Jsem datová novinářka. Vždycky mě bavily jazyky, ale také matematika a přírodní vědy. Nebudete tomu věřit, ale maturovala jsem na děčínském gymplu z češtiny, angličtiny, biologie a chemie.
Zajímá mě mediální gramotnost, data – jejich získávání, zpracování, vizualizace, interpretace, plus vzdělávání a technologie, které s tím vším dost souvisejí. A asi tak milion dalších věcí, o kterých se postupně rozepíšu.
Původně jsem z Děčína, ale dlouho jsem žila v Praze a nakonec jsem se usadila ve Vídni.
Studovala jsem na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, na Kalifornské univerzitě v San Diegu a taky na Literární akademii Josefa Škvoreckého, odkud jsem vyjela v programu Erasmus na Bangor University v severním Walesu. A právě tady jsem před více než deseti lety objevila obor, který se jmenuje datová žurnalistika.
Můj studijní modul se jmenoval Creative Industry a díky němu jsem poprvé „přičichla“ k tvorbě videa a také k datovým vizualizacím. Tou dobou začal vycházet v deníku The Guardian jejich slavný Data Blog a já věděla, že přesně tohle chci dělat.
Věnuju se datové a kontextové žurnalistice a svou profesi chápu jako službu veřejnosti.
Vytvořila jsem stovky vizualizací a analýz, založila jsem web datovazurnalistika.cz (na kterém zveřejňuji i toto portfolio), vedla jsem datové projekty v ČTK a spolupracovala či nadále spolupracuji s významnými českými, slovenskými i světovými médii a agenturami (SeznamZpravy.cz, Aktuality.sk, SME.sk, Deutsche Presse Agentur, Austria Presse Agentur a dalšími).
Za svou práci jsem byla nominována na Novinářskou cenu za roky 2014 a 2018: poprvé v kategorii Inovativní online žurnalistika, podruhé v kategorii Nejlepší analyticko-investigativní příspěvek. Za rok 2020 jsem si v kategorii Inovativní online žurnalistika odnesla vítězství. Další finálová nominace přišla za rok 2023, opět v kategorii Inovativní online žurnalistika, a v roce 2025 jsem znovu vyhrála! Tentokrát v tandemu s kolegou Michalem Škopem v kategorii Ekonomická žurnalistika.
Miluju data a jejich vizualizace, publikování informací v širším kontextu, stále se učím a jen tak se nevzdávám. Hodně mi rezonuje tohle novinářské motto: Tvrdí-li někdo, že venku prší, a tvrdí-li někdo jiný, že svítí slunce, novinář/ka nemá slepě citovat oba. Má otevřít okno a ověřit, co se skutečně děje.
Moje hlavní motivace ke studiu a další cíle:
∘ Zájem o oblast informačních technologií, vizualizaci dat, design služeb, e-learning, programování, moji milovanou literaturu a mnoho dalšího.
∘ Stát se zase aspoň na čas součástí akademického prostředí a podílet se např. na výzkumech a různých dalších univerzitních projektech.
∘ Setkání s novými lidmi, navázání nových kontaktů, snaha více vystoupit ze své generační „bubliny“.
∘ Osvojení si nových dovedností a získání nových znalostí v oblasti informačních technologií.
∘ Získání dalších technických a analytických dovedností.
∘ Studium na KISKu bylo jedno z nejlepších rozhodnutí mého života. Přihlásila jsem se s velkou chutí se učit – a odešla s ještě větší. Přišla jsem s jasnou motivací:
∘ rozvíjet se v oblastech, které mě dlouhodobě zajímají – datové vizualizace, informační technologie, design služeb, digitální vzdělávání a také moje celoživotní láska k literatuře.
∘ Už před nástupem na studium jsem se profesně usadila jako datová novinářka a analýzy dat a vizualizace se staly mým denním chlebem. O to víc pro mě bylo cenné vidět, kam se celý obor informačních studií posouvá, jaké nové směry se objevují a jaké myšlenky rezonují mezi studenty i vyučujícími. Studium mi pomohlo teoreticky ukotvit mnoho věcí, které jsem do té doby dělala spíš intuitivně nebo na základě zkušeností.
∘ Obrovskou hodnotou pro mě bylo i studijní prostředí. Studovala jsem s lidmi, kteří byli často o deset i víc let mladší, a i když to pro mě občas znamenalo výstup z komfortní zóny, zpětně to vnímám jako jednu z největších výhod celého studia. Naučila jsem se nahlížet na věci z jiných perspektiv a nezůstávat jen ve své profesní nebo generační bublině.
∘ Na KISKu jsem si vyzkoušela širokou paletu nových věcí. Jsem díky své profesi zvyklá neustále se dovzdělávat a zkoušet nové nástroje, technologie, poznatky… a nyní při studiu se tohle všechno dělo s pružností, která mi velice vyhovovala. KISK pro mě znamená propojení teorie a praxe v míře, která je podle mě v českém vysokém školství stále spíš – pozitivní – výjimkou než pravidlem.
∘ Zvláštní kapitolu si ale zaslouží přístup k poskytování zpětné vazby, se kterým jsem se na KISKu setkala – a který mě nesmírně obohatil. Není trestem ani známkováním, ale skutečným nástrojem růstu a spolupráce. Naučila jsem se díky tomu nejen lépe přijímat, ale i dávat konstruktivní a podnětnou zpětnou vazbu – a to je dovednost, kterou využívám napříč vším, co dělám.
∘ A ještě chci zmínit alespoň stručně tutoring. Vůbec jsem ho neznala a upřímně mě nadchl. Kvalitní provázení studiem velice oceňuji a považuji ho za svého druhu umění. Asi netřeba dodávat, jak moc to pomáhá v obdobích různých nejistot, pochybností, tápání nebo studijním přehlcení. Jsem moc ráda, že jsem získala tak dobrý vhled do této oblasti – z obou stran, jako studentka i jako začínající tutorka v rámci semináře.
∘ Studium mi přineslo nové kontakty, otevřelo nové možnosti a dodalo mi odvahu dál tvořit, zkoumat a přemýšlet zdaleka nejen nad tím, jak dělat informace a data srozumitelnější a užitečnější. A za to jsem opravdu vděčná.