Digitální data zaplavují planetu. Pomohou nám jí i lépe porozumět? Máte mentální problém s prefixy typu mega, giga či tera? Pusťte je z hlavy a zaměřte se na peta, exa, zetta. A nebraňte se ani yotta.
Počet dat prudce roste. V roce 2005 jich bylo 130 exabajtů (EB). V r. 2012 to bude 2 720 EB. A v r. 2015 kolem 7 910 EB. To představuje třikrát více bitů informací než je hvězd kolem nás.
A přitom ještě v r. 1986 byl celkový potenciál Země pro ukládání a přenosy dat 2,5 EB. To bylo méně než jeden disk CD-ROM o kapacitě 730 MB na obyvatele – přesně 539 MB na hlavu.
V r. 1993 to bylo už 15,8 exabajtů, tj. čtyři CD-ROM na osobu. A více než 54,5 exabajtů v roce 2000. To dělá zhruba dvanáct CD-ROM na osobu.
Jeden exabyte představuje miliardu gigabytů. Tedy přesně: 1 EB = 1 000 000 000 000 000 000 B = 1018 bajtů
Ceny paměťových médií klesají dramaticky dolů, přičemž kvalita vyhledávacích enginů jde nahoru. Není tedy žádný důvod bát se nějakých těch pár exabajtů dat navíc. Přes devadesát procent informací bude do budoucna tvořeno video – a dalším obrazovým obsahem.
Záplavě dat a informací (občas je používán výraz exaflood) budeme muset přizpůsobit i naše chování a podnikání.
Známý je příklad Rolls-Royce, který připravuje změnu, kdy přestane prodávat letecké motory a svým zákazníkům bude účtovat pouze jejich provoz a údržbu. Tedy Engine as a Service – něco na způsob Software as a Service.
Digitalizace všeho kolem nás – včetně nás samotných – přinese mnoho otázek kolem soukromí. Je však potřebné počítat s tím, že každý náš pohyb se pomalu stává součástí veřejných dat.
Je dobré, začít se na nadcházející dobu připravovat už dnes. Začněte u sebe a zveřejněte přístupy do svého privátního e-mailu nebo mobilního telefonu.
Zdroj: Captaview’s Blog
