Abstrakt
The Principle of Least Effort and Comprehension of Spoken Sentences by Younger and Older Adults
ÚVOD
Výzkumný článek, publikovaný 16. března 2021, autorů Nicolaie D. Ayasse, Alany J. Hodson a Arthura Wingfielda, se věnuje úsilí vynaloženému na pochopení mluveného slova při různé formulaci vět, navazuje na předchozí studie, konkrétně Obler et al., 1991; Ferreira, 2003; Amichetti et al., 2016.
Má na množství úsilí vynaloženého pro pochopení vliv, zda se jedná o větu pravděpodobnou či nepravděpodobnou? K analýze úsilí je využívána pupilometrie – zkoumání rozšíření zornic oka.
Tato schopnost zůstává i v pokročilém věku nejlépe zachovanou kognitivní schopností. Hypotézou je, že starší dospělí vykazují tak dobrou míru porozumění díky využití povrchního zpracování založeného na principu nejmenšího úsilí.
MATERIÁLY A METODY
Účastnilo se 40 starších osob (25 žen a 15 mužů) mezi 64 a 89 lety. Kontrolní skupinu tvořilo 20 dospělých (15 žen, 4 muži a jedna anonymní osoba) od 18 do 30 let. Součástí bylo individuální nastavení hladiny zvuku a zhodnocení úrovně slovní zásoby.
V rámci přípravy bylo sestaveno 128 vět o 8 až 10 slovech, zahrnujících činitele děje, akci a příjemce děje. Ke každé ze základních vět byla přiřazena věta protějšková, obsahující stejná slova, ale význam vyjadřovala pomocí objektivně-relativní struktury (došlo k nepravděpodobnému obrácení činitele a příjemce děje). Pro zvýšení náročnosti na porozumění byla každá věta prodloužena vložením 4 slov. Kromě testovacích bylo využito i 32 výplňových vět.
Ve speciálním prostoru účastníci během 2 hodin vyslechli 160 vět a po každé z nich nastala dvousekundová pauza následovaná otázkou, na niž měli odpovědět ano/ne. U každého pokusu byly zaznamenávány změny velikosti zornic účastníků.
VÝSLEDKY
V souladu s předchozími studiemi (viz výše) se potvrdil významný vliv věrohodnosti vět na jejich následné chápání. Přesnost porozumění věrohodným větám byla výrazně vyšší. Rovněž byl potvrzen výrazný vliv větné syntaxe na pochopení. Starší dospělí vykazovali nižší míru porozumění než mladší dospělí. Vliv věku na zornicovou odezvu však prokázán nebyl. Ve snaze porozumět větě nepravděpodobné byla zaznamenána výraznější zornicová odezva nezávisle na věku.
Starší dospělí užívají dle principu nejmenšího úsilí myšlenkové zkratky, kdy vycházejí z předpokladu pravděpodobnosti, který se opírá o jim známý svět. Ve snaze porozumět konkrétní větě tedy mají tendenci spoléhat na dodržení pravděpodobnosti. Je-li jim předložena věta nepravděpodobná, zvyšuje se riziko chybné interpretace.
DISKUZE
Údaje z laboratorního prostředí kopírují zjištění získaná v dřívějších výzkumech (Obler et al., 1991; Ferreira, 2003; Ferreira a Patson, 2007, Amichetti et al., 2016). Nepravděpodobné věty byly častěji chybně interpretovány. Výsledky starších dospělých nezpůsobila ztráta syntaktických znalostí, ale snížení pracovní paměti. Důraz zde byl kladen zejména na dosud neotestovaný předpoklad studie Amichettiho. et al. (2016), podle nějž dospěje interpretátor pomocí principu pravděpodobnosti k možnému významu věty, přičemž ušetří úsilí vynaložené na zpracování. Zornicové reakce potvrdily dvě skutečnosti: Úsilí při zpracování se projeví rozšířením zornic. K pupilometrickým změnám dochází i v případě, kdy je předložená věta vyhodnocena jako nepravděpodobná.
Bylo potvrzeno, že tzv. povrchní zpracování umožňuje rychlé porozumění s minimální námahou, umožňuje také pragmatickou normalizaci a schopnost porozumět záměru mluvčího (nebo pisatele), a to i v případě, že formulace sdělení byla nepřesná (Sanford a Graesser, 2010; Christianson, 2016).
