Kreativní práce s informacemi pro mě byla skvělá zkušenost – a navíc v e-learningové formě, která mi perfektně vyhovovala. Mohla jsem si tempo a čas rozvrhnout podle sebe, což v kombinaci s kreativními úkoly vytvořilo příjemný rytmus studia.

Bavilo mě, že každý modul nabídl trochu jiný úhel pohledu a zakončený byl konkrétním zadáním – ať už šlo o kreslení, psaní, nebo různé formy mapování. Některé úkoly pro mě byly „jen“ zajímavé, ale jiné mě fakt nadchly. Třeba kapitola o rychločtení. Naopak myšlenkové mapy – ty mě zase tak úplně nevtáhly. 

Velkým překvapením pro mě bylo, jak moc mě bavilo číst práce ostatních a psát zpětnou vazbu. Líbilo se mi sledovat, jak k úkolům přistupují jiní – velmi často úplně jinak než já. Psát zpětnou vazbu jsem necítila jako nutnou povinnost, ale spíš jako možnost být součástí komunity a sdílet nápady.

Zpočátku jsem se trochu bála Kreativního deníku – připadal mi jako velký závazek a nějakou chvíli jsem ho odkládala. Ale když jsem se do něj pustila, zjistila jsem, že mi dělá radost. Po dlouhé době jsem si zase kreslila, psala rukou a měla prostor jen pro sebe. Bylo to překvapivě osobní a příjemné.

Celkově tenhle kurz rozhodně nebyl jen o informacích – byl o kreativitě, sdílení, sebereflexi. O tom, jak si najít vlastní styl práce a uvažování. A i když to bylo „jen“ online, měl v sobě opravdový lidský rozměr. Rozhodně bych ho doporučila každému, kdo si chce osvěžit mysl a naučit se přemýšlet s tužkou v ruce (nebo klidně myší v ruce).