Jsou posty, které vás na Facebooku rozveselí, ale i takové, které na náladě příliš nepřidají. Agregator TechHive hodnotí reakce na různé typy příspěvků a vytvořil vlastní Facebook Misery Index. TechHive použili studii berlínské Humboldtovy univerzity, která tvrdí, že často donutí uživatele k závisti. A závidí se třeba jen množství pochvalných reakcí nebo lajků. Ze sledování postů vznikla patnáctka typických postů, které budí emoce, a to jak kladné, tak záporné.
Hlavní zjištění (v kostce)
-
Facebook poskytuje hodně „sociálních informací“, které spouštějí sociální srovnávání — a tím i závist. Autoři to berou jako systémový efekt prostředí, ne jako „selhání jednotlivce“. aisel.aisnet.org
-
Klíčové: pasivní používání (browsování/„scrollování“ bez vlastního přispívání) zvyšuje závist — a ta pak snižuje životní spokojenost. V jejich modelu se ukazuje tzv. plná mediace: pasivní sledování → závist → nižší life satisfaction. aisel.aisnet.org
-
Závist na FB je v jejich datech častá a u části lidí se pojí s horší náladou a nespokojeností po návštěvě sítě. Reuters to ze stejného výzkumu shrnul tak, že „zhruba jeden ze tří“ se po návštěvě cítil hůř a nejvíc zasažení byli právě ti, kdo hlavně jen prohlížejí obsah. Reuters
-
Co závist nejčastěji spouští: podle shrnutí výsledků šlo nejvíc o fotky z dovolených (Reuters uvádí, že tvořily víc než polovinu závistivých epizod), následně sociální život / interakce (porovnávání „kdo dostal víc gratulací, lajků, komentářů“ apod.). Reuters
-
Důsledek pro chování uživatelů: část lidí pak omezuje používání nebo síť opouští; zároveň závist může vést i k silnější sebeprezentaci/„chlubení“ (snaha vypadat líp). Reuters+1
Důležité omezení interpretace
Autoři pracují se sebereporty a (aspoň v tomhle konferenčním textu) je to primárně vztahový/mediátorový model, ne laboratorní kauzalita typu „Facebook způsobuje X u všech“. Taky šlo o německé respondenty, i když autoři i Reuters naznačují, že mechanismus může být obecnější. Reuters+1
Jestli chceš, shrnu ti to ještě do 3 vět přesně ve stylu, který můžeš dát pod infografiku (včetně jedné věty o metodě + jedné o hlavním mechanismu + jedné o nejčastějších spouštěčích).
Zdroj: PC World
