby vyhlásil výjimečný stav. Modrá skupina říká, že výjimečný stav nesmí být zneužit k porušování lidských práv.
Pomohlo by, kdyby se obě skupiny neignorovaly, ale začaly spolu komunikovat? Ne nutně, upozorňuje Emma Piersonová. Protože když už spolu příslušníci skupin vzácně přijdou do kontaktu, jejich komunikace je velmi zatížena osobními slovními útoky.
Celou analýzu najdete ZDE.
