1. Snížení nepořádku: logické seskupení

● grafy jsou nově seskupeny podle tématu, který zachycují: první dva jsou zaměřeny na členění podle regionů, konkrétně na počty útoků v čase a podíly
útoků celkem
● pro lepší čitelnost je upravena velikost tří hlavních grafů, zatímco tabulka a popis jsou odpovídajícím způsobem  zmenšeny
● u tabulky i grafu je možné  scrollovat pro další detaily (u tabulky zachycující cíle útoků seznam končí na tříprocentním podílu, což je postačující)
● umístění pie chartu mezi grafy s osami x a y se jeví jako vhodné, protože oba tyto grafy přirozeně oddělujeme a nepletou se pak jejich popisky os

2. Volba efektivnějšího vizuálu: legenda

● Nahrazení nefunkční legendy v horní části grafu za legendu v levé části
● Abecedně řazené země nabízejí možnost lépe vyhledat konkrétní stát pro highlight

3. Highlight the important stuff – výběr sledovaného období

● přednastavený (zúžený) výběr období usnadňuje soustředit se na to, co bude vyprávět příběh, který je zaměřen na teroristické útoky za posledních deset let
(bráno dle dat, která jsou k dispozici do roku 2017)
● poslední roky jsou z pohledu uživatelů vždy důležitější a představitelnější, proto je lépe vnímání dat usnadnit
● celkové období od roku 1970 je přitom stále k dispozici a zájemci si ho mohou zobrazit celé
● tento způsob osobně ve svých vizualizacích využívám často, neboť zacílení na část dat (předvýběrem filtru nebo legendy) s sebou pak nese ještě i “návod” pro uživatele, že mohou s interaktivními vizualizacemi sami pracovat a zobrazovat
si grafy či mapy podle vlastní potřeby 

4. Princip similarity – sjednocení barev u stejných regionů

● barvy u regionů v různých grafech (u sloupců sledujcícíh vývoj v čase a u pie
chartu zachycujícím celkové podíly útoků v různých regionech) neodpovídaly
● jejich sjednocení uživatelům výrazně usnadňuje zorientovat se v celém přehledu

5. Snížení nepořádku: celkově v dashboardu

● rozložení grafů a tabulek přísně podle vodících linií
● odstranění popisné části obsahu (description)
● převedení podílu dokonaných činů do hlavičky k filtrovacímu menu
● celkové zjednodušení dashboardu

6. Odstranění nepořádku: nadbytečná legenda

● vzhledem k tomu, že veškeré popisky dat byly zachyceny již v labelech u jednotlivých dílů pie chartu, legenda byla v tomto případě nadbytečná
● odstraněním legendy se navíc zvětšil prostor pro samotný graf, což bylo velmi vítané

7. Zlepšení connection

● vývoj počtu útoků podle zemí: výměna grafu se skládanými sloupci (stacked column chart) za ribbon chart
● výrazně lépe se v průběhu času zachycuje vývoj celkově i za jednotlivé země, viz screenshoty s Velkou Británií níže)
● když už se sloupcový graf při výběru země nebo období sám nepřeskupí a sloupce se “neposadí” na osu x, je třeba využít plochu, která u ribbon chart není moc rušivě členěna na sloupce a je možné lépe vnímat celkový objem (počty) útoků

8. Volba efektivnějšího vizuálu

● vývoj počtu útoků podle cílů: výměna area chartu za ribbon chart
● původní zobrazení bylo cílem ukázat srovnání nejen vývoje v čase, ale i porovnání útoků na různé cíle mezi sebou – to se ale ukázalo jako příliš přeplněné a tedy chaotické
● nové zobrazení už sice neumožní srovnat počty útoků podle typu cíle mezi sebou (resp. jde to hůř), ale výrazně lépe se ukazuje kontext v čase a v rámci útoků celkem
● změna je opět viditelná jak v celkovém zobrazení, tak při výběru konkrétního cíle, v tomto případě jde o kategorii “Byznys”
● side effect: pozitivně se změna projevuje i v předchozím grafu s útoky podle zemí: při výběru konkrétního cíle ukazuje nově zvolený ribbon chart výrazně lépe vývoj právě za jednotlivé země

9. Snížení nepořádku: sjednocení vzhledu hlavičky

● prostým doplněním rámečku a dále úpravou nadpisu (sjednocen font a barva s vedlejšími filtry) se graf s celkovým podílem  dokonaných útoků stal součástí
hlavičky a celý dashboard se tím více zpřehlednil
● aby nezapadl hlavní údaj, i ten je nově zvýrazněn odpovídající červenou barvou

10. Princip similarity: správné použití barev

● přednastavené barvy v mapě byly stejné pro obecné velké město (např. Vídeň) i pro vyznačené místo zobrazující útok (např. Most) – to bylo pro uživatele matoucí, neboť obtížně rozlišovali místa útoků se zmíněnými velkými městy
● Volba barvy nebyla úplně jednoduchá: vzhledem k tomu, že jde o teroristické
útoky, nebylo vhodné použít odstíny zelené, která je obvykle vnímána i používána jako pozitivní či kladná pro zachycení souhlasu apod. Další odstíny
červené a oranžové splývaly s velkými městy, žlutá zase nebyla dobře vidět. Vhodná nebyla ani černá nebo antracitová, neboť se body ztrácely ve stejných
odstínech hranic států. Modrá byla nevýrazná a “tloukla se” s vodními plochami a také s číselným označením dálnic. Nakonec tedy zvítězila výrazná tmavší fialová.

11. Odstranění nepořádku: zjednodušení zobrazených hodnot

● U podílů zachycených v pie chartu je zbytečné zobrazovat detailní hodnoty na
desetinná místa, proto jsou hodnoty v labelech nově zobrazeny na celá procenta