Eurovolby: Na internetu vedou piráti

Jak si u veřejnosti vedou v průběhu kampaně jednotlivé politické subjekty, které chtějí do Evropského parlamentu poslat své zástupce? Po celé čtyři týdny se u veřejnosti trvale daří hnutí ANO, ČSSD a České pirátské straně. Ta je co do přízně veřejnosti na internetu největším favoritem evropských voleb. Jak je to možné? Snadno. Analýza vychází ze zachycených příspěvků v diskusích, kdy veřejnost neodpovídá na položenou otázku „Koho budete volit?“, ale spontánně a průběžně reaguje na aktuální dění. Pracovali jsme s více než 40 tisíci komentáři zachycenými v době od 21. dubna do 17. května, které se bezprostředně týkaly evropských voleb. Pojďte si vyzkoušet, jak se zájem veřejnosti a její přízeň v tomto období proměňovaly.

Dlužno přiznat, že zájem veřejnosti o volby do Evropského parlamentu není v porovnání s dalšími událostmi příliš vysoký. Z politických témat se veřejnost se na českém internetu mnohem častěji věnuje tuzemskému dění a dění na Ukrajině. Ve sledovaném období bylo zachyceno 40 990 diskusních příspěvků souvisejících bezprostředně s volbami do Evropského parlamentu. Naproti tomu tuzemské politice se ve stejném období veřejnost věnovala hned v 842 606 příspěvcích a například příspěvků obsahujících slovo Ukrajina bylo zachyceno 67 773. Slovo Putin obsahovalo 32 986 příspěvků a Rusko 78 243 příspěvků. Vzorek je však i přesto dostatečně velký na to, aby jej bylo možné zkoumat blíže. Důležitými parametry jsou objem komunikace, tedy fakt, jak moc se o které straně mluví a zda o ni vůbec má veřejnost vůbec zájem, a sentiment, tedy ladění příspěvků (negativní, pozitivní, neutrální, smíšené).

I. Objem komunikace

Objem komunikace zachycuje podíl každého politického subjektu ve veřejném diskurzu – v porovnání s jeho konkurenty. Východiskem je úhrnný počet příspěvků o všech subjektech dohromady, následně je procentuálně zachyceno, kolik si který politický subjekt z veřejné debaty „ukrojil“. Graf zobrazuje vývoj objemu komunikace v čase (17. – 20. týden). Veřejnost se stabilně zajímá o ČSSD a hnutí ANO, dále je patrný velmi silný zájem o Českou pirátskou stranu. Stoupá zájem o ODS, naopak klesá o KSČM. TOP 09, KDU-ČSL a Strana zelených si udržují poměrně stabilní pozornost veřejnosti, byť v menší míře než uvedené strany. Hnutí Úsvit přímé demokracie se v 18. týdnu krátkodobě vyhouplo nad 13 %, avšak v tomto týdnu už zase zájem veřejnosti o toto hnutí opadl. Hnutí ANO zaznamenalo útlum v 18. týdnu, kdy se o něj zajímal každý desátý diskutující, ve 20. týdnu už je to každý pátý.

 

 

II. Sentiment

Druhým důležitým parametrem je sentiment (tj. ladění příspěvků). Čím vyšší podíl pozitivně laděných příspěvků, tím veřejnost vnímá daný subjekt lépe. Podíl pozitivně laděných příspěvků má dlouhodobě nejvyšší strana LeS (ve 20. týdnu celých 100 % pozitivně laděných příspěvků), s ohledem na velmi malý zájem veřejnosti (viz objem komunikace výše) jde však o pouhé desítky příspěvků. Pozitivněji vnímá veřejnost také Stranu zelených (ve 20. týdnu 43 % pozitivně laděných příspěvků), Stranu Svobodných, hnutí ANO a Českou pirátskou stranu. Nejvíce negativně se naopak veřejnost vyjadřuje na adresu KSČM, která se pouze v 19. týdnu vyhoupla nad 20 % pozitivně laděných příspěvků. ČSSD, TOP 09, Hnutí ANO a Česká pirátská strana nebo hnutí Úsvit se stabilně pohybují kolem 30 % pozitivně laděných příspěvků, ODS si u veřejnosti stále více polepšuje z počátečních 20 % (v 17. týdnu) na nynějších 30 % (ve 20. týdnu).

 

 

III. Index popularity

Jak se sympatie na internetu „měří“? Podle přísně nastavené taxonomie se shromáždí příspěvky týkající se eurovoleb. Ty se pak třídí podle řady kategorií: které strany (nebo přímo konkrétního kandidáta) se příspěvek týká, zda je laděný pozitivně či negativně atp. Z těchto dat se poměřují dva základní parametry, jak je uvedeno výše: objem komunikace a sentiment. Zkřížíme-li zájem veřejnosti s podílem pozitivně laděných příspěvků, můžeme podle tzv. indexu popularity sledovat, jak se které straně u veřejnosti vede. Čím vyšší index popularity, tím větší je ochota voličů dát konkrétní straně svůj hlas, případně ji sledovat dál, počítat s ní v budoucnu.

 

Velmi důležitá je skutečnost, že vedle samotného vnímání konkrétní politické strany a názorového souznění s ní hraje u diskutujících roli také to, jak je strana podle nich orientovaná či jaké má podle nich šance uspět. Jinými slovy sympatie k vybrané straně nestačí na to, aby ji její sympatizanti zvolili. Běžně se v diskusích objevují postoje typu ‘volil/a bych zelené, ale jsou moc nalevo’, ‘volil/a bych svobodné, ale nemají šanci’ nebo ‘ve volební kalkulačce mi vyšla TOP 09, ale kvůli Kalouskovi jí hlas nedám’.

Kateřina Mahdalová 194 článků
Novinářka. Autorka a šéfredaktorka webu datovazurnalistika.cz. Věnuje se zejména analytické, kontextové a datové žurnalistice, za niž byla v roce 2015 nominována na Novinářskou cenu OSF v kategorii Inovativní online žurnalistika.

Názor? Sem s ním!

Reagovat

Váš e-mail nebude viditelný veřejně.


*