Webová stránka s multimediálními prvky
Reflektivní výzva – KNIHOVNA
Wirtschaftsuniversität Wien (WU)
1. Jak vnímáte prostorové uspořádání knihovny?
● Z pohledu funkčnosti, informačních a knihovních služeb, well-beingu, komunitní funkce knihovny
● Vliv na prostředí pro studium a práci
Foto: Kateřina Mahdalová
Knihovna WU je ukázkou toho, jak může moderní architektura a design pozitivně ovlivnit studijní a pracovní prostředí a zároveň podporovat komunitní a sociální aspekty akademického života.
Prostorové uspořádání knihovny Wirtschaftsuniversität Wien (WU) je příkladem moderního přístupu ke knihovní architektuře a designu, který klade důraz na funkčnost, estetiku a uživatelský komfort. Design od Zahy Hadid vytváří dynamický, ale zároveň klidný prostor, který podporuje studium, výzkum a komunitní interakce.
Velkolepé atrium vysoké 28 metrů s rampami a ochozy nejenže působí esteticky, ale také usnadňuje orientaci v knihovně a přirozený pohyb mezi jednotlivými patry a částmi knihovny. Toto uspořádání umožňuje snadný přístup k široké škále knihovních zdrojů a studovnám, což zvyšuje efektivitu využívání prostoru.
Informační a knihovní služby jsou intuitivně rozloženy a snadno přístupné, což umožňuje uživatelům efektivně nalézt potřebné informace a zdroje. Toto uspořádání zároveň podporuje well-being uživatelů, neboť vytváří prostředí, které je přátelské k učení a relaxaci, a nabízí rozmanité možnosti pro individuální i skupinovou práci.
Komunitní funkci knihovny také výrazně podporuje její design. Prostory pro skupinovou práci a diskuzi, stejně jako klidné zóny pro individuální studium, podporují jak akademickou spolupráci, tak osobní rozvoj. Tato flexibilita a rozmanitost prostor umožňuje knihovně sloužit širokému spektru potřeb uživatelů, od studentů po akademické pracovníky.
2. Zkuste popsat zážitek z exkurze do konkrétní knihovny očima někoho jiného. Zvolte si pro tento účel personu se specifickými potřebami a zkoumejte inkluzivitu designu prostor i služeb z perspektivy této persony (např. pohled člověka na vozíčku / dítěte, které ještě neumí číst / cizince, který nemluví česky).
● Naplňuje podle vás knihovna komunitní funkci? Jak?
Knihovna WU Wien očima člověka na vozíku
WU na první pohled zaujme svou přístupností. Je zřejmé, že při návrhu knihovny nebyly vynechány potřeby lidí s různými druhy omezení, což vytváří prostředí, kde se lidé s handicapem cítí vítáni a respektováni.
Ostatně sama knihovna uvádí skutečnost, že je bezbariérová, na svých webových stránkách, odkud pochází druhé foto.
Foto: WU Wien
Při příchodu do knihovny mě okamžitě upoutal moderní design a velké, otevřené prostory. Vstup je bezbariérový, což je pro mě zásadní. Rampy a široké chodby umožňují pohodlný přístup do všech veřejných oblastí, což mi dává pocit nezávislosti a svobody.
Velké atrium s rampami mi umožňuje snadno se dostat do různých pater knihovny. Informační pulty a regály s knihami jsou umístěny na dostatečné výšce, aby byly přístupné z vozíku.
Studovny jsou navrženy tak, aby byly dostupné a pohodlné i pro uživatele na vozíčku. Stoly mají vhodnou výšku a pod nimi je dostatek prostoru pro vozík. To mi umožňuje strávit v knihovně dlouhé hodiny bez pocitu nepohodlí.
Na přístupných místech jsou rovněž umístěny samoobslužné terminály a počítače. Vizuální a hmatové značení po celé knihovně mi pomáhá orientovat se a najít cestu.
Celkovou atmosféru vnímám jako silně inkluzivní. Nejenže umožňuje lidem s handicapem plně využít knihovních služeb, ale také ve mně hodně posiluje pocit, že jsem součástí akademické komunity.
Osobní poznámka: Do knihovny jsem vyrazila se svou rodinou, partnerem a dětmi ve věku od 11 do 18 let. Měli jsme čas si vše prohlédnout a pak o tom debatovat. Na snímku mě zachytila dcera, jak od knihovny odjíždím na kole (jsem ta malá postava vlevo).
Cestování po Vídni obecně je nenáročné, ať už člověk využije MHD nebo kolo; v našem případě byla doprava do knihovny na kole samozřejmostí.
Ostatně podívejte se na video níže s návodem, jak se dostat do kampusu. Je snadné to pochopit i beze slov.
Tohle všechno samozřejmě usnadňuje přístup lidem s handicapem, na které většinová společnost ještě teď občas zapomíná.
Foto: Marie Anna Mahdalová
3. Jakým výzvám a příležitostem čelí knihovny v digitálním věku, jakým způsobem se snaží tyto výzvy řešit?
Knihovny v digitálním věku se věnují mj. potřebě digitalizace zdrojů, ochraně autorských práv nebo zajištění technologické gramotnosti uživatelů/klientů i zaměstnanců.
Současně musí řešit otázky kybernetické bezpečnosti a ochrany osobních údajů. Tento proces transformace v ČR podporuje Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021-2027 (zaměřená na integraci knihoven do Strategického rámce Česká republika 2030).
Tato koncepce zdůrazňuje roli knihoven jako pilířů občanské společnosti, vzdělávacích institucí a správců kulturního a znalostního bohatství. K lepšímu využívání digitálních zdrojů v knihovnách mají přispívat také Novela autorského zákona a směrnice EU o autorském právu na jednotném digitálním trhu.
Na druhé straně knihovny využívají digitální věk jako příležitost k rozšíření přístupu k informacím a zdrojům prostřednictvím digitálních platforem, dále usilují o vytváření inovativních služeb a o podporu vzdělávání včetně celoživotního.
Koncepce a legislativní úpravy reagují také na výzvy spojené s uchováním born-digital (původně digitálních) dokumentů a dlouhodobou ochranou digitálních dat. V tomto kontextu knihovny nejen reagují na současné výzvy, ale aktivně formují budoucí směr knihovnictví ve vztahu k digitalizaci, udržitelnosti a společenskému zapojení.
Foto: Kateřina Mahdalová
4. Jaké kroky by knihovny mohly/měly podniknout na cestě za udržitelnějším rozvojem svého působení?
Knihovny musí aktivně spolupracovat mezi sebou, ale také se státními orgány, místními samosprávami a dalšími partnery, aby vůbec bylo možné jejich udržitelný rozvoj v moderní společnosti efektivně podporovat.
Měly by hledat vícezdrojové financování, aby nebyly závislé pouze na jednom typu, což s sebou může nést nestabilitu v důsledku hospodářských cyklů. Finance lze hledat v dotačních programech, grantech, pomůže partnerství s neziskovými organizacemi i spolupráce s komerčními subjekty.
Foto: Kateřina Mahdalová
Knihovny by měly posilovat svou vzdělávací roli tak, že budou reagovat na měnící se potřeby svých komunit a nabízet programy zaměřené na inovativní technologie, udržitelný rozvoj a celoživotní vzdělávání. Například na rozvíjení kompetencí souvisejících s vyhledáváním, hodnocením a používáním informací.
Rozvoji knihoven pomůže také intenzivní spolupráce se školami, univerzitami a dalšími vzdělávacími institucemi, aby se propojilo formální a neformální vzdělávání, podporovala výměna zdrojů a rozvíjely se společné vzdělávací programy.
Knihovny by měly modernizovat své prostory a reagovat na měnící se požadavky a očekávání veřejnosti a také rozvíjet a podporovat komunitní aktivity a programy zacílené mj. na setkávání. Užitečné je také organizování kulturních a vzdělávacích akcí a celkově podpora občanského života.
5. Co v návaznosti na exkurzi do knihovny vnímáte jako největší problém knihoven v ČR?
Exkurze jsem se neúčastnila, ale jako inspirace mi slouží vídeňská Knihovna WU (výše). Nejen že disponuje širokým spektrem databází a zdrojů s licencí, ale slouží jako multifunkční centrum se širokou nabídkou služeb.
Velmi mě zaujal blížící se workshop na téma:
ChatGPT & Co. – Práce s nástroji umělé inteligence
● Co mohu dělat s ChatGPT a spol. a co je lepší nedělat?
● Jaké jsou k dispozici nástroje umělé inteligence, které mohu použít k vyhledávání literatury?
● Jaký je rozdíl mezi „klasickým“ vyhledáváním v databázích a vyhledáváním s podporou AI?
● Jak mám ve své práci citovat obsah vytvořený umělou inteligencí?
● Jak mohu prokázat, že jsem ve své práci použil/a nástroje umělé inteligence?
Knihovny mohou přesáhnout tradiční rámec a stát se dynamickými prostory pro vzdělávání, tvůrčí aktivity a komunitní setkávání.
V České republice, s její hustou sítí knihoven a vysokou mírou návštěvnosti, rozhodně pro podobnou transformaci existuje potenciál. Klíčem k takovému posunu pak jsou v první řadě motivovaní lidé přímo v knihovnách, ale také podpora ze strany samospráv a dostatečné financování.
Podstatné je i to, aby byly knihovny efektivně zakotveny ve strategických materiálech rozvoje obcí a krajů a aby měly pro své vzdělávací a komunitní funkce legislativní oporu.
Pro vytvoření silných, multifunkčních knihoven je nutná zvýšená spolupráce mezi knihovnami, veřejnou správou, vzdělávacími institucemi a komunitami.
Pro budoucí úspěch knihoven v České republice jsou klíčové programy a iniciativy, které se snaží tento rozvoj podporovat. Postupně implementované opatření a programy, které jsou/budu průběžně vyhodnocovány, přinesou pozitivní změny a inspiraci pro další rozvoj knihoven jako center komunitního a vzdělávacího života.
Foto: Kateřina Mahdalová
6. Co si myslíte o konceptu „virtuální knihovny“? Jak by taková knihovna mohla fungovat a jaké by měla výhody a nevýhody?
Virtuální knihovna poskytuje své zdroje a služby primárně nebo výhradně online, což umožňuje uživatelům přístup k materiálům a informacím prostřednictvím internetu.
Fakticky tedy taková knihovna neexistuje jako tradiční budova přístupná veřejnosti. Ústřední knihovna VŠB-TU Ostrava představuje virtuální knihovny takto: „Tyto vyhledávací nástroje patří mezi užitečné zdroje informací o informacích na Internetu. Na rozdíl od jiných vyhledávacích nástrojů obsahují více prvků využívajících tradiční dovednosti a zkušenosti profesionálních informačních pracovníků. Jejich databáze jsou vytvářeny odborníky, kteří informace nejen sbírají, ale také vybírají, popisují a hodnotí na základě určitých kritérií.“
Jaký je rozdíl mezi digitální a virtuální knihovnou? Poslechněte si, jak tuto odpověď zpracovali samotní knihovníci a knihovnice pro web Ptejte se knihovny.
Čte Kateřina Mahdalová
Osobně koncept virtuální knihovny považuji za inovativní a velmi přínosný v dnešní digitalizované době. Je to krok vpřed v demokratizaci přístupu k informacím a vzdělávacím materiálům.
Výhody virtuální knihovny jsou zřejmé – umožňuje snadný a rychlý přístup k rozsáhlému množství informací a materiálů z pohodlí domova nebo jakéhokoli místa s internetovým připojením.
Tato dostupnost je obzvláště cenná pro lidi žijící v odlehlých nebo málo obsluhovaných oblastech, kde fyzický přístup k tradičním knihovním zdrojům může být omezen.
Samé výhody? Ne tak docela. Myslím si, že je rozhodně třeba myslet na digitální propast, která rozděluje společnost na ty, kteří mají snadný přístup k digitálním technologiím a internetu, a ty, kteří jsou z tohoto přístupu vyloučeni. Tento problém se týká zejména starších lidí a obyvatel méně rozvinutých oblastí.
Další výzvou pak je otázka digitální gramotnosti, jelikož efektivní využívání virtuálních knihovních služeb vyžaduje určitou úroveň dovedností v oblasti ICT.
A do třetice, ztráta fyzického prostoru knihovny eliminuje sociální aspekt, který je pro mnoho lidí důležitý. Fyzické knihovny jsou nejen místy učení, ale také komunitními centry, kde se lidé mohou setkávat, sdílet myšlenky a účastnit se kulturních akcí.
Foto: Kateřina Mahdalová
7. Co by podle vás knihovna mohla udělat pro zvýšení návštěvnosti (pro určitou cílovou skupinu)?
● Zkuste navrhnout 2-3 konkrétní kroky s ohledem na funkci, prostory a návštěvníky knihovny.
Knihovna by mohla vytvořit a nabízet speciálně navržené vzdělávací a kulturní programy, které oslovují konkrétní skupiny jejích klientů a klientek (studující, senioři, rodiny s dětmi apod.).
Například pro rodiny s dětmi se mohla pořádat interaktivní čtení nebo výtvarné dílny, pro seniory a celkově širší veřejnost by mohly být vhodné kurzy digitální gramotnosti nebo historické přednášky. Programy by měly být přizpůsobeny zájmům a potřebám cílové skupiny a měly by být pravidelně aktualizovány, aby zůstaly relevantní a atraktivní.
Dala by se také navázat partnerství s místními školami, univerzitami, kulturními institucemi a neziskovými organizacemi pro společné pořádání událostí a programů.
Může jít o společné kulturní akce, semináře, workshopy nebo dokonce festivaly. Spolupráce s partnery by pak mohla pomoci knihovnám oslovit širší publikum a zvýšit jejich viditelnost v komunitě.
Aby byly knihovny atraktivnější pro návštěvníky, je důležité investovat (pokud to rozpočet umožní) do modernizace prostorů a technologií.
Pomohl by celkový redesign interiéru s pohodlnými posezeními, zónami pro relaxaci a studium, zlepšení technologického vybavení, jako jsou počítače, wi-fi připojení nebo interaktivní displeje.
Pohodlí návštěvníků by mohlo zvýšit moderní a přívětivé prostředí, což by také mohlo vést k tomu, že návštěvníci, klienti a klientky mohli v knihovně trávit více času.
● Pro inspiraci
Před dvěma lety pořádala vídeňská Ekonomická knihovna konferenci s názvem Rozmanitost, rovnost a začlenění. Stala se rozmanitost novým standardem?
„Přestože je problematika rozmanitosti již mnoho let v centru veřejné pozornosti, odborníci z praxe a akademická sféra nejsou vždy na stejné vlně. Nové politické a ekonomické vývoje – jak na národní, tak na mezinárodní úrovni – zamíchaly karty v konkrétních politikách vztahujících se k pohlaví, migračnímu původu, náboženství a sexuální orientaci,“ říkají pořadatelé.
8. Myslíte si, že knihovny by mohly hrát větší roli ve vzdělávání a rozvoji dovedností? Jaké inovativní programy nebo služby by do nich mohly být implementovány?
Podle mého názoru by knihovny větší roli hrát mohly. Mají značný potenciál na poli vzdělávání i celkově v rozvoji dovedností.
Vzhledem k jejich přístupnosti a širokému záběru zdrojů mohou sloužit jako důležitá centra pro celoživotní vzdělávání a rozvoj kompetencí pro nejširší skupiny obyvatel. Od vzdělávacích kurzů a workshopů, zaměřených na širokou škálu dovedností (např. pro rozvoj digitální gramotnosti) až třeba po finanční vzdělávání.
Knihovny by se tak staly místy, kde se lidé všech věkových skupin mohou učit a rozvíjet.
Knihovny by také mohly umožnit návštěvníkům experimentovat s moderními technologiemi (např. 3D tiskárny) a podporovaly by kreativitu a inovace.
Jinou službou by mohly být online vzdělávací platformy, které by zpřístupnily široké spektrum online kurzů a vzdělávacích materiálů (kupříkladu jazykové laboratoře a konverzační kluby by mohly pomoci lidem zlepšovat jazykové dovednosti v interaktivním a podpůrném prostředí).
Na závěr: Když jsem se pomocí AI pokoušela vytvořit obrázek s návrhem futuristické knihovny, výsledky mi přišly nevalné. Jeden z povedenějších návrhů tu nechám (najdete ho mezi ostatními fotkami níže), abych si mohla porovnat, kam se posunu v budoucnosti.
