Za pouhých 300 tisíc hlasů získala konzervativci 47 křesel v parlamentu. A tak ačkoli se Konzervativní strana v čele s Borisem Johnsonem může chlubit velkým vítězstvím na počet získaných křesel, největší příliv hlasů v těchto volbách zaznamenali liberální demokraté. Borise Johnsona v jeho vlastním okrsku před ztrátou křesla navíc zachránilo pouhých 7 tisíc hlasů.
Konzervativci dobyli několik tradičně labouristických oblastí na severu Anglie a ve Walesu, které v referendu o brexitu volily odchod z EU. Naproti tomu labouristé ztratili více než 2,5 milionu voličů, kvůli čemuž v parlamentu ztratili 59 křesel.
Co způsobuje většinový volební systém?
Stručně řečeno: vítěz bere vše. Strany tak musí počítat s tím, že se při volbách tzv. efektivita (poměr % získaných mandátů k % hlasů ve volbách) se dramaticky mění. Letos mají konzervativci efektivitu výrazně vyšší (1,23) než labouristé (0,93) a úplně nejnižší z parlamentních stran ji mají liberální demokraté (0,14). Hned v tomto grafu si můžete porovnat, faktické zastoupení stran v parlamentu se zisky ve volbách.
Liberální demokraté, kteří tradičně sbírají středové voliče, již se pohybují mezi konzervativci a labouristy, na většinový volební systém doplatili nejvíc. Slibné volební preference z letošního podzimu, kdy strana sbírala v průzkumech 20 % voličů a odhadovalo se, že by mohli získat v parlamentu až 80 křesel, nezbylo nic. V listopadu se se Liberální demokracie začala v průzkumech propadat a nyní začátkem prosince už nepříznivý vývoj nezvrátila. Poslankyně Jo Swinson, která stranu vedla do voleb, neobhájila ani svůj vlastní mandát, proto v týž den po vyhlášení výsledků voleb na svůj post lídryně rezignovala.
Přehled volebních průzkumů za letošní rok si můžete spustit hned zde:
Kam utekli Corbynovi voliči?
Voliči Labouristické strany pod vedením Jeremyho Corbyna se nepřelili ke konzervativcům, ale převážně do Liberální demokracie. Té příliv více než 1,3 milionu voličů nepomohl právě kvůli velmi nízké efektivitě způsobené většinovým volebním systémem.
Z finálního přehledu odevzdaných platných hlasů jednotlivým stranám pak vyplývá ještě jeden paradox letošních britských voleb: labouristický lídr Jeremy Corbyn, kritiky označovaný za losera, který pokazil, co mohl, ve volbách získal více hlasů než jeho straničtí předchůdci Tony Blair a Gordon Brown v letech 2001, 2005 a 2010. Tony Blair v roce 2005 získal o 700 tisíc voličů méně než letos Jeremy Corbyn, přesto mu to stačilo na vítězství ve volbách. V dalších volbách v roce 2010 pak zase na vítězství stačilo konzervativcům pod vedením Davida Camerona o pouhých půl milionu hlasů víc, než letos získal Corbyn.
