Návrh výzkumu do předmětu Informační chování (ISKM10)
Karlová Tereza (399200)
Mahdalová Kateřina (543997)
Němcová Petra (351061)
Slunská Tereza (472455)
Brno
Návrh výzkumu je zaměřen na zkoumání afektivního informačního chování rodičů pečujících o malé děti během rodičovské dovolené a snaží se zmapovat, jak emocionální stav ovlivňuje jejich volbu informačních zdrojů. Výzkum v sobě propojuje dvě klíčové oblasti: vztah mezi emocionálním stavem a volbou informačního zdroje a vliv principu nejmenšího úsilí na vyhledávání informací, pokud téma není považováno za zásadní.
Pro dosažení těchto cílů bude využit kvantitativní výzkumný design. Datový soubor bude získán pomocí dotazníkového šetření jak online, tak v papírové verzi, které bude distribuováno mezi respondenty, kteří jsou na rodičovské dovolené. Dotazník bude obsahovat otázky týkající se preferovaných informačních zdrojů, emocionálního stavu respondentů a jejich vnímání důležitosti tématu. Analýza dat bude provedena za použití statistických metod, jako jsou korelační analýza a regresní analýza.
Očekáváme, že výsledky výzkumu přispějí k lepšímu porozumění afektivnímu informačnímu chování rodičů na rodičovské dovolené a jeho vztahu k emocionálnímu stavu a vnímání důležitosti tématu. Výzkum může mít potenciál poskytnout praktické informace pro rodiče, odborníky v oblasti péče o děti a tvůrce politik, aby lépe porozuměli informačním potřebám rodičů a poskytli jim relevantní podporu a zdroje během rodičovské dovolené.
Afektivní informační chování se zabývá zkoumáním vlivu emocí na rozhodování a chování lidí při zpracování informací. Emoce hrají významnou roli ve vnímání a hodnocení informací, a to jak pozitivních, tak negativních. V kontextu rodičovské dovolené, kdy se jedná o období péče o malé děti, může afektivní informační chování ovlivnit volbu informačních zdrojů, způsob vyhledávání informací a důvěryhodnost přijatých informací.
Různé emoce, ať pozitivní (radost a očekávání) nebo negativní (strach nebo stres), mohou být vyvolány potřebou získat relevantní informace pro péči o dítě, a tím přispět k většímu úsilí při zpracování informací. Mohou také zvyšovat zájem o informace, které jsou považovány za důležité a přínosné pro rodičovské dovednosti, ale také vést k povrchnějšímu zpracování informací nebo k preferenci rychlých a jednoduchých zdrojů informací, které mohou sloužit k vyhnutí se negativním pocitům. Toto může mít za následek nižší kvalitu získaných informací a sníženou schopnost rodičů přizpůsobit se novým situacím.
Dalším faktorem ovlivňujícím afektivní informační chování je subjektivní vnímání důležitosti tématu. Lidé mají tendenci hledat informace, které považují za relevantní a důležité pro své aktuální potřeby. (Jach, 2022) Při rodičovské dovolené se mohou rodiče zaměřovat na informace, které se týkají péče o děti, vývoje dítěte, zdraví, vzdělávání a dalších aspektů rodičovství.
Subjektivní vnímání důležitosti tématu může také ovlivnit informační chování rodičů na rodičovské dovolené. Každý rodič má individuální priority a zájmy ohledně péče o dítě. Mohou se zaměřovat na různé aspekty, jako jsou výživa, vzdělávání, zdraví, vývoj a další. Tato subjektivní vnímání důležitosti mohou rodiče motivovat k vyhledávání informací týkajících se těchto konkrétních témat.
Například rodič, který považuje za velmi důležité zdraví svého dítěte, se pravděpodobně bude více soustředit na vyhledávání informací o prevenci nemocí, zdravém životním stylu a léčbě. Naopak rodič, který klade důraz na vzdělávání svého dítěte, se může zaměřovat na hledání informací o raném vzdělávání, rozvoji dovedností a podobně.
Subjektivní vnímání důležitosti tématu může mít vliv na to, jaké informační zdroje rodiče vyhledávají a jaká kritéria používají při jejich výběru (Baumann, 2020). Pokud rodiče považují určité téma za klíčové a důležité pro péči o dítě, je pravděpodobné, že budou preferovat seriózní zdroje informací, jako jsou odborné knihy, webové stránky specializovaných organizací, konzultace s odborníky atd. (Jaks, 2019)
Zahrnutí subjektivního vnímání důležitosti tématu do výzkumu poskytne další pohled na informační chování rodičů na rodičovské dovolené a umožní nám lépe porozumět jejich motivaci, preferencím a rozhodovacím procesům při vyhledávání informací.
Jedním z faktorů, který můžeme považovat za součást afektivního informačního chování, je tedy i zájem či nezájem o dané téma. Důležitost přikládaná požadované informaci má zcela zásadní vliv na volbu informačního zdroje a na ochotu věnovat vyhledávání dostatek času. Dá se tedy říci, že se zde projevuje úzká provázanost se Zipfovým principem nejmenšího úsilí (Mawby, Foster, Ellis, 2015). Tento princip je považován za univerzální, stojící za běžným lidským chováním, poprvé byl však zdokumentován v oblasti lingvistiky v roce 1949 (předloženo v dokumentu Human Behavior and the Principle of Least Effort: An Introduction to Human Ecology). V rámci informačního chování je PLE nejsnáze pozorovatelný právě na volbě informačního zdroje. Jedinec potřebující určitou informaci má tendenci minimalizovat úsilí na její získání, a to často i za cenu, že nezamýšleným důsledkem může být nižší relevance získané informace. Ještě silněji tento princip působí v případě, že je hledané informaci přisuzována nízká důležitost (viz odkaz níže). Z odkazované studie (Mawby, 2015) vyplývá, že ochota vynaložit úsilí kvůli získání informace je přímo úměrná hodnotě, která je požadované informaci přikládána. Není-li potřeba nalézt informaci považována za zásadní, nemá většina respondentů problém s tím, že získají ne zcela kvalitní informaci.
Cílem tohoto kvantitativního výzkumu je analyzovat vztah mezi emocionálním stavem osob na rodičovské dovolené a jejich volbou informačního zdroje a zároveň zkoumat, do jaké míry je tento vztah ovlivněn principem nejmenšího úsilí při vyhledávání informací, pokud respondentem není dané téma považováno za zásadní. Tímto propojením výzkumných cílů se zaměřujeme na identifikaci emocionálních faktorů ovlivňujících rozhodování respondentů při vyhledávání informací a zároveň na zkoumání vlivu subjektivního vnímání důležitosti tématu na jejich informační chování. Tento přístup umožní hloubkové porozumění interakce mezi emocionálním stavem, výběrem informačního zdroje a principem nejmenšího úsilí v kontextu rodičovské dovolené.
Usilujeme o to, aby výzkumné cíle byly dostatečně specifické a konkrétní, což má umožnit zaměřit se na přesně definované proměnné a vztahy mezi nimi v daném kvantitativním výzkumu.
Volíme těchto deset výzkumných otázek, aby nám poskytly ucelený pohled na afektivní informační chování osob na rodičovské dovolené a vliv emocí na proces volby informačních zdrojů. Tyto otázky nám umožní získat důležité informace o preferencích, rozhodovacích faktorech a postojích respondentů, které následně můžeme analyzovat a interpretovat.
U každé z nich je stručné zdůvodnění, proč pro plánovaný výzkum volíme právě ji.
Otázka se zaměřuje na identifikaci preferovaných informačních zdrojů respondentů během rodičovské dovolené. Je důležité zjistit, které zdroje jsou nejčastěji využívány, abychom lépe porozuměli jejich informačnímu chování.
Otázka se zabývá důvěryhodností informačních zdrojů. Chceme zjistit, které zdroje jsou respondenty považovány za nejdůvěryhodnější, což nám pomůže pochopit, jakou roli hraje důvěra při jejich výběru.
Otázka se týká vztahu mezi emocionálním stavem a výběrem informačního zdroje. Chceme zjistit, jak emocionální stav ovlivňuje rozhodování respondentů při volbě informačního zdroje pro vyhledání informací o péči o dítě.
Otázka se zaměřuje na popis emocionálního stavu respondentů v souvislosti s péčí o dítě během rodičovské dovolené. Tento aspekt je důležitý, protože nám umožní lépe porozumět jejich emocionálnímu kontextu a jeho vlivu na vyhledávání informací.
Otázka zkoumá vnímání důležitosti tématu, kterého se týkají hledané informace. Chceme zjistit, jaký význam respondenti přikládají různým tématům, což nám pomůže pochopit, jaké informace hledají s větší prioritou.
Cílem je porozumět tomu, jak respondenti na rodičovské dovolené přistupují k vyhledávání informací, pokud dané téma nepovažují za něco, co je pro ně zásadní. Princip nejmenšího úsilí předpokládá, že lidé budou preferovat snadnější a méně náročné způsoby získání informací, pokud nevnímají dané téma jako důležité.
V rámci této otázky se bude zkoumat, jaký vliv má vnímání důležitosti tématu na informační chování respondentů. Měřitelnými faktory budou například míra úsilí, kterou respondenti vynakládají při vyhledávání informací, preference konkrétních informačních zdrojů (např. internetové vyhledávače, odborná literatura, diskuze s ostatními rodiči) nebo četnost vyhledávání informací. Výsledky mohou poskytnout důležité poznatky o tom, jaké faktory ovlivňují vyhledávání informací a jakým způsobem respondenti zohledňují důležitost tématu při svých informačních aktivitách na rodičovské dovolené.
Otázka se zabývá vlivem vnímání důležitosti tématu na proces vyhledávání informačních zdrojů. Tento aspekt nám pomůže porozumět, zda respondenti preferují rychlé a jednoduché zdroje informací, nebo se snaží získat co nejvíce informací u důležitých témat.
Otázka se zaměřuje na faktory ovlivňující výběr informačního zdroje. Chceme zjistit, zda respondenti volí informační zdroje na základě různých kritérií, jako jsou rychlá dostupnost informace, důvěryhodnost zdroje, doporučení od odborníků, osobní zkušenosti nebo jiné faktory.
Otázka se týká postojů respondentů k informacím získaným prostřednictvím sociálních médií v souvislosti s péčí o dítě. Chceme zjistit, zda respondenti považují informace získané z těchto zdrojů za důvěryhodné nebo nikoliv, a jaké faktory ovlivňují jejich postoj.
Výzkum bude konzultován s odborníky z různých oborů souvisejících s výzkumem, konkrétně s pediatry, psychology nebo psychoterapeuty, sociálními pracovníky, akademickými odborníky v oblasti informační vědy, klinickými psychology, experty na sociální média nebo digitální marketing, statistiky nebo analytiky a také samotnými rodiči. Mezi spolupracovníky řadíme také kontaktní osoby, které se budou podílet na distribuci dotazníku v mateřských školách, případně v ordinacích pediatrů.
Z oblasti dětského lékařství máme vytipovány konkrétní experty:
MUDr. Tomáš Kilevník (pediatr, Turnov), MUDr. Ziad Albahri (pediatr, Jaroměř), MUDr. Marie Košťálová (pediatr, Dolní Kounice)
Dětský lékař nebo pediatr: Má hluboké znalosti v oblasti dětského zdraví a péče o dítě. Může poskytnout odborný pohled na témata související s péčí o dítě a doporučit vhodné informační zdroje.
Psycholog nebo psychoterapeut: Má znalosti o emocionálním stavu a afektivním chování osob. Pomůže porozumět psychologickým aspektům vašeho výzkumu a může poskytnout rady ohledně formulace otázek a interpretace výsledků.
Sociální pracovník: Specializuje se na sociální aspekty rodiny a péče o dítě. Může poskytnout perspektivu na sociální dopady rodičovské dovolené a informačních zdrojů na rodinu a dítě.
Akademický odborník v oblasti informační vědy: Specializuje se na informační chování a vyhledávání informací. Může pomoci s metodologií výzkumu, analýzou dat a interpretací výsledků.
Klinický psycholog: Má zkušenosti s psychologickou diagnostikou a léčbou emocionálních poruch. Může poskytnout vhled do vztahu mezi emocemi a vyhledáváním informací u rodičů na rodičovské dovolené.
Expert na sociální média nebo digitální marketing: Má znalosti o využívání sociálních médií a digitálních platforem pro sdílení informací. Může pomoci porozumět vlivu sociálních médií na informační chování rodičů.
Statistik nebo analytik: Má znalosti v oblasti statistické analýzy dat. Může pomoci s výběrem vhodných statistických metod a analýzou dat získaných z dotazníkového šetření.
Rodiče na rodičovské dovolené: Zahrnutí rodičů, kteří jsou v současné době na rodičovské dovolené, může být velmi přínosné. Jejich zkušenosti a pohledy mohou poskytnout cenný vhled do reality péče o děti a vyhledávání informací. Mohou rovněž poskytnout zpětnou vazbu na dotazník a pomoci s návrhem otázek založených na jejich skutečných zkušenostech.
Výzkum bude založen na kvantitativním přístupu, který umožňuje shromáždit kvantitativní data a analyzovat je pomocí statistických metod. Cílem je získat objektivní a kvantifikovatelné informace o vztahu mezi emocionálním stavem osob na rodičovské dovolené a volbou informačního zdroje.
Při výzkumu vlivu afektivních faktorů na volbu informačních zdrojů u osob na rodičovské dovolené použijeme kvantitativní metody s následnou statistickou analýzu dat.
Dotazník: Pro sběr dat se použije dotazníková metoda. Dotazník bude obsahovat soubor otázek zaměřených na emocionální stav respondentů, volbu informačního zdroje a subjektivní vnímání důležitosti tématu. Otázky budou formulovány tak, aby umožnily kvantitativní analýzu a porovnání odpovědí respondentů.
Výběr vzorku: Bude proveden výběr vhodného vzorku respondentů, který bude zastupovat populaci osob na rodičovské dovolené. Zvolíme vhodná kritéria pro výběr, například věk, pohlaví, dosažené vzdělání, velikost obce (města), kde respondent/ka žije, počet dětí, jejich věk, délku rodičovské dovolené atd. Snaha bude dosáhnout reprezentativnosti vzorku v rámci zkoumané kategorie a minimalizovat zkreslení výsledků.
Etické záležitosti: Bude dbáno na etické aspekty výzkumu, jako je zajištění informovaného souhlasu respondentů, ochrana jejich soukromí a důvěrnosti dat. Budou dodržovány relevantní legislativní a etické normy související s výzkumem s lidskými subjekty.
Analýza dat: Pro analýzu dat budou použity primárně klasické statistické metody – korelační analýza, regresní analýza nebo analýza rozptylu. Tyto metody umožní identifikovat a kvantifikovat vztahy mezi emocionálním stavem, volbou informačního zdroje a subjektivním vnímáním důležitosti tématu.
Interpretace výsledků: Po provedení analýzy dat budou výsledky interpretovány a diskutovány ve vztahu k výzkumným cílům a teoretickému základu. Snaha bude rovněž identifikovat vzorce, tendence a závěry, které vyplynou z analýzy dat a odpovídají výzkumným otázkám.
Pro účely tohoto výzkumu bude vytvořen dotazník, který bude sloužit jako hlavní nástroj sběru dat. Dotazník bude sestaven tak, aby reflektoval výzkumné otázky a cíle a umožňoval získání relevantních informací od respondentů.
Bude obsahovat uzavřené otázky s možností výběru odpovědí a polootevřené, kde bude navíc možnost přidat vlastní odpověď („jiné – uveďte“). Otevřené otázky pro získání kvalitativních dat bychom doporučili spíše pro jiný výzkum vedený například metodou rozhovoru.
Hned v úvodu bude dotazník informovat participanty o vlastním výzkumu – za jakým účelem byl sestaven, kým byl sestaven a k čemu budou sloužit výsledky z něj zjištěné. Zároveň bude uvedeno, že je dotazník anonymní a jeho výsledky budou sloužit pouze k akademickým účelům.
Následně budou uvedeny instrukce, aby účastníci předem věděli, co je čeká. Jejich úkolem bude volit pouze z pevně daného výběru odpovědí, včetně možnosti „jiné – uveďte“ u polootevřených otázek, jak zmiňujeme výše.
Distribuce dotazníku do cílové skupiny bude provedena s důrazem na zajištění reprezentativnosti vzorku, kdy cílovou skupinou pro tento výzkum jsou osoby na rodičovské dovolené, pečující o malé děti.
Vlastní distribuce dotazníku bude realizována prostřednictvím několika strategií:
Distribuční strategie budou kombinovány s ohledem na dostupnost a efektivitu přístupu k cílové skupině, s cílem zajistit dostatečný počet odpovědí od respondentů a zajištění reprezentativnosti výsledků v rámci vybrané skupiny respondentů.
Dotazníky by mohly být k dispozici také v čekárnách nebo předávány respondentům při jejich návštěvě u pediatra. Tato strategie by umožnila zahrnout do výzkumu rodiče, kteří vyhledávají péči pro své děti a mají také přímý kontakt s odborníky v oblasti dětského lékařství.
Při spolupráci s pediatrickými ordinacemi je důležité navázat komunikaci s lékaři a personálem a domluvit se na praktických aspektech distribuce dotazníků, jako je umístění, dostupnost a zajištění soukromí respondentů při vyplňování. Případně lze také zvážit elektronickou formu dotazníku, který by byl pacientům poskytnut k vyplnění před návštěvou u pediatra nebo po ní.
Distribuce dotazníku do pediatrických ordinací může přinést další perspektivu a rozšířit vzorek respondentů o rodiče, kteří se aktivně zajímají o zdraví svých dětí a mohou mít specifické informační potřeby.
Distribuce dotazníků do mateřských škol a ordinací lékařů pak bude realizována různými způsoby:
Je důležité zajistit soukromí respondentů při vyplňování dotazníků a aby byly výzvy ke spolupráci a instrukce pro vyplnění jasně prezentovány.
Vážený účastníku, vážená účastnice,
děkujeme vám za váš zájem o účast v našem výzkumu. Dotazník, který následuje, slouží k získání informací pro akademický výzkum na téma afektivního informačního chování osob na rodičovské dovolené.
Rádi bychom vás úvodem seznámili s několika důležitými informacemi:
Účel výzkumu: Tento dotazník nám pomůže porozumět, jak emoce ovlivňují vaše rozhodování a chování při vyhledávání informací. Chceme zjistit, jaké informační zdroje preferujete a jaký vliv na vaši volbu má subjektivní důležitost tématu.
Anonymita: Vaše údaje zůstanou anonymní. Nejsme zájemci o vaše osobní informace a vaše jméno ani jakákoli jiná identifikace vaší osoby nebude spojena s vašimi odpověďmi. Zcela zaručujeme zachování vašeho soukromí.
Využití výsledků: Výsledky získané z tohoto dotazníku budou použity pouze pro akademické účely a budou sloužit k vědeckému poznání v oblasti afektivního informačního chování na rodičovské dovolené. Vaše odpovědi nebudou zveřejněny ani použity pro jakékoliv jiné účely.
Prosíme vás, abyste postupovali podle následujících instrukcí:
Vyberte odpovědi pouze z předem stanovených možností, které jsou uvedeny v dotazníku.
Je důležité, aby vaše odpovědi odrážely vaše skutečné názory a zkušenosti. Pokud některá otázka pro vás není relevantní, neváhejte vybrat možnost “Nepoužívám”.
Děkujeme vám za váš čas a příspěvek k našemu výzkumu. Vaše odpovědi jsou pro nás velmi cenné. Pokud máte jakékoliv dotazy, neváhejte se na nás obrátit.
S úctou,
Tým výzkumu afektivního informačního chování
Katedra informačních studií a knihovnictví, Masarykova univerzita v Brně
Pozn.: Tyto možnosti záměrně nestrukturují města nad 50 tisíc obyvatel, aby bylo možné zajistit anonymitu obyvatel například krajských měst nebo Prahy.
Pozn.: Tuto otázku bychom upravili na konkrétní, realistickou situaci po konzultaci s některým z expertů, například konkrétní zdravotní problém, případně jeho příznaky. Otázku je možné také rozdělit do dvou i více podobných otázek, které by byly odstupňované podle závažnosti problému.
V této fázi chápeme otázky jako koncepty určené ke konzultaci s experty a spolupracovníky.
Za pozitiva našeho výzkumu lze považovat poměrně velký vzorek respondentů, který by výzkum mohl být schopen oslovit díky rozsáhlé propagaci. I z toho důvodu, že je dotazník anonymní, by mohla být ochota jej vyplnit vysoká. Za další z jeho pozitivních aspektů lze považovat i to, že dotazník by byl poskytován i v papírové podobě a respondenti by byli oslovováni svými pediatry a mohli by dotazník vyplnit kupříkladu v čekárně. Papírové dotazníky by pravděpodobně pozvedly účast výzkumu z důvodu své obecně vyšší návratnosti oproti dotazníkům v elektronické podobě.
Za další pozitivum výzkumu lze považovat i relativní časovou nenáročnost a také skutečnost, že výzkumníci nejsou povinni trávit s respondenty čas v rámci rozhovorů. Podobný postup je cenově efektivnější a výzkum je zvládnutelný i v menším počtu výzkumníků – především sběr dat, která jsou extrahována z online dotazníků.
Výhodou našeho kvantitativního výzkumu je rovněž možnost aplikace statistických analýz na rozsáhlý soubor dat. Díky velkému vzorku respondentů je možné provádět hloubkové statistické analýzy, které nám poskytnou detailní pohled na vztahy mezi proměnnými a jejich statistickou signifikanci. To nám umožní přesnější a objektivnější vyvození závěrů získaných z výzkumu.
Další výhodou je také rychlost sběru dat. Vzhledem k tomu, že dotazníky budou z velké části distribuovány elektronicky, je možné získat velké množství dat v krátkém čase. To znamená, že výzkum může být prováděn efektivněji a výsledky budou k dispozici rychleji. To umožňuje včasnou analýzu dat a případnou nápravu nebo upřesnění výzkumných postupů, pokud je to nezbytné.
Další výhodou je možnost zachycení rozmanitosti respondentů. Kvantitativní výzkum nám umožňuje zahrnout do vzorku různé demografické skupiny dle věku, dosaženého vzdělání apod., což nám umožní získat širší a reprezentativnější pohled na zkoumané téma. To přispívá k větší generalizovatelnosti výsledků a zvyšuje jejich relevanci pro širší populaci.
Tato pozitiva přispívají k vědecké validitě výzkumu, rychlosti a efektivitě a zároveň umožňují získání komplexního a reprezentativního pohledu na zkoumané téma.
Následující limity je důležité brát v úvahu při interpretaci výsledků a zobecňování nalezených závěrů.
Omezení dotazníkové metody: Dotazník je omezen na předem stanovené otázky a možnosti odpovědí. Některé důležité aspekty emocionálního stavu a informačního chování mohou být přehlédnuty, a tudíž mohou chybět některé nuance.
Limitem výzkumu (konkrétně dotazníku) je také poměrně vysoká míra nedokončenosti těchto dotazníků. U jejich online verzí se často stává, že respondenti si je otevřou, vyplní pouze pár prvních otázek, následně však jejich zájem ochabne a dotazník zavřou a nedokončí.
Dalším potenciálním limitem u dotazníků je možné zkreslení výsledků v důsledku jejich dostupnosti na sociálních sítích, kde k němu má přístup potenciálně kdokoliv – dotazník tedy mohou vyplňovat i jedinci nespadající do skupiny respondentů, o něž nám ve výzkumu jde.
Další možnou nástrahou kvantitativního výzkumu může být i ledabylost při vyplňování – někteří respondenti mohou být ochotní se výzkumu zúčastnit, ale mohou své reakce z výběru možností volit, aniž by si řádně četli otázky a zamýšleli se nad svými odpověďmi. Tento aspekt je z konečných výsledků nezjistitelný a může značně zkreslit závěry.
Papírové dotazníky skýtají výhodu z hlediska návratnosti, ale jejich vypracování a extrahování dat je naopak časově náročnější a pracnější.
Omezení kvantitativní metody: Použití kvantitativního přístupu má své limity, jako je omezený prostor pro podrobnější výklad respondentů. (Hlubší porozumění emocionálnímu stavu a rozhodovacím procesům respondentů spíše poskytnou kvalitativní metody.)
Jinými slovy kvantitativní výzkum není schopen obsáhnout všechny okolnosti, které se pojí s odpověďmi od respondentů. Nedokáže vystihnout problematiku do takové hloubky, jako by to dokázaly rozhovory. Zjištěné výsledky tedy mohou být zobecňující a nemusí postihnout všechny aspekty, které mohou potenciálně hrát roli.
Závislost na paměti a subjektivním hodnocení: Respondenti budou vyplňovat dotazník na základě svého paměťového vybavení a subjektivního hodnocení svého afektivního stavu a informačního chování. Existuje možnost zkreslení nebo nepřesnosti ve vzpomínání a vyplňování dotazníků.
Omezení validity dat: Data získaná pomocí dotazníku jsou závislá na správnosti a upřímnosti odpovědí respondentů. Existuje možnost zkreslení, nedostatku objektivity nebo chybějících informací.
Při konkrétním výzkumu afektivního informačního chování osob na rodičovské dovolené existují i některé další limity, které je důležité zohlednit:
Výběr vzorku: Výzkum bude omezen na rodiče, kteří jsou na rodičovské dovolené a pečují o malé děti. Tím je soubor respondentů omezen na konkrétní skupinu lidí a výsledky nelze zobecnit na celou populaci.
Omezená generalizovatelnost: Výzkum je prováděn v konkrétním časovém a prostorovém rámci a s konkrétní skupinou respondentů. Výsledky mohou být ovlivněny specifickými podmínkami a kontextem a nemusí být generalizovatelné na jiné populace nebo situace.
Omezení externí validity: Existuje možnost, že výsledky výzkumu nebudou mít širší praktický význam nebo uplatnění mimo akademickou sféru.
Osoby na rodičovské dovolené. Chceme spíše zkoumat specifické chování nebo vztahy mezi proměnnými v rámci homogenní skupiny. Takový výzkum má několik výhod:
Je nutné být opatrný při případném zobecňování výsledků a brát v potaz, že výsledky výzkumu budou platné pouze pro tuto konkrétní skupinu lidí.
Výzkum je zaměřen na specifickou skupinu respondentů, tj. osob na rodičovské dovolené. Jedná se o primární podmínku, kterou musí respondenti splňovat, aby mohli být výzkumu účastni. Na tuto skutečnost jsou upozorněni hned v úvodu dotazníku. Jednat se může jak o muže, tak o ženy, kteří splňují primární podmínku.
Dotazník je anonymní, respondenti jsou však požádáni o vyplnění některých informací, např. úroveň svého vzdělání (které může v kvalitě vyhledávaných zdrojů hrát důležitou roli).
Kromě jmenované primární podmínky mohou být výzkum a jeho výsledky ovlivněny i dalšími faktory (např. věkem, pohlavím respondentů či dobou, po kterou je daná osoba na rodičovské dovolené apod.), ty už však nejsou pevně danými podmínkami pro samotnou účast v dotazníku, mohou však mít vliv na odpovědi, které respondenti uvádějí.
Celková délka provádění výzkumu od přípravné fáze, konzultace, přes samotný průběh mezi respondenty až po fázi vyhodnocování a představení výsledků vychází podle předběžných odhadů na šest měsíců.
Doba, kdy dochází k domluvě ohledně jasně specifikovaných cílů výzkumu, domluva ohledně zkoumaného vzorku účastníků (kdo bude jakým způsobem oslovován), tvorba informovaných souhlasů, které budou sloužit k tomu, aby byla správně naplněna etika výzkumu, domluva mezi účastníky ohledně jednotlivých úkolů a povinností.
Tvorba otázek a souboru variant odpovědí, které budou respondentům předkládány v dotazníku včetně úvodu s informacemi ohledně náplně dotazníku, anonymity, k jakému účelu budou odpovědi z dotazníku využity atd.
Na příslušné internetové platformě se vytvoří online dotazník, v knihovně FF se vytisknou papírové dotazníky
Pediatři ordinující v okolí bydliště výzkumnic budou osloveni a požádáni o umístění papírových dotazníků, popřípadě online odkazu na internetový dotazník, do čekárny jejich ordinace spolu s posterem, který by je měl vizuálně zaujmout a motivovat je k účasti.
Na sociálních sítích bude umístěn odkaz s prosbou o vyplnění. Zároveň budou výzkumníci oslovovat i své známé s prosbou o šíření odkazu na dotazník na jejich profilech na sociálních sítích.
Doba, po kterou bude dotazník zpřístupněn a respondenti budou dotazník vyplňovat, zároveň se budou stále hledat a oslovovat další dobrovolníci. 31.8. bude dotazník uzavřen a připraven k vyhodnocení.
Statistické metody, ANOVA (analysis of variance), korelační analýza a regresní analýza.
BAUMANN, Isabel, Rebecca JAKS, Dominik ROBIN, Sibylle JUVALTA a Julia DRATVA. Parents’ health information seeking behaviour – does the child’s health status play a role?. BMC Family Practice [online]. 2020, 21(1), 1-9 [cit. 2023-05-31]. ISSN 14712296. Dostupné z: doi:10.1186/s12875-020-01342-3
FOX, Elaine. “Perspectives from affective science on understanding the nature of emotion.” Brain, and Neuroscience Advances 2 (2018): 2398212818812628.
JACH, Hayley K., Colin G. DEYOUNG a Luke D. SMILLIE. Why do people seek information? The role of personality traits and situation perception. Journal of Experimental Psychology: General [online]. 2022, 151(4), 934-959 [cit. 2023-05-31]. ISSN 00963445. Dostupné z: doi:10.1037/xge0001109
JAKS, R., I. BAUMANN, S. JUVALTA a J. DRATVA. Parental digital health information seeking behavior in Switzerland: a cross-sectional study. BMC public health [online]. 2019, 19(1), 225 [cit. 2023-05-29]. ISSN 14712458. Dostupné z: doi:10.1186/s12889-019-6524-8
KRAKOWSKA, Monika. “Affective factors in human information behavior: a conceptual analysis of interdisciplinary research on information behavior.” Zagadnienia Informacji Naukowej–Studia Informacyjne 58.1A (115A) (2020): 75-95.
KUHLTHAU, Carol Collier. Seeking meaning: A process approach to library and information services. Vol. 2. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2004.
MAWBY, J., Foster, A. and Ellis, D. (2015), “Everyday life information seeking behaviour in relation to the environment: Disposable information?”, Library Review, Vol. 64 No. 6/7, pp. 468-479. https://doi.org/10.1108/LR-10-2014-0120
NAHL, Diane, Tenopir, Carol. “Affective and cognitive searching behavior of novice end‐users of a full‐text database.” Journal of the American Society for Information Science 47.4 (1996): 276-286.
NAHL, Diane. “Ethnography of novices’ first use of Web search engines: affective control in cognitive processing.” Internet reference services quarterly 3.2 (1998): 51-72.
NAHL, Diane. “Measuring the affective information environment of web searchers.” Proceedings of the American society for information science and technology 41.1 (2004): 191-197.
NAHL, Diane, et al. “Emotional design II: Affective information behavior research with adult and child populations.” Proceedings of the American Society for Information Science and Technology 42.1 (2005).
ŠVAŘÍČEK, R., Šeďová K. & kol. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.
ZIPF, George Kingsley. Human behavior and the principle of least effort: an introduction to human ecology. Mansfield, CT: Martino, 2012. xi, 573 s. ISBN 978-1-61427-312-7.