Afektivní informační chování
Představení konceptu
Definice
Afektivní informační chování se zaměřuje na vztah mezi emocemi a procesem zpracování a vyhledávání informací. Zatímco běžné přístupy se soustředí na racionální a objektivní faktory, jako jsou přesnost a efektivita, afektivní informační chování klade důraz na samotné emoce, jako jsou nálada a empatie, které jsou využity při rozhodování o tom, jaké informace vyhledat a jak s nimi nakládat. Tento koncept může přinést nový pohled na vyhledávání a zpracování informací, který zohledňuje důležitost emocionálních faktorů, které byly doposud výrazně přehlíženy. Výzkumy ukazují, že nálada a empatie mohou ovlivnit způsob, jakým informace vyhledáváme a interpretujeme. Afektivní informační chování může také hrát důležitou roli při rozvoji informační gramotnosti, protože afektivní faktory, jako je zvědavost, zaujetí a nálada, podporují její rozvoj.
Shrnutí dosavadních zajímavých výzkumů
Autoři a autorky Fox, Nahl, Krakowska, Kuhlthau, Tenopir a další se věnují zkoumání vlivu afektivních faktorů na proces vyhledávání a získávání informací. Zjištění ukazují, že afektivní složka adaptace na internet a získávání informací prochází vývojovými fázemi, které jsou paralelní s kognitivním vývojem. To znamená, že kulturně organizované afektivní cíle a motivy hrají důležitou roli při získávání a interpretaci informací.
Model procesu vyhledávání informací (ISP), který poprvé představila Kuhlthau (1991), popisuje emoce, myšlenky a chování, které se podílejí na šesti fázích vyhledávání informací. Model ISP nabízí komplexní popis zkušeností s vyhledáváním informací z pohledu jednotlivce, zdůrazňuje klíčovou roli emocí v tomto procesu a navrhuje princip nejistoty jako koncepční rámec pro knihovnické a informační služby.
Práce Kuhlthau patří k velice citovaným v oblasti knihovnictví a informační vědy a slouží jako konceptuální základ pro další výzkumy. Model ISP představuje zlomový bod ve vývoji inovativních strategií pro poskytování knihovnických a informačních dovedností studentům.
Další z pionýrských praktických výzkumů v oblasti afektivního informačního chování představily Nahl a Tenopir (1996). Začínající uživatelé byli školeni ve vyhledávání ve fulltextové databázi časopisů. Analýza transakčních protokolů odhalila, že většina vyhledávání se týkala zadaného úkolu a byla hodnocena jako uspokojivá. Využití databáze spočívalo převážně ve hledání kompletních textů a jejich stažení namísto jejich čtení na obrazovce. Uživatelé prováděli více akcí k zužování výsledků vyhledávání než k jejich rozšíření. Afektivní otázky převažovaly nad kognitivními a senzomotorickými.
Krakowska (2020) provedla metaanalýzu stavu aktuálního výzkumu v oblasti afektivního informačního chování. Zaměřila se na afektivní fenomény a jejich roli v informačním chování člověka. Pro popis interdisciplinárního přístupu k afektivním informačním aktivitám byly použity kvalitativní metody a analýza literatury z let 2014-20. Výsledky ukazují, že aplikace afektivního paradigmatu je stále omezená a měla by se neustále rozšiřovat na interdisciplinární bázi. Výsledná publikace přináší rovněž přehled nejdůležitějších přístupů psychologie k emocím a analýzu nejnovějších trendů ve studiu afektivního informačního chování.
Typy problémů, na které lze koncept aplikovat
Problém | Metody | Poznatky | Zdroj |
Vyhledávání v databázích | Kvalitativní výzkum na 7 studentech, 55 hodin vyhledávání | – Vyhledávání obvykle oddělené od čtení/použití nalezených textů. – Obvykle směr k zužování vyhledávání než rozšiřování. | Nahl, Tenopir (1996) |
Jak jsou emoce a další afektivní jevy definovány a chápány v aktuálním výzkumu | Metaanalýza článků z let 2014 a 2020 | – Aplikace afektivního paradigmatu je stále omezená a měla by se neustále rozšiřovat na interdisciplinární bázi | Krakowska (2020) |
Vlivy uživatelského prostředí pro děti v multikulturním a vícejazyčném prostředí | Výzkum na 10 dětských respondentech v Egyptě a na skupině dětí v USA | – Popis rozdílů ve vnímání a používání uživatelského prostředí dětmi z různého kulturního a jazykového prostředí | Nahl et al. (2005) |
Kritické zhodnocení slabin a silných stránek
Teorie afektivního informačního chování je relativně novou oblastí výzkumu v rámci informační vědy. Zaměřuje se především na roli emocí v procesu vyhledávání a využívání informací. Jednou ze silných stránek této teorie je její interdisciplinární povaha a čerpání poznatků z oborů, jako jsou psychologie, komunikační studia a sociologie.
Teorie má však i některé slabiny. Zaprvé byla kritizována za nedostatečnou jasnost při definování klíčových pojmů emoce a afekt. To ztěžuje vlastní využití teorie i testování jejích hypotéz. Další výtky se týkají přílišného zaměření na individuální emoce, aniž by byl brán v úvahu sociální a kulturní kontext, v němž se tyto emoce vyskytují.
U některých výzkumů byl terčem kritiky také nízký počet respondentů či účastníků pro vyvozování obecných závěrů.
Další slabinou je, že teorie má tendenci zaměřovat se spíše na pozitivní emoce spojené s vyhledáváním informací (zvědavost, vzrušení) než na negativní emoce (úzkost, frustrace). Toto úzké zaměření může vést k neúplnému pochopení komplexních emocí, které lidé při vyhledávání a používání informací prožívají.
Navzdory této kritice má teorie potenciál významně přispět k rozvoji oboru informační vědy. Tím, že se zaměřuje na afektivní rozměr informačního chování, může výzkumným pracovníkům a odborníkům z praxe pomoci lépe pochopit složité způsoby, jimiž emoce ovlivňují vyhledávání a používání informací. Toto pochopení pak může vést k vývoji efektivnějších informačních služeb a systémů, které zohledňují emocionální potřeby a zkušenosti uživatelů.
Potenciál pro praktické aplikování
- Vylepšení uživatelského prostředí v počítačových, webových aj. aplikacích: Na základě poznatků z výzkumu může být modifikováno uživatelské rozhraní webových stránek, mobilních aplikací a dalších informačních systémů. Například mohou být přidány prvky, jež podporují pozitivní emoce uživatelů a snižují výskyt emocí negativních.
- Vývoj efektivnějších informačních služeb: Výzkum v oblasti afektivního informačního chování může pomoci vývojářům a designérům informačních služeb lépe porozumět, jak emoce ovlivňují chování uživatelů a jaké emoce se při vyhledávání a používání informací projevují. To může vést k vývoji informačních služeb, lépe zohledňujících emocionální potřeby a uživatelů.
- Zlepšení reklamy a marketingu: Reklamní agentury a marketéři mohou lépe porozumět, jak emoce ovlivňují spotřebitelské chování a jaké emoce jsou spojeny s určitými produkty a službami. To může vést k vylepšení reklamních kampaní a cílenému oslovování zákazníků.
Nápady na další výzkumné problémy
- Detekce emocí v online interakcích: Jak lidé vyjadřují emoce v online fórech, na platformách sociálních médií a v dalších digitálních prostředích?
- Úloha afektivního informačního chování v oblasti zdraví a pohody: Jak emoce ovlivňují chování lidí např. při vyhledávání informací o zdraví?
Literatura
Kuhlthau, Carol Collier. Seeking meaning: A process approach to library and information services. Vol. 2. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2004.
Fox, Elaine. “Perspectives from affective science on understanding the nature of emotion.” Brain and Neuroscience Advances 2 (2018): 2398212818812628.
Krakowska, Monika. “Affective factors in human information behavior: a conceptual analysis of interdisciplinary research on information behavior.” Zagadnienia Informacji Naukowej–Studia Informacyjne 58.1A (115A) (2020): 75-95.
Nahl, Diane, Tenopir, Carol. “Affective and cognitive searching behavior of novice end‐users of a full‐text database.” Journal of the American Society for Information Science 47.4 (1996): 276-286.
Nahl, Diane. “Ethnography of novices’ first use of Web search engines: affective control in cognitive processing.” Internet reference services quarterly 3.2 (1998): 51-72.
Nahl, Diane. “Measuring the affective information environment of web searchers.” Proceedings of the American society for information science and technology 41.1 (2004): 191-197.
Nahl, Diane, et al. “Emotional design II: Affective information behavior research with adult and child populations.” Proceedings of the American Society for Information Science and Technology 42.1 (2005).
