Kreativní deník

lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum 

lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum 

lorem ipsum 

 

lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum 

lorem ipsum 

 

lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum lorem ipsum 

Dopad digitalizace na tradiční knižní trh

 

Digitalizace a nárůst e-knih představují jak výzvy, tak příležitosti pro tradiční nakladatelství. Zároveň ale e-knihy a online distribuce přinášejí nové možnosti přístupu a distribuce literatury, což může být přínosné zejména pro nové autory a malá nakladatelství. Zjištění z průzkumů Národní knihovny ČR a Ústavu pro českou literaturu AV ČR poskytují komplexní pohled na fenomén digitálního čtení a jeho místo v současné kultuře. Internet a digitální média nejsou v inherentním rozporu se čtením, naopak mezi nimi „vládne korelace“11 a spíše představují nové prostředky, jak čtení podporovat a rozšiřovat. (Trávníček, 2019)

V souvislosti s online literaturou je třeba zmínit ještě jeden bod: dostupnost ke čtenářům a čtenářkám se zdravotním postižením. Mezinárodní asociace nakladatelů (IPA) totiž v roce 2012 vydala přelomový dokument, v němž uznává, že tyto osoby musí mít stejný přístup k literatuře jako běžná populace. Zároveň však byla asociace kritizována kvůli přísným nárokům, jež mohli např. nakladatelé v rozvojových zemích naplnit jen stěží.  Původně dobře míněné návrhy kritici označili za „zcela  kontraproduktivní“, jelikož  mohly naopak negativně ovlivnit širokou dostupnost literatury.12 (Cherian, 2012)


Závěr


Osobně považuji globalizaci a angloamerickou dominanci v literatuře za dvojsečnou „zbraň“. Na jedné straně zpřístupňují literaturu globálnímu publiku, na straně druhé mohou  ohrožovat jazykovou a kulturní diverzitu. Tento proces však současně přináší riziko homogenizace literárního obsahu a oslabení kulturní diverzity. Je zásadní najít rovnováhu mezi podporou globální dostupnosti a zachováním literárních tradic a jazykové rozmanitosti.