Kvalita stárnutí v ČR se lepší; ženy jsou na tom hůře než muži

Z minulého dílu víme, že generace 55+ je zdravější a šťastnější, než si většinová společnost myslí. Když se zaměříme na Evropu, zjistíme, že zdravé a aktivní stárnutí je realitou pro mnoho obyvatel unie, avšak při pohledu na jednotlivé členské země jsou vidět značné rozdíly. A teď se podíváme na to, jak umí potenciál starších lidí která země využít.

Jako měřítko použijeme tzv. index aktivního stárnutí (AAi), analytický nástroj, jehož cílem je „poukázat na nevyužitý potenciál starších lidí co se týče aktivní participace na trhu práce, ve veřejné sféře a nezávislém životě“.

Poslední zpráva o AAi obsahuje podrobnou analýzu, ze které mj. vyplývá, do jaké míry která země pracuje s potenciálem starších lidí, jak podporuje nejen jejich vlastní blahobyt, ale také přispívá k udržení větší hospodářské a sociální prosperity společnosti jako celku. Výsledky ukazují, že Švédsko, Dánsko, Nizozemsko a Velká Británie podporují všechny čtyři klíčové oblasti aktivního stárnutí: zaměstnanost, sociální participaci, nezávislý život a samotnou schopnost aktivního stárnutí.

 

Za celou unii index od roku 2014 narostl téměř o dva procentní body a Česká republika patří k devíti zemím (spolu s Itálií, Lucemburskem, Maltou, Rakouskem, Irskem, Bulharskem, Francií a Chorvatskem), které od posledního měření v roce 2012 zlepšily své skóre téměř o tři procentní body. Společně s Estonskem si pak ČR sice vede dobře v porovnání se zeměmi střední a východní Evropy, v celkovém měření ale za zbytkem Evropy obě tyto země pokulhávají.

aai - logo

V jednotlivých parametrech je na tom ČR relativně dobře v dostupnosti zdravotní či sociální péče a v pocitu fyzického bezpečí. Horší pocit je u českých seniorů zaznamenán u celkové mentální pohody a pod úrovní evropského průměru je také využívání informačních technologií.

ČR má také rezervy v širším zapojení seniorů do společenských aktivit, jako je spolková nebo dobrovolnická činnost a obecně udržování sociálních kontaktů, a také chybí podpora jejich sportovních aktivit. V této souvislosti experti připomínají, že pasivita seniorů, jak je na ni zvyklá nahlížet většinová společnost, není zdaleka vždy dána samotným rozpoložením seniora, ale odpovídá absenci vhodné nabídky.

Jedno z klíčových zjištění je, že evropští muži dosahují vyšší skóre v AAi než ženy, zvláště pak v indikátorech, které se týkají zaměstnanosti a příjmů. V České republice je také zaznamenán pátý nejvyšší rozdíl v kvalitě stárnutí mezi muži a ženami (ve prospěch mužů). Při porovnání indexu nezávislosti je skóre mírně vychýlené ve prospěch mužů, naopak samotnou schopnost aktivně stárnout prokazují spíše ženy. V sociálním zapojení jsou aktivnější muži a největší rozdíl je zaznamenám v zaměstnanosti, kde vedou muži o více než 12 bodů.

www.datovazurnalistika.cz - AAi gender

Jak je uvedeno výše, index aktivního stárnutí je konstruován prostřednictvím čtyř základních oblastí. První tři odkazují k individuální dimenzi stárnutí (míra ekonomické aktivity seniorů a seniorek, míra neplacené práce jako dobrovolnická činnost či péče o vnoučata a míra soběstačnosti seniorů a seniorek). Čtvrtá oblast se zaměřuje na společenský kontext (průměrná doba dožití či průměrná výše dosaženého vzdělání v dané zemi). Na základě indexu aktivního stárnutí mohou být porovnáváni jednotlivci (tj. čím vyšší index, tím vyšší je míra aktivního stárnutí) i jednotlivé země (Česká republika loni zaujímala 14. místo mezi zeměmi EU v žebříčku aktivního stárnutí).

Zprávy Evropské komise zároveň hovoří o pozitivní korelaci mezi výší indexu aktivního stárnutí a výší HDP, stejně tak jako o existenci pozitivní korelace mezi výší indexu a mírou životní spokojenosti lidí starších 55 let. Aktivní stárnutí je tak v rámci této koncepce představováno jako cesta k individuálnímu pocitu štěstí, stejně tak jako k ekonomickému blahobytu země.

Aktivně stárnou jen některé sociální skupiny

Řada autorů a autorek upozorňuje na to, že rysy spojované s aktivním stárnutím (jako jsou prodloužená pracovní aktivita, celoživotní vzdělávání, aktivní zdravý životní styl…) jsou součástí životního stylu především střední třídy a že i obrazy aktivních seniorů, které jsou v rámci těchto diskurzů předkládány jako vhodný model stárnutí, symbolicky referují především k životnímu stylu určité sociální skupiny.

Ačkoliv nejcitovanější pojetí aktivního stárnutí z pera WHO (2002) jej pojímá jako komplexní proces odkazující na různé roviny zlepšení života seniorů, v praxi je tento pojem překládán do mnohem užších definic. Jak uvádí již zmiňovaná definice Evropské komise, v praxi aktivní stárnutí znamená především „přijetí zdravého životního stylu, déle pracovat, odcházet do důchodu později a být aktivním i po tomto odchodu“ (European Commission 1999). Jednotlivé aspekty aktivního stárnutí jsou tak úzce svazovány především s participací na trhu práce a zdravým životním stylem (vedoucím k co nejmenší závislosti seniorů na státu).

Podobnou tendenci můžeme vidět i v pojetí politik aktivního (či pozitivního) stárnutí v České republice.

Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 definuje jako své priority: zajištění a ochranu lidských práv starších osob (myšleno především jako odstraňování věkové diskriminace), celoživotní učení, zaměstnávání starších pracovníků, dobrovolnictví a mezigenerační spolupráci, zajištění kvalitního prostředí pro život seniorů (odkazující především k bytové politice a dopravní obslužnosti) a zdravé stárnutí (myšleno podpora zdravého životního stylu, neboť „zdraví je zásadním předpokladem pro aktivní začlenění na trh práce, do společenských i dobrovolnických aktivit“ [MPSV 2012: 36]). Aktivity, které tento dokument představuje jako součást pozitivního stárnutí, tak odkazují především k pracovní aktivitě, kontinuálnímu vzdělávání se, zapojení se do veřejného života a aktivnímu zdravému životnímu stylu.

Jaroslava Hasmanová Marhánková: Aktivní stárnutí jako idea, nástroj a kapitál. Kde hledat kořeny úspěchu konceptu aktivního stárnutí? (Sociální studia 3/2014)


Ilustrace: Kateřina Sidonová, detail

Projekt Síť ambasadorů a ambasadorek proti ageismu v médiích Alternativy 50+, o. p. s. je podpořen Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR v dotačním programu na podporu veřejně účelných aktivit seniorských a proseniorských organizací s celostátní působností.

Kateřina Mahdalová 194 článků
Novinářka. Autorka a šéfredaktorka webu datovazurnalistika.cz. Věnuje se zejména analytické, kontextové a datové žurnalistice, za niž byla v roce 2015 nominována na Novinářskou cenu OSF v kategorii Inovativní online žurnalistika.

Názor? Sem s ním!

Reagovat

Váš e-mail nebude viditelný veřejně.


*