Zadluženost se přesunula k nejchudším

dluhy1

Téměř každá pátá exekuce je uvalena na důchod a sociální dávky a počet nejchudších ve složité životní situaci každoročně přibývá. Vyplývá to z  porovnání údajů za posledních 14 let. Jako významný a nijak neřešený problém se pak ukazuje také samotný přístup k relevantním datům, na která má monopol Exekutorská komora ČR. Ta je však poskytuje jen selektivně, jak si ukážeme níže.

Exekucí opět přibývá, chudí ještě více chudnou

Zatímco vývoj počtu nařízených exekucí v letech 2010, 2012 a 2013 zakolísal směrem dolů (v roce 2011 se naopak jejich počet vyhoupl téměř k milionu), u seniorů, nezaměstnaných, osamělých rodičů, nízkopříjmových skupin obyvatel, kteří čerpají sociální dávky, počty exekucí setrvale narůstají. Jejich podíl se v celkovém množství meziročně zvýšil z 15 na 18 %, to znamená, že téměř každá pátá exekuce je uvalena na důchod nebo sociální dávky (loni se z celkového počtu 751 440 exekucí dotklo dávek a důchodů 134 673). Zde je ještě nutné zmínit důležitou okolnost: exekutorská komora ve statistikách nerozlišuje jednotlivce od firem, podíl exekvovaných dávek a důchodů je tedy ve skutečnosti ještě vyšší než zmíněných 18 %.

A dočasně sestupný trend celkového počtu nařízených exekucí se letos opět otočí nahoru: od ledna do konce září 2014 totiž jejich počet vzrostl o 102 tisíc oproti stejnému období v loňském roce (z 564 760 na 666 972). Tento údaj je již známý, poskytlo ho ministerstvo spravedlnosti, ale exekutorská komora ho zatím nezveřejnila.

Nedaří se vymáhat dluhy

Předluženost a s ní spojené exekuce se přesouvají směrem k nejchudším a část tzv. nižší střední třídy se propadá do chudoby, k osobním bankrotům, případně až k bezdomovectví. Situaci odráží druhý graf, v němž je zachycen vývoj ukončených exekucí. V roce 2009 tvořil podíl nevymožených dluhů 25 % ze všech ukončených exekucí, loni se přehoupl přes polovinu na 53 %.

 

Byznys s malými dluhy

V rovině vymáhání nízkých dlužných částek tento obchod stále kvete. Podíl dluhů pod 5 tisíc korun tvoří třetinu exekucí (v loňském roce 250 tis.), dluhy do 10 tisíc korun pak celou polovinu. Převedeno do grafu vypadá podíl bagatelních pohledávek na celkovém počtu nařízených exekucí za rok 2013 následovně:

 

 

V této citlivé problematice bohužel chybí další přesná data, která by umožnila hlubší analýzu, zejména co se týče vývoje výše dluhů, kvůli kterým se exekuce nařizují. Exekutorská komora uvádí, že průměrná vymáhaná částka se v průběhu let příliš nemění a že se v posledních několika letech pohybuje kolem 80 000 Kč. Z této sumy však je možné pouze odhadovat, jak se na ní podílejí domácnosti a jak firmy. V letošním roce tento průměrný údaj zahrnuje například i tři exekuce vedené proti podnikateli Radovanu Krejčířovi, kdy celková dlužná částka činí 200 miliónů korun.

„Není mi známo, že bychom ve statistikách rozlišovali fyzické a právnické osoby. Proto se i údaj o průměrné částce, kvůli níž soud zahajuje exekuci, vztahuje ke všem typům účastníků řízení,“ říká mluvčí exekutorské komory Petra Báčová.

Podle Daniela Hůleho z organizace Člověk v tísni, který pomáhá předluženým klientům, je 50 % exekucí nařízeno kvůli pohledávkám do 10 tisíc Kč a třetina kvůli dluhu menšímu než 5 tis. Kč (jak je zachyceno v grafu výše). „Exekutorská komora tento údaj nikdy nezpřesnila, je nám znám z neveřejného jednání. Uvedli ho právě zástupci komory. Ukazuje to na velký byznys s bagatelními pohledávkami, který neustává,“ říká Daniel Hůle.

Pro většinu domácností tato suma sama o sobě není likvidační, problém je, když se na ni nabalí veškeré příslušenství, které je i přes dílčí úpravy stále nejvyšší v Evropě a vyšší i než ve Spojených státech. Společnost Člověk v tísni před časem zpracovala model výpočtů příslušenství ke konkrétní vymáhané částce. Příklad dluhu 1020 Kč vypadá takto:

Po zveřejnění studie se ozvali advokáti a dokládali na provozních nákladech, nákladech na vytápění, pronájmy prostor a podobně, že jsou jejich odměny za vymáhání dluhů adekvátní. „Ale pár dní předtím mluvil například Tomáš Sokol v médiích jinak. Zmínil, že kdysi mu za vymáhání pokuty stačila tisícikoruna, ale proč by se bránil, když mu vyhláška ministerstva spravedlnosti takovou odměnu umožňuje,“ připomíná Daniel Hůle. Advokát Sokol řekl doslova: „…když je ruka páně otevřená…“.

Odměny za právní zastoupení se výrazně snížily až od 1. 7. 2014, zpětnou platnost ale nemají. Dopadům dřívějších exekucí ani veškerého příslušenství se povinní nevyhnou.

Ztížená cesta ven ze zadlužení je dále způsobena systémovým nastavením vymáhání pohledávek. Systém exekucí totiž stále umožňuje například dvojí postižení téhož příjmu, a to nejprve srážkou ze mzdy a následně postižením nezabavitelné částky na účtu dlužníka u banky.

„Povinný se tak může ocitnout zcela bez finančních prostředků, což vede ke ztrátě motivace legálně pracovat a může vést i ke ztrátě bydlení a sociálnímu vyloučení. Řešením je stanovení určité měsíční částky, se kterou by povinný mohl na účtu volně disponovat a nebyla by exekucí postižena. Podobný princip funguje například v Německu,“ říká analytička Magda Besedová z Agentury pro sociální začleňování. Zákon také stále jasně nevymezuje, jaké věci tvoří obvyklé vybavení domácnosti, tedy co je exekucí nepostižitelné, a dochází například k zabavení lednice či pračky u dlužníků s malými dětmi.

Zájem o spotřebitelské úvěry stále klesá

Zadluženost v celkových číslech stoupá uměřeně a Češi se řadí k evropským národům s nejmenšími dluhy. Porovnání údajů o zadluženosti (čerpání úvěrů u bankovních i nebankovních institucí) a také z vývoj počtu nařízených exekucí za uplynulých 13 let pak ukazuje, že se navíc chovají výrazně racionálněji než před několika lety.

Rostoucí celkové zadlužování domácností patří k současným trendům ve středoevropském regionu a Česká republika v tomto směru nijak nevybočuje. Mezi nejčastěji uváděné důvody zadlužování patří rostoucí bohatství domácností a konvergence k hodnotám západní Evropy. Z pohledu tzv. bezpečného zadlužování se Češi chovají zopodpovědně, míra zadlužení českých domácností je v evropském měřítku spíše podprůměrná, lidé se stále méně zadlužují kvůli okamžité spotřebě a více myslí na budoucnost, jak ukazuje první graf, v němž je zachycen vývoj zadluženosti od roku 2005 podle údajů České národní banky. Je v něm zachycen úbytek spotřebitelských úvěrů, a naopak výrazně rostoucí snaha zajistit si trvalé bydlení prostřednictvím hypotéky.

Ve skutečném chování Čechů se odráží jejich přesvědčení, které každoročně zachycuje Centrum pro výzkum veřejného mínění: střední třída, která se v minulosti zadlužovala kvůli dovoleným, autům nebo drahé elektronice, se loni vůči spotřebitelským úvěrům stavěla výrazně odmítavě. Podle průzkumu je například půjčka na dovolenou přijatelná pouze pro desetinu dotázaných. Míra přijatelnosti této půjčky tak klesla o dva procentní body oproti roku 2012. O dva procentní body (z 86 na 88 %) naopak stoupl  počet lidí, pro které je zadlužení kvůli rekreaci nepřijatelné. Právě střední třída v období hospodářské krize se velkým dílem ocitla v druhotné neschopnosti vinou ztráty zaměstnání nebo poklesu příjmů a nemohla dostát svým závazkům, což se promítlo v rekordním počtu téměř milionu nařízených exekucí v roce 2011.

V posledních třech letech už se racionalita, větší informovanost a uměřenost projevuje i v situacích, kdy si lidé spotřebitelský úvěr přece jen pořídí. Jak zobrazuje graf níže, čerpání spotřebitelských úvěrů u nebankovních institucí skokově pokleslo v době ekonomické krize a zájem už se nezvýšil.

 

„Zadlužení u bankovních institucí je méně rizikové, neboť banky mají přísná pravidla a podléhají dohledu České národní banky. Zpravidla mívají výhodnější podmínky, za kterých úvěr poskytují. Rostoucí zadlužení u bankovních institucí oproti nebankovním institucím souvisí také s tím, že většina lidí má bankovní účet, a pokud si chtějí půjčit, obrátí se na banku, kterou již znají. Banky také samy aktivně klientům nabízí kreditní karty, kontokorenty či úvěry a někteří klienti si na základě takové nabídky úvěr vezmou, ačkoli ho nutně nepotřebují,“ upozorňuje analytička Magda Besedová.

Když se k tomu připočte ochota zejména nebankovních institucí půjčovat klientům s nízkými nebo nepravidelnými příjmy a zkratkovité jednání těch, jimž hrozí ztráta bydlení nebo kteří nemají prostředky ani na základní životní potřeby, pak vede k prohlubování problému.

Stát se zřekl dat a pomoci neumí

Přenesením významné části agendy na soukromé exekutory se stát zřekl kontroly nad chudobou a předlužeností, ze které se stal velký byznys v řadě oblastí, například v bydlení nebo v nabídce tzv. predátorských půjček. Údaje o tom, zda a jak se výše vymáhaných dluhů proměňuje v čase, má k dispozici pouze exekutorská komora, nedisponuje jimi ani ministerstvo spravedlnosti, ani Český statistický úřad.

Velké trable vyvstávají také v situacích, kdy se dlužník o své nesplacené závazky zajímá. Centrální registr exekucí je totiž zpoplatněný; za každý dotaz komora inkasuje 60 Kč. Dotazem je pak míněn každý jednotlivý dluh, což člověku v extrémně tíživé finanční situaci nijak nepomůže, a naopak ho to může od dalších kroků k řešení své situace odradit.

Mezi nejčastější příčiny, proč se lidé a firmy v ocitají v exekuci, patří neplacené výživné, nájemné, dlužná mzda, dluhy spojené s podnikáním, pokuta od policie, nedoplatek na pojištění, nesplacené úvěry a neuhrazené telefonní služby. Důchodci se zároveň v nedávných letech často upisovali (a podle dostupných informací se stále upisují, i když v menší míře) podvodným prodejcům, z čehož pro ně také vyplynuly budoucí finanční závazky, mnohdy končící právě exekucí. Tento výčet pak naznačuje, jak se domácnosti mohou ocitnout v začarovaném kruhu: od nevyplacené mzdy nebo výživného k neschopnosti platit nájem, ze kterého mnohdy vede cesta k bezdomovectví. Dluhové pasti se pak stále více dotýkají nejen seniorů, ale – jak upozorňují organizace pomáhající bezdomovcům – také mladých lidí. Bezdomovectví se stalo velkým hitem volební kampaně před komunálními volbami, ale jeho příčinami se kandidáti do zastupitelstev měst a obcí nevěnovali.

Sdílet:
Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Share on LinkedInPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

1 komentář

  • Nízké mzdy, vysoké ceny, predražené zlodějské exekuce. Exekuce Megakrádež Megakorupce, byznys pro vyvolené. Co jiného lze čekat od slovanského postkomunistického národa. Češi byli vždy “papežštější než papež” Za rusáků i teď. Teď to pro změnu přeháníme s exekucemi. Češi jsou divný, zlodějský alkoholický a korupční národ. Asi něco jako Rumuni. Jinak to nelze vysvětlit.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *