Upřímně jsem si na začátku myslela, že navrhnout online kurz nebude tak těžké. Vždyť přece vím, co dělá dobrý obsah, znám základní principy designu i interakce – a hlavně, žiju denně ve světě digitálních platforem. Jenže právě tenhle kurz mi velmi rychle ukázal, jak hluboká a komplexní disciplína to vlastně je.

Nejtěžší pro mě nebyla technická stránka, ale samotné myšlení o kurzu jako celku: jak ho vystavět, aby měl vnitřní logiku, gradaci, udržel motivaci a zároveň dával smysl každému typu studujícího. Když mi učitel napsal, že si není jistý, jak to celé bude držet pohromadě, nebylo to zrovna lehké číst – ale byla to cenná připomínka, že nestačí mít dobré téma nebo skvělou grafiku. Musí to fungovat jako celek.

Na druhou stranu mě potěšilo, že moje znalosti z oblasti datových vizualizací zanechaly dojem. Snažila jsem se promítnout principy srozumitelnosti, gradace a čtenářské zkušenosti i do návrhu vzdělávacího prostředí – a právě tady jsem měla pocit, že se mi propojily obory, které mě baví.

Celkově byl kurz nabitý nástroji, technikami i teoretickými modely – a já jsem ocenila, že jsme si spoustu věcí vyzkoušeli rovnou v praxi. Někdy to bylo až přetlakové, ale rozhodně to nebyl kurz, který by člověk „jen odseděl“. A i když jsem si občas připadala jako začátečník na cizím území, díky zpětné vazbě, peer-review i vlastnímu experimentování jsem se naučila hodně nového. Určitě si z toho odnáším nejen respekt k práci vzdělávacích designerů, ale i chuť dál hledat, jak tvořit kurzy, které mají nejen obsah, ale i duši.