Volba rektora proběhne 24. listopadu 2025 a půjde v ní zejména o to, jakou pověst, směřování a vnitřní kulturu bude Vysoká škola ekonomická (VŠE) v příštích letech mít.
Proti sobě stojí dva muži, kteří se velmi dobře znají a jejichž konflikt už několik let určuje atmosféru na škole. Na jedné straně současný rektor Petr Dvořák, ekonom s dlouhou akademickou kariérou na VŠE. Na straně druhé Miroslav Ševčík, dlouholetý děkan Národohospodářské fakulty (NF) a dnes poslanec za SPD, kterého právě Dvořák v prosinci 2023 z čela fakulty odvolal.
Formálně tedy jde o personální změnu na čtyřleté období. Ve skutečnosti ale volba odpoví na dvě zásadní otázky:
- Jak vážně to VŠE myslí s kvalitou výuky a výzkumu, akreditacemi a reputací školy?
- Jak moc je univerzita ochotná připustit, aby ji navenek zosobňoval politik s kontroverzní pověstí a dlouhodobě problematickými výsledky vlastní fakulty?
Druhý z kandidátů, Miroslav Ševčík, totiž patří k nejviditelnějším a také k nejkontroverznějším tvářím VŠE, dlouhé roky stál v čele Národohospodářské fakulty – děkanem byl v letech 2010–2018 a znovu 2022–2023, v mezidobí a poté působil jako proděkan. Od říjnových voleb 2025 je poslancem za SPD. Ševčík se profiluje hlavně politicky: ostře kritizuje Evropskou unii, Green Deal, grantové programy, které považuje za „ideologické“, i systém vědeckého publikování, o němž mluví jako o „citačních mafiích“. V kampani na rektora slibuje „boj proti byrokratizaci a centralizaci školy“ a menší tlak na publikace v odborných časopisech, zejména u školitelů doktorandů.
Psali jsme: [Za Ševčíka se rekordně propadl zájem uchazečů o studium. Nejvíc ze všech veřejných VŠ v ČR](https://www.mahdalova-skop.cz/clanek/analyza-2024-10-17-za-sevcika-se-rekordne-propadl-zajem-uchazecu-o-studium)Proč byl Ševčík odvolán z postu děkana
Rektor Dvořák odvolal Ševčíka z funkce děkana v prosinci 2023. Nebylo to kvůli jediné epizodě, ale kvůli dlouhodobě kumulovaným problémům.
Jedním z nich byly výroky k výbuchům muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, které české bezpečnostní složky připsaly ruským agentům vojenské rozvědky GRU. Ševčík závěry vyšetřování relativizoval, zároveň opakovaně útočil na ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku. Mimo jiné v dubnu 2022 prohlásil: „Tak já osobně plukovníku Koudelkovi, který obdržel vyznamenání CIA, takzvanou Tenetovu cenu za zahraniční spolupráci, nevěřím ani to, že se jmenuje Koudelka.“
Dalším důvodem pro Ševčíkovo odvolání byly dezinformace o covidu a válce na Ukrajině, které podle studentů pronášel během výuky. Student VŠE Jakub Kuneš popsal, jak Ševčík během přednášek uváděl dezinformace o očkování proti covidu a o válce na Ukrajině argumentoval způsobem, který „až nepříjemně připomíná prokremelskou propagandu. Že Ukrajina nese vinu na válce, že nemáme nikam posílat zbraně.“ V únoru 2024 se objevila fotografie ze Ševčíkovy prezentace, kde vyučoval o „covidismu“ jako o „snaze o nastolení nového společensko-ekonomického zřízení“.
A tzv. poslední kapka byla Ševčíkova účast na protivládní demonstraci „Česko proti bídě“ v březnu 2023, která vyústila ve strkanici u budovy Národního muzea v Praze, kde se část davu pokusila strhnout ukrajinskou vlajku z průčelí. Policie při incidentu zajistila 18 osob. Ševčík tvrdí, že na místě jen žádal o kontakt na velitele zásahu, ale záběry ukazují jeho aktivní účast ve zmatku u hlavního schodiště.
Vedení VŠE hodnotilo celkový obraz Ševčíkova chování jako neslučitelný s funkcí děkana. Ševčík rozhodnutí napadl žalobou, ale v únoru 2025 soud dal za pravdu rektorovi. Přesto na fakultě zůstal – a nyní usiluje o to stát se rektorem celé univerzity.
Nástupkyní Ševčíka se v květnu 2024 stala jeho bývalá proděkanka Adéla Zubíková. Akademický senát NF chtěl odvolaného děkana ve vedení fakulty udržet za každou cenu: zástupci senátu oslovili kandidáta Pavla Řežábka s „nepřekročitelnou podmínkou“, že pokud bude zvolen děkanem, musí si vzít Ševčíka jako statutárního proděkana. Řežábek podmínku odmítl a stáhl svou kandidaturu. Zubíková, která byla nakonec zvolena, na to na rozdíl od něj přistoupila – a hned v červnu 2024 jmenovala Ševčíka proděkanem pro ekonomiku. Ševčík ve funkci setrval do března 2025, kdy rezignoval s odůvodněním, že na něj rektor Dvořák vyvíjí „politicky motivovaný tlak”.
NF v číslech: rekordní propad zájmu uchazečů
Loni, kdy se rozhořel spor mezi Miroslavem Ševčíkem a jeho profesním kolegou, ekonomem Pavlem Potužákem, jsme prozkoumali detailně tvrzení obou aktérů a analyzovali dostupná oficiální data z Ministerstva školství (MŠMT). Otázka zněla: Škodí odvolaný děkan Miroslav Ševčík Národohospodářské fakultě? Ověřili jsme, kdo na Vysoké škole ekonomické (VŠE) manipuluje s daty a neříká úplnou pravdu.
Ekonom Pavel Potužák z Národohospodářské fakulty spočítal, že za Ševčíkova vedení fakulty došlo k výraznému poklesu počtu uchazečů o studium. Miroslav Ševčík tvrdí, že pokles přihlášek odpovídá demografickému vývoji v ČR a zdůrazňuje, že v letech 2022 a 2023, kdy se znovu stal děkanem, počet přihlášek opět vzrostl o více než 17 procent oproti předchozímu roku.
Rok 2010, kdy Ševčík nastoupil do funkce děkana, chápeme v tomto porovnání jako referenční, k němuž se vztahují roky následující. Data za více než 140 fakult všech veřejných vysokých škol, pak ukazují, že Národohospodářská fakulta je na tom v poklesu zájmu uchazečů nejhůře ze všech. Ostatní fakulty VŠE zaznamenaly ve stejném období pokles na úroveň mezi 50 a 75 % původního stavu.
Obraz je jasný:
- většina fakult se pohybuje někde mezi 50 a 120 % původního stavu,
- ostatní fakulty VŠE jsou v pásmu zhruba 50–75 %,
- Národohospodářská fakulta VŠE je úplně dole – přibližně na 27 %.
V roce 2010 se na NF hlásilo asi 3100 uchazečů – českých občanů. V roce 2023 je to zhruba 800 uchazečů. To je pokles na pouhých 27 % původní hodnoty. Když započteme zahraniční uchazeče, číslo se zvedne jen mírně, k asi 32,5 %. Rozdíl mezi „jen ČR“ a „ČR + cizinci“ je malý, takže cizinci propad nezachraňují.
Na bodovém grafu všech fakult je NF osamělý bod hluboko dole – žádná jiná fakulta v Česku nezaznamenala tak hluboký a trvalý pokles zájmu uchazečů.
Demografie jako vysvětlení nestačí
Vedení NF a Miroslav Ševčík se brání tím, že za poklesem stojí demografický vývoj: méně devatenáctiletých v populaci znamená méně uchazečů, a tedy méně přihlášek. Proto jsme data o uchazečích doplnili o křivku počtu devatenáctiletých v populaci a o souhrnná čísla za celé vysoké školství a za celou VŠE.
Výsledek:
- křivka devatenáctiletých má očekávaný tvar – po roce 2010 pokles, pak zhruba stabilizace a v posledních letech mírné oživení,
- podobně se chová i celkový počet uchazečů na všech VŠ a zvlášť na VŠE: klesá, ale nijak dramaticky; na konci období je většinou mezi 60 a 80 % úrovně roku 2010,
- Národohospodářská fakulta ale padá mnohem strměji a zůstává dole – místo 60–80 % je na 27–33 %.
Jinými slovy: demografie vysvětluje, proč mají všechny školy méně uchazečů než v roce 2010. Nevysvětluje ale, proč NF klesla asi třikrát víc než většina ostatních a proč v grafu leží sama hluboko pod všemi.
Je důležité připomenout, že v období 2010–2023 byl Miroslav Ševčík prakticky nepřetržitě v nejužším vedení fakulty – jako děkan nebo proděkan. Když se ptáme, kdo nese odpovědnost za strategii NF, nelze ho z té rovnice vynechat. https://flo.uri.sh/story/2691330/embed?slide=2
Akreditace, NAÚ a odchod akademiků
Propad zájmu uchazečů není jediný signál, že se na Národohospodářské fakultě něco dlouhodobě nedaří. Fakulta přišla o akreditaci k habilitačnímu řízení v oboru ekonomie – nemůže tedy samostatně jmenovat nové docenty v oboru, který je pro ni klíčový a už dříve ztratila možnost jmenovat profesory v oboru ekonomie. Habilitační řízení je proces, v němž univerzita posuzuje a jmenuje nové docenty; profesorské řízení pak vede ke jmenování profesorů. Pokud fakulta nemá vlastní akreditaci, musí se opírat o jinou instituci nebo jiný obor – což je nejen administrativní komplikace, ale především reputační problém.
Národní akreditační úřad pro vysoké školství (NAÚ) jako důvod uvedl slabou publikační činnost a nízké zapojení do výzkumu na NF. Předseda rady NAÚ Robert Plaga varoval: „VŠE má udělenou institucionální akreditaci, takže odpovědnost za to, co se děje na jednotlivých fakultách, nese sama vysoká škola. Pokud příslušné orgány VŠE – zejména Rada pro vnitřní hodnocení, jíž předsedá rektor – nebudou konat a závažné nedostatky řešit, může NAÚ vysoké škole institucionální akreditaci odebrat.“ – Zde už jde o dopad na všechny fakulty, ne jen na národohospodářskou.
Dalším varovným signálem je odchod zkušených akademiků. Z katedry ekonomie odešla v posledních letech řada lidí se silným výzkumným profilem a mezinárodním vzděláním. Atmosféru na fakultě popisují jako konfliktní, málo vstřícnou k mladším kolegům a nedostatečně zaměřenou na skutečný rozvoj vědy.
Co je v sázce pro celou VŠE
Prestiž fakulty i celé školy se dá měřit:
- zájmem kvalitních uchazečů,
- stabilitou a rozsahem akreditací,
- důvěrou akreditačních autorit,
- i tím, zda z fakulty odcházejí špičkoví akademici, nebo se naopak vracejí.
U těchto ukazatelů svítí u NF už několik let červená kontrolka. Akademický senát VŠE teď bude rozhodovat, jestli člověka, který je za tento stav významně zodpovědný, postaví rovnou do čela celé vysoké školy.
Jakou pověst má Miroslav Ševčík u ekonomů
Mezi českými ekonomy má dnes Miroslav Ševčík pověst někoho, kdo je mediálně hlasitý, ale odborně slabý a pro svou instituci spíš zátěží než přínosem. Ekonom Daniel Münich z CERGE-EI upozorňuje, že na poměry seniorního akademika má Ševčík mimořádně málo publikací a jako výzkumník v mezinárodním prostoru prakticky neexistuje. Odchod řady kvalitních akademiků, na který upozorňují ekonomové jako Mojmír Hampl či Libor Dušek, dokresluje obraz fakulty, která se pod Ševčíkovým vedením stala prostředím, z něhož odcházejí právě ti s ambicí dělat špičkovou ekonomii. Ševčíkovu pověst provázejí kauzy spojené s chováním, ať už jde o vyloučení z Liberálního institutu v dubnu 2016 („Ševčík se navíc v posledních letech na činnosti Liberálního institutu nepodílel a naopak svým jednáním poškozoval jeho dobré jméno,“ uvedl institut.) nebo jízdu s majáčkem v protisměru.
V očích odborné veřejnosti se z Miroslava Ševčíka stal symbol radikalizovaného univerzitního funkcionáře, který svůj osobní mediální obraz staví nad pověst školy.
Férové je dodat, že Ševčík má i své zastánce, zejména politické spojence (nejen) v SPD. Ti ho vidí jako „nepohodlného“ člověka, který si dovolí říkat nepopulární názory.
