Jaké vlastně jsou české start-upy? Pojďte se na ně s námi podívat trochu blíže. Víme, že více než polovina zakladatelů chce svůj start-up přesunout do jiných zemí, nejčastěji do Velké Británie nebo Spojených států. Důvodem je rostoucí zájem o nové trhy, ale i složitost českého daňového a právního systému. Víme, že velkou část z nich zakladatelé financují z vlastních úspor. A víme toho ještě mnohem víc.
Vlastní úspory se nejčastěji točí v projektech zaměřených na oblast informačních systémů, softwaru jako služby, médií a zábavy.
Start-up jobs
Nejčastější poptávka ze strany start-upů je po programátorech PHP a JavaScriptu, marketérech, obchodnících, manažerech, a když vedle postavíme nabídku, tedy nejčastější zájemce o práci ve start-upu, zjistíme, že nabídka i poptávka jsou snadno spárovatelné. Zkrátka podmínky na trhu práce takřka ideální: profese, které hledají start-upy, se překrývají s profesemi, které ve se start-upech chtějí uplatnit.
Zakladatelé start-upů berou své podnikání velmi vážně, protože ve valné většině případů se jedná o jejich jediné zaměstnání, které ze začátku dotují z vlastních úspor či jiných soukromých finančních zdrojů. Z dat, které nasbíral web Start-up jobs, který soustřeďuje nabídku a poptávku pracovních míst ve start-upech, vyplynulo mimo jiné to, že celých 50 % pracovníků působí ve start-upech na celý úvazek.
Druh spolupráce
Lokalita
Muži a ženy
Peníze až později, na začátku je touha měnit a vylepšovat
Muže nejčastěji motivuje touha vytvořit něco nového nebo změnit konkrétní odvětví k lepšímu, jinými slovy převažuje nadšení pro konkrétní obor. Finanční motivaci má více než polovina dotázaných (54 %), naproti tomu všichni věří, že jejich nápad, produkt nebo služba je buď naprostou inovací, nebo minimálně vylepšením toho, co na trhu již existuje. Ve více než 70 % případů jsou v kolonce zakladatel start-upu napsáni výhradně muži, uvádí web. Nové projekty vznikají zejména na poli informačních technologií a médií, jak dokazuje i samotné vzdělání jejich zakladatelů (celých 37 % dotazovaných studovalo informační technologie).
Specifickou ukázkou start-upů byl televizní soutěžní pořad Den D. Známý zahraniční formát se vysílal už v roce 2001 v Japonsku, od roku 2005 pak pod názvem Dragon’s Den ve Velké Británii a na české obrazovky dorazil v roce 2009. Základní pravidla byla jednoduchá: Každý podnikatel představil investorům svůj obchodní plán a oznámil jim, kolik peněz v předem stanoveném rozmezí od nich požaduje. Investoři pak do plánu mohli, ale ale také nemuseli investovat. Dlužno uvést, že finanční podpora a spoluúčast investora se týkala primárně rozjíždějících se projektů, které již nebyly na úplném začátku. Pro řadu podnikatelů pořad znamenal velmi zajímavou možnost jak se představit široké veřejnosti a vejít do povědomí. Potenciální zákazníci se dozvěděli o tom, co dělají, otevíraly se možnosti pro získání nové klientely i pro úplně nové investory zcela mimo soutěž, zvláště pokud ti v televizním studiu neprojevili zájem.
Odbornost v oboru vs. neznalost trhu
Řada projektů prezentovaných v soutěži nesla rysy typických start-upů. Jednoznačně odpovídalo složení žen a mužů, jak jej uvádí výše zmíněný web Start-up Jobs, tedy 73 % ku 27 %. Kromě skladby soutěžících podnikatelů a podnikatelek jsme pak sledovali nejčastější chyby, jichž se podle investorů dopouštěli. Spočítali jsme je podle četnosti zmínek v reakcí jednotlivých investorů, a protože jsme je porovnali se sérií průzkumů týkajících se českých start-upů a našli mnoho průsečíků, zachytili jsme pro vás ty nejčastější, které se dokola opakují. Všeobecně pozitivní hodnocení, co se týče zejména technické odbornost zakladatelů, ale i jejich kreativita a schopnost kriticky uvažovat, velmi často kontrastuje s nedostatky ve finančním plánování, znalosti regulace, sebeprezentaci a řízení firmy.
Dynamika start-upů je více než slibná. Řada vykazuje meziroční zdvojnásobení zaměstnanců a růst tržeb o rovnou polovinu. České start-upy navíc mají ve světě dobrý zvuk. Produkty z nich vzešlé jsou vnímány jako cenově dostupné a pracovní síla jako kvalifikovaná ve svém oboru. Toto prostředí navíc v období posledních 12 měsíců posílilo.
Navzdory tomu chce většina českých start-upů po období růstu přesídlit do jiných zemí, nejčastěji do Spojených států či Velké Británie. Hlavním důvodem je geograficky vhodnější poloha pro vstup na nové trhy, dalšími pak složitý český právní a daňový systém, ale i snazší přístup k externímu financování, ke kterému již přistoupila bezmála polovina dotazovaných.