Der Spiegel: Tahle města nejsou pro chudý

Německý týdeník Der Spiegel připravil porovnání minimálních příjmů a výše nájemného v pěti velkých německých městech: Berlíně, Hamburku, Mnichově, Kolíně nad Rýnem a Frankfurtu nad Mohanem. Lidé se základními příjmy jsou vytlačováni na periferii velkých měst a často i zcela mimo ně. Z map, které autoři sestavili, vyplývá, že jste-li single nebo samotný rodič s jedním dítětem nebo dospělý pár se dvěma dětmi, v takovém Michově si neškrtnete vůbec nikde, a to ani případě, že byste byli ochotni dát na nájem 40 % svých čistých příjmů. Připlatí-li si single 50 % čistého příjmu, otevřou se mu čtyři periferní čtvrti. Pracující rodič s dítětem zůstává i nadále bez šance.

Autoři vycházejí z předpokladu, že z minimální mzdy 8,50 eur za hodinu by při standardní délce pracovní doby 40 hodin týdně měl měsíční výdělek stačit na pokrytí výdajů za bydlení, energie, stravu, zábavu, v lepším případě i dovolenou.

Jenže to platí jen teoreticky. Praxe ukazuje, že najít cenově dostupný byt v žádaných čtvrtích a centrech Berlína, Hamburku nebo Mnichova, je s minimální mzdou nemožné. Ale nejen to. Za udržitelný nájem se považuje takový, který nepřevyšuje 30 % celkového čistého příjmu – a tento udržitelný nájem se v některých městech nedá najít vůbec.

Detailní mapy včetně kompletního průvodního textu v němčině najdete ZDE.

 

Kateřina Mahdalová 203 článků
Věnuje se datové a kontextové žurnalistice a svou profesi chápe jako službu veřejnosti. Autorka stovek vizualizací a analýz, založila web datovazurnalistika.cz, vedla datové projekty v České tiskové kanceláři, dlouhodobě spolupracuje s významnými světovými médii a agenturami (The Wall Street Journal, Deutsche Presse Agentur a dalšími). Za svou práci byla nominována na Novinářskou cenu v letech 2014 a 2018: poprvé v kategorii Inovativní online žurnalistika, podruhé za „Nejlepší analyticko-investigativní příspěvek“. Miluje data a jejich vizualizace, stále se učí a jen tak se nevzdává. Říká-li někdo, že venku svítí slunce, a druhý, že prší, novinář/ka nemá slepě citovat oba. Má otevřít okno a ověřit, co se skutečně děje.