Kdo vysává stát

finance - ilustracni

Kdyby se člověk opíral jen o to, o čem se hlasitě mluví, mohl by si myslet, že nejnebezpečnějšími „parazity“ jsou adresáti sociálních dávek, zejména pak Romové, kteří podle převažujícího názoru majority neúnosně zatěžují celý systém. Jenže jak známo fakt, že se o něčem mluví, neznamená, že se to v hojné míře skutečně děje. Už několik let je silným tématem pro širokou veřejnost i řadu médií zneužívání sociálních dávek, a dokonce i jejich samotné čerpání, které se mnohdy v debatách zcela nesmyslně zaměňuje za zneužívání.

Jak to tedy skutečně je se zneužíváním dávek a parazitováním na sociálním systému? Na vybraných devíti kapitolách si ukážeme, zda jsou obavy o to, aby někdo tímto způsobem nevysával státní kasu, skutečně oprávněné.


 

Porovnání mezi sebou

Pro představu, o jaké objemy peněz se skutečně jedná a jak tyto objemy vypadají vedle sebe, porovnáváme dávky státní sociální podpory a podporu v nezaměstnanosti vedle jiných výdajů a také ztrát způsobených např. daňovými podvody. Do těchto srovnání jsme pro zajímavost zařadili i výdaje spojené s léčbou nemocí způsobených alkoholismem, kouřením a obezitou nebo autonehodami. Mnoho dalších ztrát v našem přehledu samozřejmě chybí, například dluhy na pojistném ve výši 8,7 miliard korun, které neodvádějí firmy za své zaměstnance (Všeobecná zdravotní pojišťovna má pohledávky za zaměstnanci v hodnotě 7,2 miliard korun, Česká správa sociálního zabezpečení eviduje dluh za 1,5 miliardy). Sociální dávky tvoří necelou desetinu rozpočtu MPSV (příloha pdf: MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU, zveřejněno se svolením Parlamentního institutu, který studii zpracoval) a řada z nich je z povahy věci nezneužitelná (rodičovský příspěvek, porodné, přídavky na děti). Jak je dobře patrné z grafů, celkový vyplácený objem sociálních dávek „zatěžuje“ státní rozpočet řádově méně než ztráty způsobené daňovými úniky nebo předraženými státními zakázkami a zhruba stejně jako náklady spojené s dopravními nehodami. (K úvahám o míře společenské nebezpečnosti pak kromě skutečných finančních ztrát můžeme přidat například skutečnost, že od autonehod v loňském roce ujelo 14 208 viníků.) Dlužno také uvést, že do dnešního dne není znám žádný seriózní výzkum, který by dokládal, že by příjemci dávky zneužívali ve větší míře. Výzkum, který v roce 2000 prováděl tým profesora Tomáše Sirovátky na katedře sociální politiky a sociální práce Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, dospěl k závěrům, že sociální dávky nejsou zneužívány masově, ale některými jedinci, a na druhé straně nejsou využívány osobami, které by je čerpat mohly. Důvodem bývá neznalost systému a neschopnost se v něm orientovat, ale také skutečnost, že někteří lidé se rozhodnou o dávku nepožádat například z hrdosti, ačkoli vědí, že by na ni měli nárok. 


Šedá ekonomika

Stínová ekonomika je masový fenomén, kdy se využívá mezer v zákonech (co není zakázáno, je povoleno), přitahuje zvláště organizovaný zločin a jejím příznakem je porušování běžných etických a morálních norem společnosti. Ne vždy je společností vnímána negativně: bývá chápána jako „vzepření se administrativě a byrokratické zátěži, kterou stát na lidi uvalil“. Studie britského Institutu pro ekonomické záležitosti (IEA) zabývající se vlivem a rozsahem stínové ekonomiky v Evropě ukazuje, že stínová zóna činí 10 % HDP, některých zemích až 20 % (v ČR jde aktuálně o 15 %). Vysoké úrovně vládních výdajů a zvyšování daňového zatížení tlačí jednotlivce i firmy do nezákonného zaměstnání a rozpoutává nebezpečný cyklus, v němž stát ve finále ztrácí možné daňové příjmy.

Loni v ČR stoupl objem šedé ekonomiky zhruba o deset miliard na 612 miliard korun, letos se očekává další nárůst o dvě miliardy. Zatímco v Evropě představuje dvě třetiny šedé ekonomiky práce bez platné pracovní smlouvy, která se nejčastěji vyskytuje ve stavebnictví, a třetinu tvoří platby v hotovosti bez vystaveného dokladu, v ČR se šedé ekonomice daří zejména v maloobchodu a živnostenském podnikání, ve výrobě, cestovním ruchu, pohostinství a dopravě.

Předražené státní zakázky

Na časté ovlivňování představitelů veřejné správy s cílem odčerpávat peníze z veřejných zakázek opakovaně upozorňuje Bezpečnostní informační služba, kriminalisté pak mluví o tom, že z předražování (umělého nadhodnocování) zakázek se stala norma. Jako klíčová oblast obchodních vztahů mezi veřejným sektorem a soukromými firmami jsou veřejné zakázky atraktivním místem pro nejrůznější korupční transakce a podle průzkumů je tento sektor nejvíce postižený korupcí. Transparency International říká, že systém je natolik prohnilý, že bez konexí, vlivu a velmi často úplatků dnes skoro není možné veřejnou zakázku získat.

Objem trhu s veřejnými zakázkami dosahuje v ČR každoročně zhruba 600 miliard Kč s tím, že podle odhadů bývají zakázky nadhodnocené o 40-60 %. Kupříkladu v hlavním městě Praze, vyhlášené mimo jiné dosud nedokončeným tunelem Blanka (náklady se z plánovaných 21 miliard korun prozatím vyšplhaly na 38 miliard korun), nebo nefunkční, zato velmi předraženou „tramvajenkou“ Open Card, se podle analýz některé stavební zakázky předražují až o 60 %, čímž dochází jen v této oblasti k roční ztrátě více než 1 miliardy korun. Podle nástroje zIndex, který sestavili vědci z Univerzity Karlovy a který porovnává zadavatele veřejných zakázek, byla na konci roku 2014 Praha druhým nejhorším zadavatelem ze sledovaných šedesáti velkých měst ČR.

BIS upozorňuje i na trafiky v dozorčích radách státních firem, kde je politický vliv hlavní příčinou neprůhledného rozhazování státních peněz skrze předražené zakázky. Sobotkova vláda ale navzdory slibům tyto rady i nadále obsazuje politiky. Za největší riziko jsou považováni lidé dosazení ministrem financí Andrejem Babišem a experti upozorňují, že státní podniky budou i nyní řízeny tak, jak si pamatujeme od dob opoziční smlouvy (politické strany se dělily o vliv na státní podniky a přes své lidi odčerpávali peníze i do stranických pokladen). Jedná se o obrovské objemy peněz: tržby státních firem se pohybují ve výši čtvrtiny celé české ekonomiky.

Daňové úniky

Daňové úniky jen na DPH se v České republice odhadují na desítky miliard ročně a celkově se mohou blížit až sto miliardám. Významným složku tvoří tzv. řetězové či karuselové podvody (podvodníci zakládají síť firem nejméně ve dvou zemích s cílem obrat stát o peníze na nadměrném odpočtu DPH), a dochází také k systematickému krácení DPH formou nepřiznávání uskutečněných plnění či naopak provádění „simulovaných“ odpočtů na základě dokladů znějících na fiktivní plnění v menších částkách. „Podle analýz renomovaných mezinárodních auditorů je Česká republika ohrožená při těchto podvodech, takzvaná VAT GAP, až ve výši 2,7 % HDP, to je celkově až 100 mld. korun,“ uvádí ministerstvo financí. Pro zajímavost: členské státy EU v roce 2012 přišly na nevybrané DPH o 177 miliard eur.

Léčba alkoholismu, kouření, obezity

Léčba alkoholové závislosti ročně stojí 674,6 milionu korun, náklady na léčbu souvisejících onemocnění jsou pak až desetinásobné. V České republice je jen 10 % abstinentů, rizikově pije alkohol 29,2 % mužů a 9,3 % žen, z teenagerů se s alkoholem potýká 26 %. Vážný problém, kdy už se neobejdou bez odborné pomoci, má 9,3 % mužů a 0,3 % žen. Největší podíl na nákladech na léčbu uživatelů alkoholu i nealkoholových drog tvoří finanční prostředky vynaložené na lůžkovou péči (62 %), dále náklady spojené s léky na předpis (téměř 20 %) a dalších 8 % z celkových finančních prostředků ambulantní péče.
Roční náklady na léčbu kuřáků činí přibližně 80 až 100 miliard Kč.
Průměrné roční náklady na léčbu jednoho obézního činí 115 000 Kč, výdaje na léčbu obezity a souvisejících komplikací činí ročně cca 9 miliard Kč.

Pozn.: V ČR existuje vícezdrojové financování zdravotnictví, oddělené od státního rozpočtu. Tři hlavní zdroje jsou zdravotní pojišťovny (veřejné zdravotní pojištění), veřejné rozpočty (státní rozpočet, místní rozpočty) a domácnosti. Největší podíl na financování mají zdravotní pojišťovny, které pokrývají zhruba tři čtvrtiny veškerých zdravotnických výdajů.

Dopravní nehody

Česko patří ke třetině zemí EU s nejvyšší mírou silniční nehodovosti. Na 1 milion obyvatel připadá o pětinu více úmrtí než v EU28. Loni bylo vinou dopravních nehod usmrceno 629 osob, z toho 14 dětí. Úmrtnost na silniční nehody v ČR byla kromě Polska nejvyšší z celého středoevropského regionu (úroveň Rakouska a Slovinska převyšovala o desetinu, Maďarska o pětinu, Slovenska o čtvrtinu a Německa o více než polovinu). Ze statistiky oddělení BESIP ministerstva dopravy vyplývá, že nehoda s těžkým zraněním stojí stát 3,8 milionu korun a s lehkým zraněním 650 tisíc korun, v případě jednoho usmrceného člověka převyšují náklady 16,5 milionu korun. Statistika zahrnuje přímé náklady, jako je zdravotní péče a hmotné škody, a nepřímé položky v podobě sociální ztráty, které údajně tvoří přes 90 procent částky. Jedenáct úmrtí při autonehodách o letošních velikonocích stálo 181,5 milionu korun.

Státní sociální podpora

Jak uvádíme výše, sociální dávky (bez důchodů) tvoří necelou desetinu státního rozpočtu (např. rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení). V této souvislosti dlužno dodat, že rodičovský příspěvek se s počtem dětí nenásobí, jak se často široká veřejnost mylně domnívá: je to odměna pro osobu, která celodenně pečuje o dítě/děti do věku 4 let, pokud si nezvolí jinou, dvou- nebo tříletou variantu čerpání příspěvku. Veřejnost mohou mást také příspěvky a doplatky na bydlení, které bývají o trochu vyšší než jiné dávky a lze pak získat zkreslenou představu o vysokých sociálních dávkách, jež nemotivují k práci. Jenže velká část těchto dávek vůbec nekončí v rukou žadatelů, ale putují rovnou k majitelům bytů nebo ubytovacích zařízení. Fakt, že někteří z nich účelově nasazují vysoké ceny za nájem a v konečném důsledku celý dávkový systém zneužívají ve svůj prospěch, je dostatečně známý jako součást tzv. byznysu s chudobou.

Celková struktura sociálního systému podle dávek vypadá následovně (kliknutím zobrazíte graf v plné velikosti):

sociální systém
Pozn.: U důchodového pojištění jsou kritéria pro získání dávky natolik „neprůstřelná“, že zde neexistuje předpoklad zneužití, stejně jako u rodičovského příspěvku a dalších dávek, viz výše.

Podpora v nezaměstnanosti

Česká republika patří mezi země, kde je procentuální podíl těchto veřejných výdajů na hrubém domácím produktu jeden z nejnižších. Z těchto prostředků jde (relativně velmi malý) díl na aktivní politiku zaměstnanosti, tedy na vytváření nových pracovních míst, rekvalifikace uchazečů o zaměstnání, a zbytek na podpory. K manipulování může docházet u přiznávání příjmů při pobírání dávek v nezaměstnanosti, pokud by příjemci pracovali načerno a příjmy nepřiznávali. Stát v tomto směru není bezbranný: Velkou roli hraje rozhodování příslušného úřadu o přidělení dávky a také možnost provádění kontrol u zaměstnavatelů, zda nezaměstnává lidi načerno.

Závěrem citujeme z výzkumu prof. Sirovátky: „Asi 80 % příjemců dávek sociální pomoci představují domácnosti s nezaměstnaným členem; ve 30 % úplných domácností příjemců dávek jsou dokonce oba partneři nezaměstnaní. Také se ukazuje, že 60 % na dávkách závislých domácností s dětmi představují domácnosti neúplné (tvoří přitom 30 procent všech domácností přijímajících dávky sociální pomoci). V důsledku nezaměstnanosti a rozpadu rodiny se do problémové situace dostávají nejčastěji domácnosti, jež už předtím měly nízký příjem, u nichž není dobrá vyhlídka na získání zaměstnání (polovinu z nich představují nekvalifikovaní lidé a podíl mladých lidí bez pracovní zkušenosti je rovněž vysoký), a které zaměstnavatelé dost často a trvale diskriminují (například opakovaným odmítáním při hledání zaměstnání, kdy nejdříve po telefonu místo přislíbí, ale když se dostaví romský uchazeč osobně, najednou už místo volné není – pozn. red.). Negativní důsledky má také nedostatečné sociální zázemí a nedostatečná podpora ze strany užší či širší rodiny: vysoký je tudíž podíl domácností jednotlivců (představují asi 47 % příjemců dávek, zatímco jejich podíl na domácnostech v ČR je necelých 30 procent).“

Proč se tedy stále dokola obouvat do těch nejslabších a nejchudších, když státní peníze vysává někdo úplně jiný?


(Poznámka na okraj: V souvislosti s tím, čím vším jsou údajně vinni Romové, připomeňme čerstvý rozruch kolem herečky oceněné Českém lvem, která nezneužila žádné dávky a jejíž soukromá lapálie není nic, co by mělo otvírat celostátní deník. Bohužel se stalo a významná část veřejnosti se tím jen utvrdila ve svých předsudcích, jak problematičtí Romové jsou. Mezi kritiky takovéto novinářské praxe se nyní paradoxně objevil bývalý šéfredaktor Blesku, pod jehož vedením bulvární deník přiživoval rasové napětí ve společnosti a kde kromě řady výkřiků o „cikánském teroru“ po útoku na mladíka z Břeclavi, který si ho však vymyslel, vyšel také text s názvem Dávka pro šejdíře. Ten vyvolal ostrou kritiku a na chvíli probral i mnoho let hibernovaný Syndikát novinářů ČR, jenž se vyjádřil ve smyslu, že deník překročil etické principy, „protože svým obsahem, vyzněním a zařazením povzbuzuje rasovou nesnášenlivost a násilí“.)


Oprava 9. 4. 2015: U odhadu předražených veřejných zakázek opraven údaj ze 360 mld. na 275 mld. s tím, že 600 mld. Kč jako výchozí suma pro výpočet v sobě ztráty způsobené nadhodnocením zakázek již zahrnuje.

Pro představu, jak vypadají porovnávané kapitoly bez šedé ekonomiky, zveřejňujeme tento doplňující graf:

Sdílet:
Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Share on LinkedInPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

73 komentářů

  • Kurt says:

    Zajímaly by mě zdroje, ze kterých autorka čerpala, neboť rozpočet MPSV je více než 40% státního rozpočtu a autorka mluví o desetině.

    • Redakce Redakce says:

      Je to tak, doplněno. Děkujeme za připomínky!

    • blizna says:

      ….alkoholismus je beznaděj lidí, kteří chtějí normálně makat a stát jim to umožní buď načerno – v tzv. šedé ekonomice, nebo vůbec…..tohle asi výzkum nezahrnuje!, no proč taky! bezradnost a beznaděj občanů tohoto státu nikoho jaksi nezajímá…

  • Nerd says:

    Nesmysl, porovnáváte OBJEM šedé ekonomiky se ZTRÁTOU z ostatních oblastí.

    • Michael says:

      Proč by nemohl objem šedé ekonomiky ilustrovat, v jakých relacích se vůbec pohybujeme? A třeba mandatorní výdaje nebo léčba se nechápou jako ztráty, ale jako výdaje. Ztráta je daňový únik. Jako porovnání různých objemů peněz je to zajímavé.

      • Nerd says:

        Zajímavé, a správné, by to bylo, kdyby tam nebyl objem šedé ekonomiky, ale ztráty (zisky) z šedé ekonomiky. Léčba (nenutná – alkoholismus, …) je také ztráta. U mandatorních výdajů by měl být uvedena hodnota (odhad) zneužitých dávek.
        Evidentní je to u státních zakázek. Buď tam bude ccca 300mld (odhad ztráty) – jako u daní andbo 600mld (objem) jako u šedé ekonomiky.
        Ale to už by ten úvodní graf nebyl tak úderný, inu lekce jak lze manupulovat. Na stránce nazývající se datová žurnalistika je to ale těžký prohřešek.

          • Nerd says:

            Podívejte se pozorněji, rozhlas cituje studii VISA (link výše). Cituje ji špatně, Zráta a objem u nich jedno jest. U VISY je, že odhadují objem šedé zóny u nás na 24mld Euro.

        • Redakce Redakce says:

          Dobrý den, díky za upozornění. V žádném případě nejde o snahu manipulovat, závěr textu by zůstal nezměněn, i kdyby ztráty způsobené šedou ekonomikou byly nižší, než je uváděný objem. Podle řady srovnání, která jsme prováděli, je ale objem šedé ekonomiky chápán a interpretován jako ztráta státu. Pokud máte nějaké zdroje informací, kde jsou odhadované jiné ztráty, které šedá ekonomika způsobuje, pošlete je prosím. V takovém případě bychom samozřejmě data opravili.

          • Nerd says:

            Prosím můžete ozdrojovat tvrzení, že OBJEM šedé ekonomiky je srovnatelný se ZTRÁTOU státu?
            Můj selský rozum to nebere. Můžete to vysvětlit na jednoduchém příkladu.: v hospodě prodají jídlo za 1000 bez účtenky. Jak může státu chybět 1000 korun? To snad má podnikatel odevzdat 100% tržby státu??? Určitě chápete jakou blbost jste napsala.
            Ale pokud máte nějaké zdroje, co mi vaši tezi potvrdí pak se Vám rád omluvím.

            • Redakce Redakce says:

              To by samozřejmě blbost byla, ale míněno to bylo tak, že objemem se (nepřesně) označuje už ta odhadovaná ztráta.

              • M.H. says:

                Můžete prosím uvést důvod, který Vás vede k domněnce, že v publikovaných studiích je pod pojmem “OBJEM” šedé ekonomiky ve skutečnosti míněna ztráta způsobená státu?
                Minimálně u výše citované studie od VISA je taková interpretace mylná, stejně tak v případě studií Eurostatu, který se opravdu snaží odhadovat OBJEM šedé ekonomiky.

                • Redakce Redakce says:

                  A ten zdroj na odhadované ztráty by nebyl? Ministerstvo financí s těmito daty podle svých slov nepracuje, resp. nerozlišuje u šedé ekonomiky objem a ztrátu způsobenou státu.

                • M.H. says:

                  To Redakce (Váš příspěvek už nemá Reply): pochybuji, že se někdo zabývá vyčíslením ztrát způsobených šedou ekonomikou, ono to není až tak jednoduché určit.
                  Horním odhadem by mohl být objem šedé ekonomiky násobený daňovou kvótou.

              • Jan Mazánek says:

                Připojuji se k názoru, že objem šedé ekonomiky je řádově vyšší než ztráty způsobené existencí šedou ekonomikou. Diskredituje to jinak velmi podnětný článek.

  • Josef says:

    Článek porovnává nesmyslné hodnoty. Na jedné straně teoretické ztráty způsobené šedou ekonomikou (a které by v případě reálného zdanění vůbec nemusely vzniknout, protože by lidé nebyli ochotni je zaplatit), které jsou velmi hrubým odhadem a uváděny v celkovém objemu (přičemž skutečným daňovým únikem bude pravděpodobně pouze asi jejich pětina, jestli vůbec), pak hodnotu, která se dá kvantifikovat jen velmi obtížně a to předražené státní zakázky, což je sice velmi líbivé heslo, ale ve skutečnosti je dost nepravděpodobné, že by se státu kdy podařilo zadávat levněji, protože už teď se konkurence hlídá navzájem a případně podává rozpory. Další regulace by vedla k neschopnosti státu cokoliv vysoutěžit. A pak jsou tu položky jako daňové úniky, což je opět odhad, dopravní nehody, což je sice ztráta, ale ne placená z veřejných peněz a navíc naprosto bez kontextu, takže v porovnání nedává smysl a zbylé drobnosti.

    Proti tomu se staví naprosto jasně kvantifikovatelné výdaje na sociální dávky, které jsou v současné podobně demotivační, pro pracující osoby nedostatečné (nejsou schopny se v systému „vyznat“ a neumí v něm „chodit“, takže ho radši ani nevyužívají) a jediný kdo z něj tyjí jsou lidé věnující svůj čas navigaci džunglí výjimek a pravidel přidělování dávek, kteří státu jinak nic nepřináší. Mnohdy zástupci nejmenovaných minorit (na každém šprochu pravdy trochu), mnohdy leniví zástupci majority.

    Možná proto je na systém sociálních dávek poukazováno jako na zneužívaný a požívači dávek mají tak špatnou pověst. Jediné, co by to mohlo změnit, je posun k motivačním dávkám. Ale to nehrozí, ohrozilo by to koryta spousta osob přisátých na penězovody.

    • Redakce Redakce says:

      Jak přesně má motivovat k práci důchod, rodičovský příspěvek nebo příspěvek na péči? Z objemů zachycených v grafech je jasně vidět, kolik dávek na co připadá, a je jasné i to, že většina nijak zneužívat nejde (a neexistuje o tom logicky ani žádná relevantní studie).
      Že se něco obtížně kvantifikuje, neznamená, že nedochází ke ztrátám. Právě proto porovnáváme alespoň odhady vedle skutečných objemů dávek. Celá debata je totiž zcela pokřivená účelově v neprospěch těch nejslabších. Mimochodem, k práci může motivovat i adekvátní plat, že?

      • Josef says:

        Ale my se o důchodech vůbec nebavíme. Bavíme se hlavně o sociálních dávkách v nezaměstnanosti a i o těch rodičovských příspěvcích a příspěvcích na péči. A motivovat mohou snadno. Stačí je motivačně nastavit, třeba stanovením kritérií, která když splníte, získáte bonus. Ale o tom diskuse není.

        Problém se vším tímto porovnáváním je, že šedá ekonomika ve skutečnosti státu neškodí. Naopak mu svědčí, protože částečně přebírá funkci sociální sítě – něco si zde vydělají i lidé, kteří jsou jinak na pracovním trhu neuplatnitelní. A že z toho nezaplatí daň? Co na tom? Je pro stát lepší mít osoby sedící doma a pobírající dávky úplně na všechno, nebo raději osoby pracující na černo, které dávky často neberou? Je ohromný rozdíl mezi teoretickým úšlým příjmem, který by příjmem být nemusel a vydanými dávkami, které v podstatě padají do černé díry a nic neřeší. Jsou to naprosto neporovnatelné veličiny.

        A pokud jste chtěli poukázat na pokřivení debaty v neprospěch nejslabších, tak se vám to moc nepovedlo. Problém se totiž nevyřeší srovnáním s jiným problémem a řečením, že ten je větší, tak by se měl řešit spíš. Řešit by se totiž měly oba. Já s vámi souhlasím, že nějaké dávky jsou rozhodně potřeba a jsou užitečné, mají svůj účel. Zvláště dávky pro děti apod. Nicméně je nutné stanovit rozumnou formu těchto dávek tak, aby dávaly smysl. Ne jen tam hrnout peníze a doufat, že se to samo zlepší.

        • Redakce Redakce says:

          Jak přesně má tedy motivovat k práci rodičovský příspěvek? Víte, komu je určen? Jak může člověk, který má v celodenní péči malé dítě, ještě vykonávat jinou práci?

  • Mirek says:

    Už dlouho jsem nečetl něco tak pokřiveného, kde se na první pohled srovnávají hrušky s jablky. Paní Kateřina je buď zaplacená (v což doufám) a nebo naprosto hloupá (a pak netuším, proč ji někdo zaměstnává).
    Prosím porovnejte své bláboly a tvrzení alespoň s celkem názorným obrázkem (http://www.ceskeinfografiky.cz/wp-content/uploads/2014/08/Kde-konci-Vase-dane-Vydaje-statniho-rozpoctu-2014-infografika.png)

    • Redakce Redakce says:

      Nevíme, kdo je chytrý pan Mirek, ale na nekonkrétní připomínky se nedá reagovat.

      • Karin says:

        Domnívám se, že názor pana Mirka vychází z “logiky článku”, již dlouho jsem se takto nepousmála nad nelogicky porovnávanými veličinami. Nechápu, jak toto může někdo, bez připomínek, sdílet aniž by se nepodivil nad obsahem a porovnávanými daty.
        Já osobně bych se nedivila kdyby byl blog podporovaný Mafrou. Vzhledem k tomu, že jsou teď probíraná téma – opatření proti daňovým únikům a šedé ekonomice. Pouze nepodložená domněnka.:-)

        • Redakce Redakce says:

          Na tak obecná tvrzení se nedá věcně reagovat. Máte-li připomínky, konkretizujte je prosím. Spekulace o podpoře jsou mimo mísu, uvádíme zde na webu korektně naše partnery. Mimochodem, Andrej Babiš je v textu zmíněn a je na něj nahlíženo velmi kriticky. Stačí pozorně číst a nekonstruovat nesmysly jen na základě diskuse.

  • ice says:

    Ten titulek je silně zavádějící.
    Šedá ekonomika stát nevysává. Šedá ekonomika odmítá živit bandu, která na předražených státních zakázkách a trafikách pro známé “prošustruje”, víc než jsou výdaje ve všech ostatních sledovaných parametrech. Klasická záměna příčiny a důsledku. Nehledě na to, že existence šedé ekonomiky jen vypovídá o naprosté neschopnosti a nekompetentnosti státních úředníků. Pokud ovšem její podpora není přímo v jejich zájmu ;)

  • Jiri Skuhrovec says:

    Dobrý den,
    můžete prosím osvětlit jak bylo získáno číslo 350 mld. Kč u věřejných zakázek? Jako autoru jedné ze zmiňovaných analýz (zIndex) mi to číslo přijde mimo realitu.
    1) Ano, Blanka mohla být předražena o 60 %, to ale znamená že ve všech ostatních zakázkách je to podobné.
    2) Pokud se nakoupila za 160 % původní ceny. Obyčejnou trojčlenkou dostáváme ztrátu nějakých 37 % prostředků, nikoliv 60 %. Pokud bych chtěl podle analogie s Blankou počítat, kolik se “ukradlo” z celkového objemu 600 mld. Kč ročně, dojdu k číslu 222 mld. Kč.
    3) celkově mi to ale přijde jako dost zjednodušující přístup. Průšvih na šedé ekonomice je, že je v principu téměř neměřitelná – ať si pánové ve VISA říkají co chtějí. Viz http://blog.aktualne.cz/blogy/jiri-skuhrovec.php?itemid=21101

    • Josef says:

      Obecně mi přijde, že autoři mají problém s počty a nejsou schopni porovnávat srovnatelné hodnoty. Autorka mi napsala, že chce upozornit na utlačování nejslabších, kteří se nemohou bránit. To je jistě chvályhodné, jenže tímto způsobem jim nedělá zrovna dobrou službu, protože každý inteligentní člověk si všimne, že v článku něco nesedí…

    • Redakce Redakce says:

      Dobrý den, poznámka k šedé ekonomice: Po zvážení pro a proti jsme se ji rozhodli v tomto porovnání použít. Běžně s ní operují ekonomové, ministerstva financí všude na světě a cílem bylo ukázat, v jakých objemech peněz se to vlastně pohybujeme, když mluvíme o “zneužívání sociálních dávek” (někdy se dokonce mluví o “masovém zneužívání”). Zajímavé jsou reakce čtenářů, kteří sice rozporují použití šedé ekonomiky v tomhle porovnání (nejsou přesná čísla, špatně se to odhaduje, peníze se vracejí zpátky do oběhu atd. atd.), ale zároveň nikdo hlasitě nerozporuje to údajné zneužívání dávek, ačkoli zrovna tyto údaje jsou podložené dostatečně. Veřejná debata je v masovém měřítku nastavená tak, že adresát dávek = parazit. K tématu se ještě budeme vracet.

      • Josef says:

        Adresát dávek (pozor, nikoliv pro děti a další skutečně potřebné) je v podstatě vždy parazit. Vždyť většina lidí si z principu pro dávky nepůjde, i kdyby na ně měla nárok. Jsou na to prostě příliš hrdí a nechtějí si brát něco, na co si vlastnoručně nevydělali. Takoví lidé mají mojí úctu. Stejně chápu osoby, které využijí záchranné sítě a za půl roku se z ní odrazí. Co nechápu a koho považuji za parazity jsou lidé, kteří jsou na sociálních dávkách dlouhodobě a nemají už žádnou snahu se z nich dostat. Každý máme dnes stejné možnosti realizace a práce je všude v podstatě nekonečně, stačí ji jen vytvořit a prodat.

        • Redakce Redakce says:

          Z internetových diskusí to vypadá, že každý má minimálně jednoho romského kamaráda, známého, souseda. Je-li někdo z Romů ve vašem okolí bez práce, doprovoďte ho na pracovní pohovory. Po patnáctém odmítnutí dejte vědět, jaké má ještě šance a co mu radíte. A napříště to zopakujte s kamarádkou ve věku 50+. Těšíme se na vaše postřehy.

          • Tomáš z Kladna says:

            Možná to bude tím, že se hlásí na místa na, která nemají kvalifikaci, což ale není problém zaměstnavatelů, že? Je plno romů co pracují
            Znám několik (2- sestřička + kuchařka) pracujících romů a Ti ty nepracující nemají rádi také, zvláštní co?

            Co kdyby jste, když jsou zaměstnavatelé na ty romy tak krutí, zaměstnali romského reportéra..? docela by mě to zajímal jeho úhel pohledu.. Myšleno vážně..

            • Redakce Redakce says:

              To se mýlíte. Opakovaně se prokázalo, že nabízené pracovní místo bylo volné po telefonu, ale když se na místo dostavil Rom/Romka, najednou bylo obsazené. Za okamžik se ale zase záhadně uvolnilo pro jiného, neromského uchazeče.

              • Tomáš z Kladna says:

                Ano, to se děje, správné to není ale, mluvili jste s nějakými HR? Či zaměstnavateli, jaké mají zkušenosti s romy?
                Zjistila se příčina jejich chování?

                • Redakce Redakce says:

                  Se kterými Romy konkrétně? Vybavujeme si řadu nehezkých zkušeností s lidmi, kteří svým vzhledem Romy nepřipomínají. Všichni mají jméno a neplyne z toho, že by každý, kdo nevypadá jako Rom, byl špatný.

                • Redakce Redakce says:

                  Ještě doplnění: odmítnout někoho jenom kvůli etnicitě je projev rasismu. Sám připouštíte, že se to děje – tedy že xx zaměstnavatelů jsou rasisté.

                • Pavel says:

                  To Redakce: Zbytečně zneužíváte slova rasismus – je to čistě reakce na plošnou špatnou zkušenost. Firmu, kterou provází špatná zkušenost či připomíná jinou takto minulostí zatíženou, by soukromá osoba bez povinnosti dostát rovné příležitosti pro všechny subjekty, také zřejmě nevybrala pro svoji zakázku. tato firma by se musela aktivně snažit svoji reputaci napravit. Vládne nám ruka trhu a zbytečné zneužívání “cizí” terminologie je pro člověka schopného jednoduché dedukce skoro až k smíchu. Připomíná mi to trochu jeden starší vtip:
                  “Zdravim jich, Kohn. A jak jich tak vidim, musim jim něco říct. Tuhle jak byli u nás na návštěvě se svojí paní, ztratily se nám dva zlatý příbory.”
                  No, co si to vo mě myslej Roubíček, že já poctivej vobchodník jim budu krást zlatý příbory!”
                  Nerozčilujou se, Kohn, vono teda jsme je druhej den našli zapadlý v příborníku. Ale, to chápou, stín podezření zůstal!”

          • Josef says:

            Tak ať se nenechává zaměstnant, ale stane se OSVČ a prodává svoji práci lidem. Věřte, že třeba u řemeslníků se na rasu nehledí, hledí se na odvedenou práci.

            • Tomáš z Kladna says:

              Přesně to souvisí s tím co jsem psal, problém je kvalifikace, viz moji osobně známí – Ti kvalifikaci mají a mají i dobrou práci.
              Pro ostatní zbývá lopata a to se jim pochopitelně nechce, ale jsou i takoví co s lopatou či koštětem dělají a těch si velmi vážím !!

          • Pavel says:

            Já, na rozdíl od vás, zkusil romy zaměstnat, ovšem víc škody než užitku (tradiční kopáčské práce). Pak ukrajince – minimálně pětinásobná produktivita, tedy místo ztráty profit. Dnes už, díky potírání šedé ekonomiky, bych už nemohl takto zaměstnat nikoho (pod trestem až 10.000.000,- Kč!!!) na takovou příležitostnou práci, a zkuste si tyto nespolehlivé, případně ještě ztrátové pracovníky přihlašovat a odhlašovat na úřadech…

        • Pavel says:

          A teď mi pane Josefe řeknětě, co má dělat 50ti letá ženská z administrativy, která nemá vystudovanou střední školu a vyhodili ji z práce, kterou dělala x desítek let. Takovýhle lidé jsou prakticky nezaměstnatelný a hrdosti se nenají ani jí nezaplatí nájem. Každý má dnes stejné možnosti realizace? To je pěkný blabol. A poslal byste nemocnou ženskou dělat někam s lopatou nebo jak píšete o kus vedle, tak OSVČ. Že by třeba začala dělat v 50+ nějaké řemeslo?
          A k té první větě o parazitech, dávky se většinou bohužel dostanou spíše k nim, než k těm potřebným…

      • Karin says:

        Vážená redakce,
        již z ekonomických přednášek víme, že šedá ekonomika je nemeritelna. Přesto se s ní v ekonomice počítá, vytvářejí se odhady a jsou nutné pro vytvoření celkové představy např. HDP atd. Ovšem, co já vnímám jako problém je způsob vašeho výpočtu (případne zdroj dat) a srovnání s dalšími ukazateli. Je to jako neznat rozdíl mezi náklady a výdaji. Dle mého názoru nedochází v takové výši ke snižování rozpočtu vlivem šedé ekonomiky. Musela byste do výpočtu zahrnout i úsporu státu, která šedá ekonomika zpusobuje, take vlivem šedé ekonomiky dochází ke snížení ceny služeb a zbozi, což se hlavně projeví u každého občana. Šedá ekonomika je dle mého názoru takový Robin Hood dnešní doby.

        • Redakce Redakce says:

          Vážená Karin, odhadovaný objem šedé ekonomiky jsme po zvážení ponechali celý, tak jako uvádíme celý objem sociálních dávek, nikoli jen zlomek, u něhož je podezření na zneužití. Více k tématu už zaznělo zde v diskusi.

          • Karin says:

            Ok, šedá ekonomika se však nerovná snížení rozpočtu o celou její výši. To je to, co mi hlava nebere. Když si např. Vezmu daňový únik, tak je to např. procento s odhadovaných nepříznanych příjmu. O ten je snížen státní rozpočet (zjednodušeně řečeno), vložit tam celou šedou ekonomiku je jako namísto procenta prijmu-dan-vložit celou hodnotu nezdanenych příjmu. Což je nesmysl, veličiny tak nesouhlasí a jsou preexponovane. Napasovane tak, aby účelně podolporily pointu článku.

  • Tomáš z Kladna says:

    Zajímavý článek, to určitě, rozhodně je dobré brát vše z několika úhlů pohledu..

    Avšak, docela mi příjde, že cílem článku je přesvědčit všechny pracující (či oprávněně nepracující) občany České republiky, že je vlastně “v pořádku”, že se jejich sousedé co “sedí doma” mají u nás docela dobře?

    Vezmu to z jednoho pohledu, co mi příjde, že tu chybí:

    1) Hlavní jádro problému, proč většina lidí (kromě těch co je baví je hájit) nemá rádo tyto “parazity” je, že mají oprávněný pocit, že se je stát snaží přesvědčit, že je takovéto chování normální a v pořádku. Přičemž tito lidé pro společnost vůbec NIC nedělají a nejsou z 99% přínosem.
    Tato situace je velmi demotivující a dehonestující!

    Nejde jen o obraz zkrze média (ze kterých pravděpodobně vychází většina obhajovačů) ale o osobní zkušenosti, z ulice, obchodů, dopravních prostředků, nemocnic, škol – z pohledu žáků i vyučujících..
    Zkuste si v tom žít..

    2) Naopak, proč občané ČR daleko méně hlasitě vyjadřují svou nevoli vůči předraženým zakázkám, daňovým únikům je to, že je to otázka vymáhání platné legilativy – všichni vědí, že je to špatné, i stát. Průser je, že se na to v některých případech nedbá.
    Šedou ekonomiku nezmiňuji, dobře rozebráno viz Nerd atd.

    Čili porovnám 1 a 2:
    – v prvním případě všichni většina ví, že to v pořádku není, ale stát občany nutí do toho, aby se nejen tak tvářili, ale aby to platili
    – v druhém případě všichni všichni ví, že je to špatně, včetně státu, který, když se “chce” tak si na to umí také posvítit (viz některé kazuzy)

    P.S.: někdy jsou zakázky předraženy oprávněně (technické problémy, atd.), takže to nejde jednoznačně globalizovat, že když se za něco zaplatilo víc, tak je to hned ku škodě.

    • Redakce Redakce says:

      Zřejmě se to málo ví, ale valná většina lidí, je naprosto zoufalá, když ztratí práci, nebo ji pak déle nemůže sehnat. Život na dávkách = život v chudobě. Nikdo z těch, co mají práci, by neměnil.

      • Tomáš z Kladna says:

        Prosím, specifikujte, zda dle Vas do pojmu “valná většina” patří i romská menšina.. Děkuji

        • Redakce Redakce says:

          Samozřejmě. Jestli disponujete seriózními studiemi, které by to vyvracely, prosíme pošlete je.

          • Tomáš z Kladna says:

            Ve skutečnosti to funguje přesně opačně – nelze dokazovat to co není.
            Důkazní břemeno nese ten, kdo tvrdí, že něco je.
            Vy tvrdíte: “valná většina lidí, je naprosto zoufalá, když ztratí práci, nebo ji pak déle nemůže sehnat. Život na dávkách = život v chudobě” – z Vaší odpovědi je jasné, že je to platné i pro romy.
            Tudíž, dokažte mi, prosím, své tvrzení.

            Samozřejmě bych nepočítal výkřiky do televiznách kamer, jak moc chtěj pracovat a pod…;) to jsou jen naučené fráze…

            • Redakce Redakce says:

              Tak jinak: Vy z nějakého důvodu obecně platné tvrzení zpochybňujete. Co vás k tomu vede?

              • Tomáš z Kladna says:

                Osobní zkušenosti, jsem z Kladna, takže o ně nemám nouzi.. Mám i široký okruh známých, včetně pracovníka na sociálce, pracáku, vedoucího z poldovky, stavební firmy…

                Jaké máte osobní zkušenosti s romy vy?

                To, že je něco obecně platné nemusí znamenat, že platí na každého a na každou skupinu..

                Co Vás vede k tomu, že

                • Tomáš z Kladna says:

                  Koukám, že sem to celé neodeslal..

                  Co Vás vede k tomu, že za problémem romů vidíte jako původce ostatní “rasistickou” společnost?
                  Tím nechci říct, že určitou měrou k tomu opravdu nepřispívá..

                • Redakce Redakce says:

                  Tak ty zkušenosti podrobně popište a řádně odůvodněte, na základě čeho hodnotíte všechny příslušníky romské menšiny najednou. Jak známo, co člověk, to jiný postoj k různým věcem, jiné přesvědčení – to platí jen pro někoho? Pro Romy z nějakého důvodu nikoli? Proč?

  • Samboush says:

    Mohl bych požádat o odkazy na zdroje čísel, ze kterých to bylo všechno poskládáno. Díky.

  • Tomáš z Kladna says:

    Na Vaši odpověď již nelze reagovat, proto píši nový příspěvek.

    Vážená redakce,
    nemám čas vše do detailu odůvodňovat atd. proto nepíši články, které mají prezentovat platná tvrzení.
    Své zkušenosti, jak jsem již psal, mám z osobního života a zkušeností, čili, žádnou dokumentaci si nevedu. Proto důsledně píši, že se jedná o můj názor.

    Všechny příslušníky romské menšiny neházím do jednoho pytle, viz můj příspěvek, že znám řadu romů, kteří pracují. Jinak připouštím, číslo 99% jsem nadhodnotil.

    Nevím co jste chtěli říct ” Jak známo, co člověk, to jiný postoj k různým věcem, jiné přesvědčení – to platí jen pro někoho? Pro Romy z nějakého důvodu nikoli? Proč?”, nic takového jsem netvrdil.

    Celkově mě poněkud mrzí Váš přístup k diskuzi, já zde prezentuji svůj osobní názor, na jehož podkladě mě zde vystavujete výslechu.
    Vy zde stále mluvíte, dle Vašeho názoru, o obecně platných věcech, která jste si asi vysnili?
    A ani jednou jste mi pořádně neodpověděli na mé otázky, vždy jen útočíte, abych já odůvodnil svá tvrzení.
    Ruku na srdce – to je přesně ten typ proč romská a diskuze na podobně ožehavá témata nikam nevede a nikdy se nic nevyřeší. Nastaví se teoreticky proveditelné a politicky korektní řešení a místo, aby se prodiskutovali a v rámci toho odůvodnila proveditelnost a společenská přijatelnost, tak se demagogicky drží původní fantasmagorie, která dobře funguje a hezky vypadá na papíře.

    • Redakce Redakce says:

      Ta reakce se týkala vaší otázky “Jaké máte osobní zkušenosti s romy vy?”. Se kterými Romy konkrétně myslíte? A jaké máte osobní zkušenosti vy – s “bílými”? Vysledoval jste nějaké typické charakteristiky, které by bránily je například zaměstnávat nebo kvůli nim přehlašovat děti do jiné školy, nechtít je za sousedy atp.? Nebo se na ně nahlíží jako na individuality, nikoli jako na skupinu?

      • Tomáš z Kladna says:

        Chápu kam míříte, částečně souhlas ale:
        Když se nějaká skupina lidí chová nějak a je v ní pár lidí, vyjímek, které se chovají jinak. Tak co je pro danou skupinu určující?

        Všímáte si, jak jste mi opět odepsala? Jen otázky – žádný vlastní názor, máte ho?

        add.: “Se kterými Romy konkrétně myslíte?” – přesně s těmi o kterých mluvíte Vy.. že jste mi je celou dobu přesně nespecifikovala? ouha..
        add.: zkušenosti vy – s “bílými”? – Ano existují skupiny takových, kterým se to děje..

        A co takhle se snažit převědčit lidi o tom, že romové jsou dobří pracovníci, ve škole se učí, nevyrušují, jsou dobrými sousedy?
        1) Udělejte si firmu, zaměstnávejte romy a můžete jim dát s čistým svědomím doporučení dalšímu zaměstnavateli.
        2) u firmy může být škola, kde budou vyučovat fundovaní lidé, absolventi romistiky.
        3) můžete mít vlastní ubytovnu pro romy a ubytovávat je tam, samozřejmě tam můžete i bydlet.

        Z upřímného srdce Vám držím palce, protože tohle by velmi prospělo celé společnosti.. Nejlepší je příklad! Na co se snažit vnutit majoritní společnosti soužití s minoritou násilně? Ani jedna strana té druhé nevěří..

        • Redakce Redakce says:

          Naše názory jsou postavené na odmítání principu kolektivní viny. Pokud má špatnou pověst firma, i za tou někdo stojí, někdo rozhoduje, schvaluje, koná a má jméno. Pokud jsou s někým potíže, je to konkrétní člověk, ne skupina jedinců podobného vzhledu nebo původu. Vaše další návrhy se opět opírají o princip kolektivní viny, nahlíží na Romy jako na celek, nijak mezi nimi nerozlišuje. Kde jste vzal, že se mezi Romy jen “pár výjimek” chová jinak? Odkud berete, co je pro ně určující? Jak je uvedeno v našem textu, že se o něčem hlasitě mluví, neznamená, že se to skutečně děje.

          • Tomáš z Kladna says:

            Vaši víru chápu.

            Zásadně se mýlíte, můj návrh byl myšlen zcela za účelem vytvoření prostředí, tak aby vyhovovalo potřebám romského etnika. Jestli to je nějaký projev svalování kolektivní viny, pak mi tedy řekněte proč se na školách vyučuje romistika, proč jsou další pomáhací pracovníci specializovaní na Romské etnikum? Asi, protože Romské etnikum má své specifické potřeby a způsoby, proč tedy nemohou mít školy, zaměstnání, bydlení, které vyhovuje jejim kulturním zvyklostem aniž by se museli lámat do něčoho co jim není přirozené?
            Nehledejte za tím, prosím, žádnou rasistickou separační tendenci ale zamyšlení, proč je tedy nutíme do toho aby se sžili s majoritou, když mají vlastní potřeby?

            Hlavní problémem celé téhle záležitosti obecně je, že NĚKDO si “uměle” řekl: “bylo by hezké, aby bylo toto specifické etnikum plně integrované” a požadavek nevzešel od “lidu” v majoritní splečnosti a hlavně určitě nevzešel ani od té minoritní. To je celý problém, problém z něj hlavně tvoří Ti co si na tom hřejou kašičku.

            Poněkud se opakujete “Kde jste vzal, …”, proto se budu také opakovat, žiju ve městě kde je Romů plno, viz předchozí příspěvky.
            Můžete mi/nám konečně odhalit, zda máte v redakci všechno načteno z moudrých a teoreticky založených knih nebo máte také praktické zkušenosti? Dělal někdo teréního pracovníka? Byl někdo na stáži na sociálce, pracovním úřadu.. nebo jsou to jen teoretické fráze?

  • standa says:

    Dobrý den,

    Ještě bych pro úplnost u cifry, kolik stojí alkoholismus a kuřáci, si rád přečetl, kolik se za tyto vybralo na přímých a klidně i nepřímých daní.

  • Petr Moses says:

    Milá redakce, z vašich zjištění vyplývá, že pokud se podaří zrušit zbytečné / předražené státní zakázky, mělo by být hospodaření státu přebytkové. Chápu vaše čísla správně? Mohu je použít v kampani za zákon o vyrovnaném rozpočtu dle německého vzoru?

    • Redakce Redakce says:

      Dobrý den, čísla použít samozřejmě můžete. Budeme velmi rádi, když se pak ozvete, jak vám to vychází s oním německým vzorem.

  • Je fascinující, že komentující, kteří věří, že nezaměstnaní lidé pobírající sociální dávky vedou luxusní, pohodlný a bezpracný život, ztrácejí čas a nervy chozením do práce. Jo, jasně, málem bych zapomněl, brání jim v tom hrdost :-D

  • Napadla mě v souvislosti s tímto článekm taková metafora: Řešit v naší zemi problém zneužívání sociálních dávek je jako debatovat v případě domu s děravou střechou zda by nebylo dobré pořídit lépe těsnící okna.

    • Tomáš z Kladna says:

      Dobrá metafora, ale dle mého názoru ji nelze aplikovat do důsledku, jde o morální princip.

      Jakýkoliv pracující člověk by se měl mít líp, než jakýkoliv profesionální příjemce sociálních dávek, který nikdy nepracoval.

  • Eva says:

    to je pěkně ohnutá interpretace

    šedá ekonomika stát nevysává, šedá ekonomika se brání být vysávána státem.

    za dob nevolnictví odvádělo obyvatelstvo desátky, když byl panovník hodně krutý, dnes obyvatelstvo v součtu odvádí osmdesátky — 8x víc než za monarchie, tak kdo koho vysává je snad jasný, ne?

  • Tomáš z Kladna says:

    Další úhel pohledu
    http://astronuklfyzika.cz/strana5.htm
    záložka Rómové-rasizmus?

  • Jarda Sedy says:

    Pokud jako hotelier prodam pokoj za 1000 CZK mam zhruba zisk 800 CZK. Jako neplatce DPH odevzdam na dani z prijmu 120 CZK. To je 12 % ZTRATA pokud nevystavim ucet. V tomto pripade dostava seda ekonomika bronzovou medaily a stat by se mel zamerit na predrazene zakazky. BTW usetrenych 120 CZK odevzdam na pokutach, revizich, televiznich poplatcich a predrazene energii..

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *